Pomůže jen úplná deregulace nájmů

06. ledna 2003, 00:00 - Pavel Šnajdr, snajdr@profit.cz
06. ledna 2003, 00:00

Majitelé domů jsou přesvědčeni, že jim ve Štrasburku dají za pravdu Majitel realit Girolamo Giormani žije v České republice od roku 1991. Investoval zde dva miliony dolarů. * Podal jste trestní oznámení na ministra spravedlnosti ČR Pavla Rychetského, protože se údajně dopustil ovlivňování soudů.

Majitelé domů jsou přesvědčeni, že jim ve Štrasburku dají za pravdu

Majitel realit Girolamo Giormani žije v České republice od roku 1991. Investoval zde dva miliony dolarů.

* Podal jste trestní oznámení na ministra spravedlnosti ČR Pavla Rychetského, protože se údajně dopustil ovlivňování soudů. Co si od toho slibujete?

Výrok ministra Rychetského, že majitelé domů, kteří chtějí zvýšit nájemné v souladu s tržní nabídkou a poptávkou, jsou „blázni a šílenci a každý soud prohrají“, je společensky závažný a protievropský, neboť ho vyslovil jako člen „proevropského“ vládního kabinetu. Máme oprávněnou obavu, že naši, podle zákona nezávislí soudci, mohou být tímto jednoznačným výrokem ovlivněni, neboť přes deklarovanou nezávislost moci soudní na moci výkonné se jedná o ministra, který řídí jejich rezort. Tento výrok je možné chápat také jako nařízení soudcům, jak mají v těchto kauzách postupovat.

* Nyní platí tříměsíční moratorium na zmrazení nájemného. Co očekáváte po jeho skončení?

Další soudy a další oddalování celé záležitosti. Vládní moratorium je už čtvrtým pokusem socialistické vlády podvést Ústavní soud. Je to však pouze nekontrolovaný úder do prázdna. Jde totiž o víc než jenom o výši nájemného. Ústavní soud zrušil cenový výměr, na jehož základě se vypočítávala nájemníkům výše regulovaného nájemného. Nedílnou součástí každé nájemní smlouvy je podle zákona i sjednaná cena. Není-li platný po výroku Ústavního soudu výpočet ceny, není platná ani cena a není proto platná ani celá nájemní smlouva. Bez platné smlouvy nelze v nájemním domě bydlet. Proto dnes uzavírám se všemi nájemníky smlouvy nové. Za tržní nájemné nebo alespoň smlouvy termínované na 1-5 let, v přímé závislosti na dohodnuté výši nájemného. Vzhledem k výroku pana Rychetského neočekávám, že bych soudy vyhrál. Potřebuji ale, aby proběhly co nejdříve, abych s tím mohl jít k Evropskému soudu do Štrasburku. Tam zatím Česká republika téměř všechny spory prohrála.

* Jaké argumenty ve Strassburku předložíte?

Jednak je to popření základních vlastnických práv. Mohu rovněž žalovat Českou republiku u mezinárodní arbitráže za to, že neochránila moje investice a mě, jako evropského podnikatele, nejméně od roku 1993 hrubě finančně poškozuje zjevně protiústavními zákony, vyhláškami a cenovými výměry. Podobnou mezinárodní arbitráž v případě Vladimíra Železného a televize NOVA o 20 miliard už vláda České republiky prohrála. V případě poškozených majitelů nájemních domů se jedná za 10-12 let o stovky miliard, o které vláda při obraně „práv“ vítězů roku 1948 poškodí všechny české občany!

* V čem vidíte největší nedostatky regulace nájemného?

Těch je celá řada: Nebydlíte v bytě, který chcete a na který máte, protože neexistuje trh s byty a vy si nemůžete vybrat, nemůžete se stěhovat tam, kam potřebujete, třeba za prací, nemůžete mít děti, protože nemáte kde bydlet. Nejste prostě svobodný člověk. Cožpak už tohle nestačí? Já jsem si původně kupoval dům, protože jsem neměl kde bydlet a potřeboval jsem mít prostory pro svou firmu. Zároveň jsem chtěl dům rekonstruovat a bytové prostory pronajímat. S regulovaným nájemným je to však téměř nemožné. Pro Evropana je zcela absurdní představa, že za luxusní byt v atraktivním domě v centru města, jehož tržní cena je dnes po všech provedených opravách 150 milionů, který má navíc rozlohu 120 m 2, dnes někdo platí nájemné ve výši necelých dvaceti procent průměrného platu, tedy kolem dvou a půl tisíce korun měsíčně a k tomu má slevu, protože byt má 4,5 metru vysoké stropy a dvojité, umělecky vyřezávané dveře. V ČR je ale něco takového zcela běžné. V hlavních městech evropských zemí přitom podobné byty stojí pětinásobek průměrného měsíčního platu!

* Co by mohlo přinést uvolnění trhu s byty? Skutečně by uspokojilo dnešní poptávku?

V počtu bytů na jednoho obyvatele je na tom ČR minimálně stejně nebo lépe než Evropa, kde bytový problém neexistuje. V soukromých rodinných domcích je možno navíc vytvořit dalších sto tisíc bytových jednotek, pokud to začne být pro jejich majitele výhodné. Všechny tyto byty se ale jejich majitelé neodvažují v současné situaci nabídnout. Já patřím mezi ně. Vždyť i velmi zkušeným bytovým právníkům trvá někdy leta, než dokáží neplatícího nájemníka vystěhovat. Byl bych blázen, kdybych s tímto rizikem pronajímal volné byty za regulované nájemné. A hlavně si chci takový byt ponechat pro případ, že některý z mých nájemníků na Královských Vinohradech nebude mít na placení vysokého nájemného a já mu budu moci nabídnout jako alternativu byt levnější, třeba v Nuslích.

* Deregulace je i v zájmu obcí, nejenom majitelů domů.

Samozřejmě. V ČR jsou čtyři miliony domácností. V nájemních domech žije pouze 29 procent domácností. Z toho jen čtvrtina bydlí v privátních nájemních domech, ostatní v obecních. Obce tedy pronajímají spoustu bytů, kvůli regulaci málo udržovaných, na které však i přesto doplácejí z jiných zdrojů a nad jejichž využíváním navíc nemají kontrolu. I když by se obec soudila, velmi těžko by dnes vyhrála. Je úplně běžné, že v bytě, za který obec dostává například 1200 korun měsíčně, bydlí načerno, bez náležité smlouvy, třeba mladá rodina, platící více něž desetinásobek ne obci, ale držiteli dekretu. Ten žije celý rok na chalupě, obecní byt si drží k soukromému podnikání a navíc neplatí ani daně. Je škoda, že se obce o obecní majetek, jeho využívání a důvody jeho ztrátovosti, nezajímají alespoň tak, jako se o svůj majetek zajímají soukromí majitelé nájemních domů, kterým na rozdíl od obcí není lhostejné, jestli vydělávají, nebo prodělávají.

* Komu stávající situace nejvíce vyhovuje?

Jedná se o vysoce privilegovanou politickou skupinu lidí, která nejluxusnější byty v centrech českých měst získala po roce 1948. Do dneška tato skupina luxusní byty užívá za neuvěřitelně nízké regulované nájemné. Právě tyto „sociálně slabé“ nájemníky obhajuje mediálně protežovaný poslanec ČSSD Stanislav Křeček. On sám bydlí, jako jeden z těch „sociálně nejslabších“, v superluxusním bytě za regulované nájemné. Totéž se týká bývalé ministryně Vlasty Štěpové, která dnes reprezentuje Českou republiku v Evropském parlamentu. Ta podle mých informací platí za čtyřistametrový luxusní byt na pražských Vinohradech pouhých devět tisíc měsíčně.

* Vyhazoval byste lidi na ulici?

Nejsem ale žádný gauner a rozhodně bych něco takového neudělal ze dne na den. Ani bych ze zákona nemohl. Spíš se snažím s nájemníky domluvit a dát jim termínovanou smlouvu na několik let, během jejíhož trvání by si našli alternativní řešení. Mohli by se domluvit jinde. Třeba v Berouně nebo na Kladně. Ale třeba i v pražských Nuslích, které nejsou na rozdíl od Vinohrad v centru města. Dnes se perspektivní mladí lidé, kteří slušně vydělávají, nemohou přestěhovat ze sídliště kvůli tomu, že v luxusních bytech bydlí za regulované nájemné lidé, kteří by na ně v normálních tržních podmínkách neměli. Jsou jako žába na prameni. Ti by pak šli z centra třeba na ta sídliště.

* Budou si moci po deregulaci najmout byt třeba důchodci nebo mladé rodiny, kteří nemají a nebudou mít dostatek financí?

Samozřejmě. Jsou zde statisíce nadbytečných bytů. Po deregulaci nájemného zůstanou ty nejméně atraktivní byty prázdné, a to i za zcela minimální nájemné. Pokud by obec pronajímala i po deregulaci luxusní byt například bohatému majiteli advokátní kanceláře - socialistickému poslanci Křečkovi, tak by od něj měla dostávat místo dnešního regulovaného nájemného 2,5 tisíce obvyklé tržní nájemné 50 tisíc. Z těch by mohla použít určitou částku jako příspěvek sociálně slabším nájemníkům. Za peníze pana Křečka by v případě deregulace nájemného mohla obec klidně dotovat 5-6 velice slušných bytů důchodcům nebo mladým rodinám a přitom, na rozdíl od dnešní situace, by na svém majetku neprodělávala.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče