Politolog Kopeček: Václav Klaus se úspěšně vymezil jako konzervativní prezident. Ale ztratil politický cit

07. března 2013, 08:14 - David Klimeš
07. března 2013, 08:14

Po deseti letech odchází z Pražského hradu. Ale podle autora Klausovy politické biografie Lubomíra Kopečka o Václavu Klausovi ještě uslyšíme. Klaus může podle politologa promluvit do nového formování pravicové scény či na evropské úrovni do budoucna představit propracovaný koncept evropské spolupráce: „Je to logické. Pro Klause je to nejdůležitější téma a Evropská unie je navíc v krizi, kdy potřebuje nové myšlenky,“ říká politolog Kopeček.

E15: Všichni s koncem prezidentského mandátu Václava Klause hodnotí především jeho dosavadní působení na Pražském hradě. Ale já se zeptám nejprve trochu do budoucnosti: Myslíte, že Klausovo místo v historii ovlivní fakt, že po něm nastupuje další významná postava devadesátých let Miloš Zeman?

Je jasné, že vyznění prezidentského mandátu Václava Klause ovlivní i jeho nástupce. Havel, Klaus, Zeman – vždycky budou srovnáváni. Vezměme si třeba vztah k Rusku. Kdyby se stal prezidentem Karel Schwarzenberg, Klaus by byl se svým vztahem k Rusku brán jako výjimka. Zeman však bude zřejmě představovat kontinuitu. Druhou věcí je, že Klaus si celkem úspěšně vybudoval svébytné národně-konzervativní vyznění svého prezidentského působení.

E15: Říkáte národně-konzervativní. Odchází z Hradu tedy konzervativec vyznávající tradiční hodnoty? Nebo ekonomický liberál přísahající na Hayeka? Či národovec bránící Česko před rozpuštěním v Evropské unii?

Rozlišme to. V devadesátých letech zde máme jednoznačně liberálního premiéra s friedmanovským slovníkem. Během prezidentského mandátu je ale ten ekonomický liberalismus trochu upozaděn na úkor právě toho národně-konzervativního přístupu, především k Evropské unii.

E15: Každý nyní probírá Klause kvůli jeho novoroční amnestii. Méně se ale už ví, že amnestii zvažoval i na začátku svého prvního funkčního období a radil se o tom s právníky. Proč podle vás nakonec amnestii nevyhlásil a nechal si ji až na konec svého mandátu?

V roce 2003 vnímal řadu věcí mnohem citlivěji. Jistě si mnohem více uvědomoval, jak zkázonosná byla pro prezidenta Václava Havla nejen amnestie z roku 1990, ale především četné milosti. V prvním volebním období se držel toho, co slíbil v prezidentském projevu: že bude s amnestiemi a milostmi šetřit.

E15: Ale dopadlo to nakonec, jak dopadlo...

Ano, ale myšlení Klause v roce 2003 a 2013 je trochu něco jiného. Někde jsem napsal, že Klaus se postupně ocitl ve slonovinové věži. Zhruba od roku 2010 můžeme pozorovat ztrátu citu pro nálady veřejnosti a mizející politický instinkt.

Klaus hradním konzervativcem

E15: Přestože Klaus zdůrazňuje své konzistentní názory, bezpochyby se z něj během prezidentského mandátu stal větší konzervativec. V první volbě se profiloval jako „uvážlivý svorník“ v českém ústavním systému, ve druhé už se jasně vymezil jako ochranitel „tisíciletých tradic naší civilizace a jejích křesťanských hodnot“. Co je podle vás za umenšením toho liberálního a zdůrazněním toho konzervativního?

Konzervativní prvky u Klause samozřejmě najdeme už v devadesátých letech, ale tehdy to překrývaly ekonomické liberální reformy. Ale je fakt, že se Klaus na Hradě proměnil. Podle mě prostě chtěl, aby jeho mandát byl nějak jasně profilovaný. Navíc prezident ekonomiku přímo ovlivňovat nemůže. Z tohoto pohledu je konzervativní směřování logickou volbou. Takto se mohl vymezit nejen proti Havlovi, ale třeba i prvorepublikovým prezidentům.

E15: Konzervativec to má ale proti liberálovi či socialistovi trochu těžší – jeho osobní život by měl odrážet i jím hlásané hodnoty. Klause bulvár ale několikrát vyfotil po boku mladých dívek. Je možné, aby konzervativec vysvětloval nevěru v osobním životě tím, že prostě jen „přešel na červenou“, a v politice zatím bojoval za „tisícileté tradice naší civilizace“?

Rozpor mezi ideologem Klausem a osobou Klausem se všemi slabostmi je samozřejmě zjevný. Ale jsme v Česku s vysokou mírou rozvodovosti a velkou tolerancí nevěry. Takže z tohoto pohledu se Klaus v české populaci nechová nijak výjimečně a u Čechů mu jeho nevěry, myslím, nijak neublížily.

E15: Překvapením od konzervativce Klause byla jeho podpora socialistovi a příznivci federalizace EU Miloši Zemanovi v prezidentské volbě. Proč podle vás Klaus vlastně podpořil Zemana?

Vezměme to z Klausova pohledu. Koho si měl před prvním kolem volby vybrat? Teoreticky nejblíže mu byl kandidát ODS Přemysl Sobotka. Ale mezi nimi stojí historie, kdy se Sobotka v roce 2002 snažil rychle svolat mimořádný kongres strany a hlasovat o postu předsedy ODS Klause. Koho dál? Janu Bobošíkovou? Tím by se ale Klaus zařadil na vzdálenou periferii české politiky. A před druhým kolem to bylo ještě něco jiného. Je dobré vnímat, že on hlavně všemi způsoby útočil na Schwarzenberga, než aby otevřeně podpořil Zemana.

Proti Evropské unii

E15: Klausovým leitmotivem od prvních dnů prezidentského mandátu byl odpor k současné podobě EU. Jeho argumenty jsou už celkem jasné a ustálené. Otázkou je ale forma, kterou své názory prosazoval. Bylo podle vás třeba vhodné, aby svůj odpor k Evropské unii při vstupu do klubu v roce 2004 projevil výstupem na mytickou horu Blaník, kde si dal pivo a párek?

Obranu národní suverenity a identity si Klaus od počátku zvolil jako hlavní pilíř prezidentství. A samozřejmě podřídil tomu hodně, aby se právě tak zapsal jeho mandát na Pražském hradě do dějin.

E15: Klaus hodně času strávil kritikou stávající EU, ale propracovaný koncept, jak by podle něj měla být Evropa uspořádána, nenajdeme. Asi nejspíše celistvěji v roce 2005 představil vizi Organizace evropských států, volného sdružení na mezivládní úrovni. Je podle vás takový projekt realistický a užitečný v dnešní Evropě?

Kritizuji-li, měl bych nabízet i nějakou alternativu. A na základní úrovni to Klaus předvedl v tomto projektu, který je návratem nejen před Maastrichtskou smlouvu, ale asi až do šedesátých a sedmdesátých let. Jestli je to realistické, nevím. Ale asi ani Klaus to za realistické v dohledné době příliš nepovažoval, protože koncept dosud nijak detailně nerozpracoval. Tím ale netvrdím, že to ještě po svém odchodu z Hradu nedotáhne. Možná že Institut Václava Klause v tomto dostane velké zadání. A je to logické. Pro Klause je to nejdůležitější téma a EU je navíc v krizi, kdy potřebuje nové myšlenky.

Po odchodu z Pražského hradu

E15: Klaus se chystá po odchodu z Hradu do svého nově založeného Institutu Václava Klause. Havla v jeho postprezidentském období podporoval finančník Zdeněk Bakala, Klause nyní podporuje Petr Kellner. V Česku ale zatím není moc jasné, co se pro prezidenta na odpočinku hodí a co ne. Myslíte, že Klaus například Kellnerovi bude nějak pomáhat v Rusku, kde je u tamní elity populární?

Klaus nemusí Kellnera podporovat přímo v Rusku, kde má Kellner svůj zásadní byznys. Myslím, že bohatě stačí, že Kellner Klause podpořil zde v Čechách. Ruští partneři to už budou kvitovat s uznáním. Klaus podle mě stačí Kellnerovi jako jakýsi vývěsní štít.

E15: Dokážete si vůbec představit, že se z Klause, který je stále v dobré duševní i fyzické kondici, stane jen glosátor politiky zpovzdáli?

Určitě se stane člověkem chrlícím texty, přednášejícím po světě. Ale zůstane i člověkem, který bude chtít ovlivňovat českou politiku. Možná neformálně, ale vliv si jistě udrží. Hodně záleží i na tom, kam se posune pravice, která je nyní velmi vyčerpaná. A Klaus její směřování jistě bude chtít usměrňovat.

E15: Nezažívá nyní Klaus opět ty měsíce po volbách 2002, kdy musí z postu odejít, tehdy předsedy ODS, nyní prezidenta, budoucí angažmá je zatím nejasné, ale touha dostat se co nejvýše v české politice pořád nezlomná?

Nemyslím. Nemá už ani tu popularitu a po deseti letech už samozřejmě ani tu sílu. A pak je zde zásadní argument: Klaus je politik, který už v české politice dosáhl všeho, čeho mohl.


Lubomír Kopeček (37)

Politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně vydal loni o prezidentovi Klausovi knihu Fenomén Václav Klaus. Politická biografie. Klaus mu ale vstupoval i do jeho předchozích politologických analýz české politiky, například do monografií Éra nevinnosti. Česká politika 1989–1997 či Záchrana státu? Úřednické a polopolitické vlády v České republice a Československu.

Celý rozhovor s Lubomírem Kopečkem si můžete přečíst v knize Davida Klimeše Václav Klaus: Deset let na Pražském hradě, kterou vydává Mladá fronta v pondělí 11. března


K odchodu Václava Klause z prezidentské funkce čtěte také:

Střídání strážců Hradu: Václav Klaus odchází, Miloš Zeman přichází

David Klimeš: Vládě se bude lépe dýchat pod Zemanem

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče