Polozapomenutý devizový zákon

02. ledna 2009, 13:51 - Richard Baček
02. ledna 2009, 13:51

Rozhodování manažerů ohledně zanedbání povinností by mohl usnadnit generální pardon ČNB

Česká národní banka (ČNB) nedávno nepříjemně překvapila některé manažery několika kontrolami, jež měly zjistit, nakolik jejich tuzemské dceřiné společnosti dodržují devizový zákon. Po letech relativního klidu jde o poměrně nečekaný krok. Devizový zákon (č. 219/1995 Sb., naposled novelizovaný zákonem č. 254/2008 Sb.) si mnoho lidí spojuje spíše s dobou, kdy česká koruna nebyla konvertibilní, nebo s omezením cizinců při nákupu nemovitostí. Málokdo si jej však ještě dnes dává do souvislosti s evidencí finančních toků mezi domácími a zahraničními osobami, které mají být evidovány za účelem sestavení platební bilance České republiky.

Povinnosti

Tyto povinnosti jsou však v zákoně uvedeny s určitými obměnami od počátku. A to především v § 5. Ten kromě jiného stanovuje, že tuzemec, osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v ČR, je povinen oznamovat skutečnosti týkající se za prvé peněžních pohledávek a závazků vůči těmto subjektům v zahraničí a cizozemcům, za druhé skutečnosti týkající se přímých investic, úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a cizozemcům a operací na finančním trhu včetně těch prováděných prostřednictvím zahraničních osob. A za třetí skutečnosti týkající se zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí včetně svěření peněžních prostředků k uložení na zahraniční účet. Tuzemec je dále povinen oznámit na vyžádání devizového orgánu (ČNB a v některých případech i ministerstva financí) skutečnosti o transakcích spojených se zahraničním obchodem. Uvedené povinnosti se také vztahují na takzvané cizozemce, osoby s trvalým pobytem nebo sídlem mimo ČR. Podnikají-li v ČR, musejí plnit oznamovací povinnost, pokud oznamované skutečnosti právně souvisejí s jejich zdejší podnikatelskou činností. Oznamovací povinnost je třeba plnit vůči České národní bance přímo nebo prostřednictvím takzvaného devizového místa. Tím je zpravidla banka, která pak musí předat oznamované skutečnosti ČNB.
Za porušení oznamovací povinnosti může Česká národní banka uložit pokutu až do výše sto tisíc korun. Pokud by však nešlo o takzvaný pokračující správní delikt, například neoznámení více splátek téhož úvěru, může se to stát za každé takové porušení. Česká národní banka může řízení o takovém správním deliktu zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozví. Nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán.

Vyhláška

Jak lze uvedené pokutě a dalším nepříjemnostem – například nákladům na právní zastoupení – spojeným s řízením vedeným ČNB předejít? Jednoduše – nezapomenout splnit oznamovací povinnost. Podrobnosti stanovuje vyhláška ČNB č. 34/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ta kromě jiného říká, že plnění oznamovací povinnosti není nutné splnit, pokud je oznamovaná skutečnost nižší než jeden milion korun.
V praxi je dle vyhlášky třeba oznámit vznik a změnu takzvané přímé investice české osoby v zahraničí a cizozemce v ČR, pokud zde přímo podniká. A dále informaci ohledně finančního úvěru od cizozemce a vydání emise dluhopisů v zahraničí. Tyto povinnosti má však dle vyhlášky nejen právnická osoba se sídlem v České republice. Také právnická osoba se sídlem v zahraničí, ale která podniká i v ČR. Tyto povinnosti však musejí souviset s jejím tuzemským podnikáním. Fyzické osoby plní oznamovací povinnosti pouze na vyžádání ČNB.
Uvedené povinnosti má tedy například společnost se sídlem v ČR, která získá nejméně desetiprocentní podíl na základním či vlastním kapitálu nebo na hlasovacích právech zahraniční firmy. A také česká společnost, která obdrží nebo splácí úvěr například od své spřízněné zahraniční firmy.

Lhůty

Oznamovací povinnost u přímé investice je třeba splnit do patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy vznikla nebo byla změněna. Popřípadě ode dne, kdy se tuzemec o této skutečnosti dozvěděl nebo mohl dozvědět. Obdobné lhůty platí i pro ostatní oznamovací povinnosti. U finančních úvěrů je také třeba oznamovat určité změny, například věřitele nebo dlužníka.
Přestože nejde o takzvanou přímou investici, tuzemské osoby musejí také oznamovat, že jsou na základě smlouvy nebo jiných právních skutečností těmi oprávněnými ze zahraničních cenných papírů. V případě emise dluhopisů v zahraničí musí tuzemec, který je vydává, doručit ČNB oznámení do patnácti kalendářních dnů od posledního data emisní lhůty. V něm uvede místo vydání, objem emise a výnos a splatnost dluhopisů. Tuzemec, který pro cizozemce zabezpečuje vydání dluhopisů v ČR a jenž obstará vydání emise nebo se smluvně zaváže stát se jejím prvním nabyvatelem či části z ní, musí doručit ČNB ve stejné lhůtě totožné oznámení. Pro ostatní případy upravuje specifický oznamovací postup devizový zákon a uvedená vyhláška. Oznámení inkasa ze zahraničí nebo od cizozemce musí být splněno do patnácti kalendářních dnů ode dne připsání peněžních prostředků na účet tuzemce. Nebo ode dne, kdy se tuzemec o připsání peněžních prostředků dozvěděl nebo mohl dozvědět, popřípadě po obdržení inkasa jinou formou.

Podání oznámení

Uvedené povinnosti se však například nevztahují na takzvaný cash-pooling nebo zero balancing. Tedy operace, při kterých jsou peněžní prostředky převáděné ve prospěch nebo k tíži účtu jiné osoby. A na němž jsou evidované jako podíl společně s peněžními prostředky představujícími pohledávku více osob. Nevztahují se ani na přijetí úvěru tuzemcem od cizozemce, který má v České republice umístěn podnik nebo organizační složku.
Oznámení se zásadně podávají na tiskopisech České národní banky. Formuláře je možné získat také na webu ČNB. Oznámení úhrady do zahraničí a ve prospěch cizozemce prostřednictvím banky v ČR může být splněno právě jí. Oznamovací povinnost může být splněna po dohodě s ČNB i na technických nosičích dat nebo elektronickou formou.

Dilema

Mnoho manažerů českých firem se zahraniční účastí by si mohlo pomyslet, co je to za anachronismus z diluviálních dob začátku tržního hospodářství – po změnách v roce 1989. Je však třeba si položit otázku: Pokud má být Česká národní banka institucí, která poskytuje trhu signály, jak si naše ekonomika vede, může v dnešní turbulentní době rozhodovat bez včasných a přesných informací? Uvedené povinnosti totiž ČNB nedávají žádnou možnost rozhodovat o těchto transakcích „tuzemců“ či „cizozemců“, umožňují jí však získat informace, které využije pro své rozhodování. Stručně řečeno, něco za něco.
Co má učinit manažer, který si uvědomil, že jeho firma uvedené zanedbala? Splnit se zpožděním povinnost a tím se vlastně udat, nebo čekat, až zasáhne Česká národní banka? Možná by mu obtížné rozhodování ulehčilo, kdyby ČNB vydala jakýsi generální pardon. Například že ten, kdo dodatečně do konce tohoto roku splní zanedbané povinnosti za předchozích pět let a dále bude zákon dodržovat, nebude vystaven řízení a trestu. Není to sice zcela morální, ale dopad protiprávního stavu v této věci je skutečně značně problematický.

Souvislosti

Málokdo si dnes dává do souvislosti devizový zákon s evidencí finančních toků mezi domácími a zahraničními osobami.
Ty mají být evidovány za účelem sestavení platební bilance České republiky.
Tyto povinnosti jsou však v zákoně uvedené s určitými obměnami od počátku.
A to především v jeho § 5.

Sankce

Za porušení oznamovací povinnost může Česká národní banka uložit pokutu až do výše sto tisíc korun.
Pokud by však nešlo o takzvaný pokračující správní delikt, například neoznámení více splátek téhož úvěru, může se to stát za každé takové porušení.
Česká národní banka může řízení o takovém správním deliktu zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozví.
Nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče