Pomůže exportní strategie úspěchu českých firem v zahraničí?

09. září 2011, 15:13 - Vladimír Bärtl
09. září 2011, 15:13

„Svět chce být klamán,“ říkával na vojně náš plukovník, když ukrýval na marodku před oficiálními přehlídkami mého kamaráda. Jeho nekoordinované pohyby hrozily nakazit a rozložit pořadový pochod celého mužstva.

Foto: Profimedia.cz

Podobně se můžeme nechat klamat výběrově optimistickými statistikami, které nám pravidelně sdělují působivá čísla o aktivním saldu obchodní bilance České republiky. V těchto přehlídkách čísel však chybí ten disonantní prvek, který pravdu ukazuje v méně lichotivém světle. Varovným signálem křehké struktury českého exportu je již rok trvající vývoj zahraničního obchodu – tempo růstu našeho vývozu je nižší než tempo růstu dovozu. Český export je slabě zastoupen zbožím s vysokou přidanou hodnotou a současně je stále více náročný na dovozy.

České firmy vycházejí doposud z mezinárodního srovnání poměrně úspěšně v oblasti subdodávek. Zároveň je však v účinnějším pronikání na zahraniční trhy brzdí neznalost specifik těchto trhů. Řada firem nezúročila vývozní sebevědomí (které si vybudovala na unijních zemích) v mimoevropském prostoru. Důkazem je omezení aktivního salda obchodní bilance ČR převážně na sousední státy. Tento ukazatel charakterizuje Česko jako výrobnu zejména pro evropské trhy. Výrobnu, která navíc podléhá v mnoha případech nadnárodním společnostem, řízeným ze zahraničí.

Turistika po smíšených komisích

Česká republika, s ohledem na svoji relativní velikost v evropském prostoru a vhledem k otevřenosti ekonomiky, musí účinně pracovat s proexportní politikou. Exportní strategie ČR, připravená moderními metodami v roce 2005, byla nepochybně výborným nástrojem v době vzniku a po dobu své platnosti. Avšak čas oponou trhnul, jak pravil český klasik. Těžiště proexportní politiky v druhé dekádě třetího tisíciletí nemůže začínat a končit  v nekonečné (a málo efektivní) turistice po bilaterálních smíšených komisích. Můžeme diskutovat o tom, jaké mohou přinést konkrétní dopady několika desítkám našich firem smíšené komise v zemích se státně plánovaným hospodářstvím. Drtivé většině malých a středních podniků však nepřipraví byzantské delegace plánovačů (ani příchozí, ani naše, rotující po téměř všech světadílech s výjimkou polárních oblastí) zásadní příležitosti růstu a zahraničního uplatnění.

Zkvalitňování charakteristik podnikání se věnuje samostatná kapitola Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR.  Z pohledu člověka, který velkou část svého profesního života strávil v privátním sektoru, velmi oceňuji nadstandardní úsilí, které ministr Martin Kocourek, jeho náměstek Martin Tlapa a ředitel odboru pro mezinárodní konkurenceschopnost Michal Minčev se svým týmem věnovali přípravě tohoto dokumentu, který může pomoci naplnit ambici ČR posunout se během následujících let do první dvacítky zemí podle indexu globální konkurenceschopnosti. Pokud se s touto Strategií ztotožní naše elity napříč politickým spektrem (a nevidím důvod, proč by to neměly udělat, mají-li skutečně zájem na prosperitě ČR) vidím světlo na konci dlouhého tunelu.

ČR má šanci zvrátit stávající trend postupného propadání v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti, zaměří-li se na budování infrastruktury a kvalitních institucí. Hnací silou hospodářství pak nebude (z globálního pohledu) levná pracovní síla, ale firmy využívající podmínek k tvořivému podnikání a inovacím.

Otužilí jako Skandinávci

Česká ekonomika by měla jít vývoji naproti, do jisté míry se před následky negativních jevů chránit. Tuto strategii velmi dobře ovládají Skandinávci, otužilí zřejmě díky své poloze na severu Evropy. Firmy, které se zaměřují na prioritní obory dneška, mají výhodu před těmi firmami, které současné trendy ignorují. První ligu však budou hrát firmy, které se zaměřují na prioritní obory budoucnosti.

Této oblasti se výrazně věnuje agentura CzechTrade; modernizuje svoji nabídku služeb se zaměřením na poskytování strukturovaných informací (business a market intelligence), analýz výhledů a trendů cíleně zaměřených na rozpoznání nových globálních trendů a jejich využití ve prospěch českého vývozu.

Cílem je vytvoření systému a rozvoj personálních kapacit pro monitoring světových trhů a vývoje na poli VaV a technologií umožňující včasné rozpoznání sociálních, ekonomických a technologických trendů. Na základě těchto foresightových činností analyzujících vývoj světové poptávky a vznikajících potřeb společnosti dojde k identifikaci klíčových technologických oblastí pro ČR.

Spolupráce Ministerstva zahraničí a Ministerstva průmyslu a obchodu

Mezi exportní politikou a konkurenceschopností existuje silná korelace. Exportní strategie České republiky na léta 2012 až 2020, která se v současné době připravuje, zmíněná Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Koncepce zahraniční politiky ČR jsou tudíž společně provázány.

V těchto dnech probíhá výroční porada českých ekonomických diplomatů. Poprvé od momentu, kdy MZV vyhodnotilo předcházející dohodu s MPO jako překonanou. Tato skutečnost vzbudila na sklonku minulého roku řadu dohadů nad dalším vývojem v oblasti proexportní politiky ČR. Není však důvodu rozhodnutí, které MZV učinilo, démonizovat. Striktně vzato nešlo o nic jiného, než o další pokus vytvořit účinnou politiku asistence státu při prosazování obchodních zájmů českých firem v zahraničí, tentokrát ve světle vlastní vnitroresortní reorganizace.

Ekonomičtí diplomaté se na poradě seznámí s příznivým vývojem, ke kterému dochází z hlediska podpory internacionalizace českých firem. Vzniklá situace totiž umožnila výrazně navýšit prostředky na budování páteřní sítě zahraničních kanceláří CzechTrade - agentury, která je hlavním poskytovatelem služeb B2B  na podporu obchodních zájmů českých firem.

Zároveň však přivedla k jednacímu stolu zástupce obou resortů s úmyslem narýsovat co nejpřesněji zodpovědnosti a pole pro spolupráci obou sítí (zastupitelských úřadů ČR a zahraničních kanceláří CzechTrade).

Základem je služba firmám

Jako spoluautor vzniklé dohody zdůrazňuji důležitý prvek, který je zástupci privátního sektoru, se kterými byl konzultován, velmi oceňován: dohoda nestojí na vzájemném vypočítání práv a povinností resortů vůči sobě, ale stojí na půdorysu služeb, které obě ministerstva (prozatím v oblasti B2B) zaručují firmám. Z dohody vyplývá možnost sdílení zdrojů, rozsah, dostupnost a úroveň kvality služeb, rozdělení kompetencí i kapacit.

Základním orientačním kritériem je charakteristika vazby. Vyžaduje-li prosazování obchodních zájmů českých firem v zahraničí jednání s vládní administrativou cizího státu – služby B2G  („Business to Government”), přechází zodpovědnost za koordinaci těchto služeb na příslušný zastupitelský úřad ČR.

SINPRO připomíná systém péče o zákazníky

Součástí dohody je mimo jiné větší využití moderního komunikačního a datového nástroje SINPRO (sdílený informační prostor pro pracovníky v teritoriu i v ústředí). Obdobné systémy, známé pod pojmem řízení péče o zákazníky, respektive zkratkou CRM - Customer Relationship Management – jsou využívány zejména v komerční sféře.

Hlavním cílem využití informačního systému SINPRO je snížení rizika, že v některých zemích se vyslaní pracovníci věnují stejným oblastem souběžně, zatímco jiné zůstávají nepovšimnuty. SINPRO umožňuje přístup k aktuálním a integrovaným datům ekonomickým diplomatům, pracovníkům agentur CzechTrade a CzechInvest a řídícím odborníkům obou resortů. Důležitým prvkem je strukturovaná archivace kontaktů, záznamů z jednání a dalších propojených databází.

Informační systém SINPRO je sice již od roku 2005 postupně v zahraniční službě zaváděn, ale vzhledem ke skutečnosti, že s generovanými daty konzistentně manažersky pracovala pouze agentura CzechTrade (z jehož „CRM“ byl systém vyvinut), jeho význam nebyl patřičně doceněn. Po nedávném upgrade a zvýšení uživatelského komfortu a zejména po „okysličeném“ manažerském zájmu ze strany obou resortů je šance na plnohodnotnější využití tohoto nástroje. Konečným důsledkem pak bude účinnější pomoc při zvyšování konkurenceschopnosti českých vývozců.

Vadná čísla neschovávejme na marodce

Promítneme-li do nové exportní strategie výše zmíněné trendy a opatření, věřím, že exportní strategie, součást Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, přinese českým firmám nové příležitosti a podmínky rozvoje na zahraničních trzích. Budeme-li zároveň mít odvahu vnímat statistiku zahraničního obchodu v celé šíři (a neschovávat vadná čísla na marodce), budeme vědět včas, kde je potřeba exportní politiku ČR aktualizovat.

Autor pracuje jako zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro mezinárodně obchodní konkurenceschopnost.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče