Pomůže šrotovné?

03. března 2009, 14:24 - Michal Mirvald
03. března 2009, 14:24

Pozitivním účinkem opatření EU je možná zlepšení kvality životního prostředí

Za současné finanční krize, či lépe řečeno hospodářské recese, se formují stejně jako v ekonomické minulosti dva názorové proudy na její řešení. Liberálně zaměření ekonomové nevidí v současném stavu nic dramatického, považují jej za „ozdravný proces“ a doporučují hospodářsko-politickým autoritám, aby se zdržely jakékoli aktivní účasti v ekonomickém dění. Stoupenci státních zásahů naopak navrhují různá opatření, z nichž se má stát kýžený lék na vyvedení ekonomiky z hospodářské recese. Jedním z těchto opatření je i „šrotovné“ na národní úrovni, v rámci členských zemí Evropské unie se však uvažuje i o nadnárodní.

Dopady

Při návrhu jakékoli koncepce je kromě nezbytné ekonomické kalkulace výnosů a nákladů třeba zodpovědět otázku, jež se týká velikosti skupiny příjemců výhod a počtu těch, kdo za ně zaplatí. Má-li jakékoli opatření vlády snížit hospodářskou recesi, která v rámci ekonomiky postihuje v podstatě všechny činnosti, měly by i z něj vyplývající výhody dopadat na co nejširší spektrum postižených národohospodářských oblastí. Platí to i u „šrotovného“? A vyvstává mnoho dalších s tím spojených otázek. Co daňový poplatník, který nepotřebuje automobil, ale elektrický spotřebič, keramiku, obuv či jakoukoli jinou komoditu? Jak bude příspěvek na nákup nového automobilu motivovat daňové poplatníky, kteří mají problémy se splácením hypoték či dokonce se zajištěním svých běžných spotřebních výdajů? Komu toto opatření nakonec prospěje? V období ekonomické expanze či konjunktury výrobci automobilů hlásili nárůst zisků a tento pozitivní trend byl považován za normální či přirozený. Pak je však divné, proč současný negativní trend vývoje zisků mnoho lidí za přirozený nepovažuje.

Sporné poslání

Hlavním úkolem a posláním „šrotovného“ má být oživení domácí ekonomiky. Praxe však vypovídá o něčem jiném. Zavedení tohoto opatření v Německu paradoxně výrazně pomáhá posílit postavení mladoboleslavské škodovky na německém trhu, zejména pokud jde o levné a malé automobily. Její mateřská automobilka Volkswagen, největší v Německu i v Evropě, však poprvé za 25 let musela v německých závodech zavést omezený pracovní režim. Nezbývá než konstatovat, že němečtí daňoví poplatníci pomáhají české ekonomice více než vlastní – aspoň co se týká automobilového průmyslu. Někteří významní evropští politici přišli s myšlenkou zavést „šrotovné“ na mezinárodní úrovni, respektive v rámci zemí EU, aniž by byla důkladně analyzována výše této dotace pro jednotlivé státy. Je zde však ještě další problém. Evropská unie se sice navenek tváří jako homogenní celek, ale uvnitř tomu tak není. A heterogennost se týká i struktury průmyslu jednotlivých členských zemí. Ve všech zemích nehrají nejdůležitější roli výrobci automobilů, ba právě naopak. Jak by tedy eurošrotovné pomohlo z hospodářské recese například Rakousku, které je sice jedním ze starších členů EU, ale určitě nepatří mezi významné producenty automobilů?
Proto je možná plošným pozitivním účinkem „šrotovného“ zlepšení kvality životního prostředí v důsledku odstavení nepatrné části starých automobilových vraků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče