Pomalé přibližování

10. září 2008, 15:42 - Juraj Rakovský
10. září 2008, 15:42

Studie Světového ekonomického fóra odhalila, že se ČR dostatečně nevěnuje ICT

Dle poslední studie Světového ekonomického fóra (WEF) je Česká republika ve využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) na 36. místě ze 127 zemí světa. Mohla však dopadnout lépe. Klíčem je vhodná kombinace investic do infrastruktury s podporou celého ICT prostředí.
Studii Global Information Technology Report (GITR) publikoval s WEF prestižní vědecký a vzdělávací institut INSEAD. Studie jednotlivým zemím umožňuje zhodnotit své slabé a silné stránky ve využívání informačních technologií a porovnat vlastní rozvoj v této oblasti s ostatními státy světa.

Skandinávie v čele

V čele technologické vyspělosti se pravidelně objevují severské státy. Letos se v první desítce umístily čtyři – Dánsko a Švédsko na prvních dvou místech. Výborně dopadlo například i Švýcarsko, USA nebo Singapur a Korejská republika, nejhůře pak africké státy Čad, Burundská republika a Zimbabwe.
Z nových členských států Evropské unie si nejlépe vedlo Estonsko, Kypr a Slovinsko. Před ČR se umístila Litva, za ní například Maďarsko, Slovensko nebo Polsko. Nejhůře se z těchto států umístilo Bulharsko (viz Zaostávání nováčků).
V čem tkví úspěch či neúspěch těchto zemí? Na úspěchu se nejvíce podílí logicky promyšlená vládní vize v oblasti ICT. Ta společně s včasným zaměřením na vzdělávání a inovace patří mezi klíčové faktory nejen samotné technologické vyspělosti, ale i udržitelného rozvoje v budoucnu. Země, které této příležitosti zatím plně nevyužily, zůstávají pozadu. I ony však mají šanci.
ČR se na 36. místě zařadila do horní třetiny tabulky. Loni však na tom byla o dvě pozice lépe a před šesti lety skončila dokonce na 28. místě. Celkový trend v hodnocení ČR je však pozitivní a ukazuje pokroky oproti průměru světové technologické vyspělosti. Skupině nejvyspělejších zemí se však ČR přibližuje velmi pomalu.

Dobrá infrastruktura, průměrné prostředí

Studie WEF hodnotí jednotlivé země především ze dvou hledisek. Sleduje rozvoj ICT infrastruktury, která zahrnuje například rozšíření počítačů, kvalitu telekomunikačních sítí nebo kvalifikovanou pracovní sílu, i celkového prostředí – úroveň a kvalitu regulace státními orgány, podmínky k podnikání, intenzitu konkurence nebo schopnost inovací.
Infrastruktura v ČR je hodnocena stupněm „dobrý“, prostředí „průměrný“. Dobré hodnocení infrastruktury vychází ze silných základů vzdělanosti kombinovaných s relativně nízkou úrovní „tvrdé“ infrastruktury, například rozšíření osobních počítačů nebo rychlosti a připojení k internetu.
Průměrné hodnocení celkového prostředí vychází z obecně příznivého stavu podnikání a zdravé podpory a regulace oblasti ICT státem. Na druhé straně je v ČR relativně slabá konkurence v poskytování internetových služeb.

Dostupnost vědců a inženýrů

Z hlediska jednotlivých kriterií dopadla ČR dobře především v oblasti dostupnosti vědců a inženýrů. V ní se umístila před všemi evropskými státy s výjimkou Finska. Dobře byla hodnocena i v přístupu k technicky zaměřenému vzdělání nebo rozšířenosti mobilních telefonů. Nedostatky WEF naopak vidí v určité zátěži ze strany regulačních orgánů nebo v nedostatečné vládní podpoře a propagaci využívání informačních technologií.
Podobně jako v celkovém hodnocení si ČR vedla v přístupu obyvatel k internetu. Dle studie WEF používá v ČR internet téměř 34,7 procenta obyvatel. To ji řadí na 35. místo mezi hodnocenými zeměmi. Před ČR se však dostalo například Slovensko s přibližně 41,8 nebo Maďarsko s 34,8 procenty obyvatel. Polsko s 28,6 procenty obyvatel skončilo naopak za ní. Rozšíření internetu je tedy v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi relativně vysoké, cena za širokopásmové připojení však poměrně nízká, a proto dostupnost připojení není hlavní překážkou rychlejšího rozvoje. Naopak se dá říct, že společně s vysokou úrovní lidských zdrojů a technických kapacit tvoří výborný základ. Ve srovnání s nejrozvinutějšími zeměmi je však ČR pozadu v rozšíření vysokorychlostního připojení, broadbandu.

Horší rozvoj broadbandu

Dle studie WEF používá v ČR broadband zhruba 10,6 procenta obyvatel – v celosvětovém žebříčku 32. místo. Ve využívání broadbandu jsme sice předstihli Maďarsko s 9,7, Polsko s 6,9 nebo Slovensko s 5,9 procenty, ale ve srovnání s nejlepšími státy je to až třikrát menší penetrace.
Podrobnější pohled na výsledky pak ukazuje, že jedním z brzdících faktorů rozšiřování vysokorychlostního připojení v ČR je nižší počet osobních počítačů – zhruba 27 na 100 obyvatel. Počet osobních počítačů sice významně narůstá, ale pro zásadní pokrok v oblasti síťové propojenosti to nemusí stačit.
Širší dostupnost rychlého připojení k internetu má přitom řadu ekonomických výhod – ať už jde o zvyšování produktivity, snižování transakčních nákladů, rychlý a spolehlivý tok informací nebo větší podporu inovacím. A také mnoho sociálních výhod – například širší přístup ke vzdělání a dalším informačním zdrojům, poskytování veřejných a zdravotních on-linových služeb, větší zapojování občanů do politického rozhodování i více možností zábavy.

Doplňování je nutné

Analýza rozvoje ICT v ČR odhaluje dvě cesty k vyšší produktivitě a blahobytu země. Aby mohly ICT plně prokázat svou sílu, musejí státní orgány na celostátní i místní úrovni investovat nejen do jejich infrastruktury, ale i přijmout institucionální rámec týkající se tohoto prostředí.
Na jedné straně je tedy třeba rozšiřovat síťovou infrastrukturu, na druhé však je nutné prostřednictvím její regulace podporovat růst konkurence a odstraňovat překážky k novým technologiím. Jedním z klíčových bodů strategie by měla být podpora vysokorychlostního připojení k internetu, která povede k využití zmíněných ekonomických a sociálních výhod. To bude mít následně vliv nejen na zvyšování produktivity, ekonomický růst či konkurenceschopnost země, ale například i na sociální začleňování obyvatel.
Země, které si vliv ICT na prosperitu včas uvědomí a dokážou této příležitostí využít, mají nejen šanci zrychlit svůj současný růst, ale i předstihnout státy, které jsou nyní rozvinutější. Váhající státy naopak budou v mezinárodní konkurenci stále více zaostávat.

Tabulka:

Zaostávání nováčků
Prvních deset zemí v technologické vyspělosti a umístění nových členských zemí EU dle studie Global Information Technology Report

1. Dánsko
2. Švédsko
3. Švýcarsko
4. USA
5. Singapur
6. Finsko
7. Nizozemsko
8. Island
9. Korejská republika
10. Norsko

20. Estonsko
27. Malta
30. Slovinsko
33. Litva
36. ČR 37. Maďarsko
41. Kypr
43. Slovensko
44. Lotyšsko
61. Rumunsko
62. Polsko
68. Bulharsko

Pramen: Světové ekonomické fórum, INSEAD

Souvislosti

Světové ekonomické fórum a vědecký a vzdělávací institut INSEAD publikovaly studii Global Information Technology Report.
Studie umožňuje jednotlivým zemím zhodnotit své slabé a silné stránky ve využívání informačních technologií.
A porovnat vlastní rozvoj v této oblasti s ostatními státy světa.
Studie hodnotí jednotlivé země ze dvou hledisek.
Sleduje rozvoj ICT infrastruktury – například rozšíření počítačů, kvalitu telekomunikačních sítí nebo kvalifikovanou pracovní sílu.
A prostředí – úroveň a kvalitu regulace státními orgány, podmínky k podnikání, intenzitu konkurence nebo schopnost inovací.

Situace:

Česká infrastruktura je hodnocena stupněm „dobrý“, okolního prostředí „průměrný“.
V oblasti dostupnosti vědců a inženýrů se ČR umístila před všemi evropskými státy s výjimkou Finska.
Dle studie využívá v ČR internet téměř 34,7 procenta obyvatel.
Ve srovnání s nejrozvinutějšími zeměmi je ČR pozadu v rozšíření vysokorychlostního připojení – broadband v ČR používá zhruba 10,6 procenta obyvatel.
Jedním z brzdících faktorů rozšiřování vysokorychlostního připojení v ČR je nižší počet osobních počítačů – zhruba 27 na 100 obyvatel.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Auta
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým…
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
Technologie
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
GPS, laser a bohatá sklizeň: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Postrach fotografů a fotobank. Google umí perfektně odstranit vodoznak
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít