Pomsta Černého šviháka

23. ledna 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
23. ledna 2006, 00:00

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - LIONELLO STOCK Výrobci lihovin Stock a Branca měli mezi sebou gentlemanskou dohodu: první prodával koňak, druhý likéry. Branca však brzy dohodu porušil a Stock musel přejít do protiofenzivy. Roku 1927 uvedl na trh zcela nový výrobek -Fernet Stock, kterému dnes štamgasti často říkají Černý švihák.

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - LIONELLO STOCK Výrobci lihovin Stock a Branca měli mezi sebou gentlemanskou dohodu: první prodával koňak, druhý likéry. Branca však brzy dohodu porušil a Stock musel přejít do protiofenzivy. Roku 1927 uvedl na trh zcela nový výrobek -Fernet Stock, kterému dnes štamgasti často říkají Černý švihák.

Tajemství hořkých lihovin, mezi které patří i fernet, je staré více než dvě stě let. V 18. století totiž italští mniši experimentovali s bylinkami, které by jim pomohly proti žaludeční nevolnosti. A protože se bylinky lépe louhovaly v lihu než ve vodě, nebylo již k hořkým likérům daleko.

Nejznámějším fernetem u nás je bezpochyby Fernet Stock. Jeho stvořitel, italský podnikatel Lionello Stock, vyrobil první várku v Plzni-Božkově již v roce 1927. Oblíbený „Černý švihák“, „lak na rakve“ či „dech mrtvé milenky“ tak v příštím roce oslaví již osmdesáté narozeniny. Cesta k tomuto úspěchu však nebyla vůbec jednoduchá a vyžadovala podnikavost i štěstí.

ZAČÁTKY V TERSTU

Lionello Stock pocházel z chorvatského Splitu, jeho rodina se však záhy přestěhovala do italského Terstu. Právě zde, když jednoho dne kráčel podél jaderského pobřeží, zpozoroval tehdy osmnáctiletý Stock francouzskou loď plnou italských hroznů. Francie musela totiž koncem 19. století révu kvůli nedostatku vlastních zásob dovážet z Itálie, kde jí byla tehdy nadprodukce. Stock však při pohledu na hrozny dostal skvělý nápad - místo révy vyvážet rovnou hotové víno. Spojil se s přítelem Carlem Camisem a roku 1884 založili v Terstu firmu na výrobu vína a koňaku s názvem Camis & Stock Trieste.

Podnikání se hned od počátku dařilo, proto, ani když Camis později z firmy vystoupil, Stockovu pozici to nijak neohrozilo. Podstatněji se na chodu firmy projevila jen první světová válka a následný rozpad Rakouska-Uherska. Lionello Stock se musel totiž rozhodnout, zda při vývozu koňaku bude platit v každé nově vzniklé zemi vyšší clo, nebo jestli v bývalých zemích rakouského mocnářství vybuduje vlastní filiálky. Zvolil druhou možnost, a proto vedle Rakouska, Polska a Maďarska, založil roku 1920 pobočku také v Československu. Pro svůj závod si vybral již existující likérku v Plzni-Božkově a pouze ji přejmenoval na Stock Cognac Medicinal.

TICHÁ DOHODA

Zpočátku se do Božkova dopravovaly destiláty a víno z Terstu a byly jen plněny do lahví. Dopravu na dráhu obstarával valník tažený koněm, pro osobní přepravu měl pak plzeňský závod k dispozici kočár. V té době pracovalo v továrně kolem patnácti zaměstnanců, čtyři úředníci, prokurista a ředitel. Postupem času však přestávaly dodávky z Terstu stačit a závod začal pracovat samostatně. Značka Stock Cognac Medicinal si získala značnou oblibu a zákazníků stále přibývalo.

Rozhodujícím produktem firmy byl dlouhou dobu koňak, po zpřísnění zákonů v roce 1924 přejmenovaný na brandy. S jiným italským výrobcem lihovin Bernardinem Brancou uzavřel přitom Stock tichou dohodu o rozdělení trhu - Branca se měl specializovat na hořké likéry a Stock si měl ponechat vinné destiláty. Tato úmluva nějaký čas skutečně fungovala, ve druhé polovině dvacátých let ale začala v Evropě poptávka po žaludečních likérech klesat. Firma Fratelli Branca proto dohodu porušila a na trh uvedla vlastní brandy. Lionello Stock vyřešil situaci po svém a jako odvetnou akci zahájil roku 1927 výrobu fernetu. Hořký likér ze směsi cizokrajných bylin byl sice zpočátku vedlejším produktem firmy, postupně se však začal dostávat do popředí a plzeňskou likérku, která na jeho výrobu také přešla, brzy výrazně pozvedl.

POMOHLA REKLAMA

Podíl na úspěchu Stockova fernetu má nepochybně také vhodně zvolená reklama. Počátkem třicátých let začal italský podnikatel jako jeden z prvních využívat rozhlas, v roce 1932 pak zahájil ojedinělou reklamní kampaň, při které dal na nádraží okresních měst instalovat neonové reklamy velikosti dnešních billboardů a na množství trafik umístil plechové ručně malované cedule s nápisem Fernet Stock.

Celková produkce Božkovské likérky činila v předválečných letech přibližně 600 tisíc litrů lihovin a vína, přičemž provoz byl prakticky ruční manufakturou. Ani jí se však nevyhnula hospodářská krize třicátých let, v části továrny se začala vyrábět čokoláda ve spolupráci s vídeňskou firmou Pischinger, později dokonce rybí konzervy. Po obsazení Československa v roce 1939 museli být všichni zaměstnanci neárijského původu propuštěni a na jejich místo byli dosazeni ti, kteří měli důvěru německých úřadů. Roku 1941 byla pak celá likérka jakožto židovský majetek zkonfiskována a převedena pod německou správu.

STOCK SE VRÁTIL

Závod zůstal během války ušetřen náletů, pár dnů po osvobození roku 1945 do něj však vtrhli vojáci západních armád a společně s obyvateli Božkova továrnu vyplenili. Jejich rabování zabránila až přivolaná vojenská policie, všechny hotové výrobky a částečně i obsah kádí zmizely však již v nenávratnu.

V roce 1947 se firma na krátký čas vrátila původnímu majiteli, po únoru 1948 byla však znárodněna a začleněna do Spojených lihovarů a octáren v Praze. O rok později se z božkovského závodu stal samostatný podnik Západočeské lihovary, národní podnik Plzeň, pod který spadalo osmnáct zemědělských lihovarů a šest sušáren brambor z celého okolí. Tento stav vydržel až do května 1964, kdy vznikl podnik Západočeské lihovary a konzervárny, jehož součástí byl Stock Plzeň až do roku 1991.

Počátkem devadesátých let se likérka stala samostatnou akciovou společností, začala veškeré zisky investovat zpět do výroby a dokázala tak razantně zvýšit produkci Fernet Stocku, který byl za minulého režimu nedostatkovým zbožím. Za pouhých sedm let se jeho výroba zvýšila o 500 procent na 12,5 milionu litrů ročně.

V roce 1993 se majoritním akcionářem likérky stal její původní majitel - společnost Stock Trieste. Ta se o dva roky později stala součástí koncernu Eckers, který je největším výrobcem lihovin a ovocných šťáv v Evropě. Lionello Stock by tak byl jistě spokojený, že jeho fernet se dnes pije nejen u nás, ale také v Austrálii, Finsku, Rusku a mnoha dalších zemích.

**LIONELLO STOCK

(1866-1947)

Italský podnikatel Lionello Stock se narodil 16. prosince 1866 v chorvatském Splitu (tehdejší Rakousko-Uhersko) v rodině obchodníka s galanterním zbožím. Obchodní vlohy projevil již v osmnácti letech, když s přítelem Carlem Camisem roku 1884 založil v italském Terstu firmu na výrobu vína a koňaku s názvem Camis & Stock Trieste. Camis sice roku 1906 z firmy vystoupil, Stockovi to však v podnikání nevadilo. Koňak začal vyvážet do celé Evropy a po rozpadu Rakouska-Uherska založil v každé nástupnické zemi vlastní filiálku. Českou pobočku otevřel roku 1920 v Plzni-Božkově, v bývalém Planerově lihovaru, a vedl ji až do nástupu nacismu.

V roce 1938, kdy sílila moc Hitlera a Mussoliniho, se začal zabývat myšlenkou expanze na západ. Do Spojených států proto vyslal svého synovce Bruna Morela, který o rok později ve státě New York založil novou pobočku firmy. Během druhé světové války bylo všech pět Stockových závodů na starém kontinentě poničeno nebo vyrabováno, Lionello Stock byl však i v sedmdesáti devíti letech odhodlán začít s budováním svého impéria znovu. Tohoto cíle ale už nedosáhl, zemřel roku 1947. Necelý rok poté byla jeho likérka v Plzni-Božkově znárodněna.

Prameny: Stock Plzeň-Božkov; Distillerie Stock USA; Marketing & Media První firemní automobil Praga. V malých dřevěných soudcích zraje whiskový destilát, rok 1999 Ruční stáčení do lahví v třicátých letech.

foto: STOCK - Plzeň

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče