Politická krize za války je špatný nápad

11. února, 09:52 - Radek Palata
11. února, 09:52

Na Ukrajině hrozí rozpad vlády. Lze pochopit, že situace v zemi, která válčí a potřebuje hluboké reformy, není jednoduchá. Ale přesto platí, že rozpoutání mocenského boje v takové době není vůbec dobrý nápad. V Kyjevě prostě řeší příliš mnoho věcí najednou. Z toho důvodu se nedokážou na ničem pořádně dohodnout.

Ukrajina musí v první řadě ukončit válečný konflikt na Donbasu. K tomu vede jediná cesta, a to plnění minských dohod. Je tedy nutné provést decentralizaci státní správy v rámci příslušné ústavní reformy. Ta ovšem, jak známo, v parlamentu vázne. Jestli se tento skluz brzy nedožene, pohrne před sebou země další a další naléhavé otázky, na něž nebude zbývat čas.

Ukrajina si už z hospodářského hlediska nemůže dovolit udržovat válečný stav na Donbasu. Ani bezpečnostní prostředí v Evropě tomu není nakloněno, protože síly se rozdvojují mezi ruské hrozby a konflikty na Blízkém východě a v severní Africe.

Úsilí i peníze odčerpávají také rozsáhlé humanitární krize, a tak bude na Západě mnohem méně lidí ochotných věnovat se problémům Ukrajiny, než jich bylo před jedním dvěma roky. Politická krize v Kyjevě za takové situace přihrává jednoznačně hlavnímu nepříteli současné Ukrajiny, tedy Rusku.


Přečtěte si: Porošenko prý už hledá nástupce premiéra Jaceňuka. Nahradí ho Saakašvili?


Jestliže minulou středu podal demonstrativně demisi ministr hospodářství Aivaras Abramovičius, neudělal dvakrát dobře. Do gordického uzlu ústavní reformy, který je třeba rozmotat či rozetnout dnes a ne někdy zítra, se místo toho přimotaly vládní spory o kompetence, údajné korupční postupy, boje o koryta.

Abramovičius je navíc cizinec, Litevec povolaný prezidentem Petrem Porošenkem coby zahraniční expert, a tak se zdá dost zvláštní, proč rezignoval právě na protest proti snaze prezidentského parlamentního bloku prosadit do jím vedeného ministerstva své lidi, když je na podporu prezidenta odkázán.

Premiér jako černá ovce

Jenže tou černou ovcí nakonec není Blok Petra Porošenka, ale premiér Arsenij Jaceňuk, jak ukázala následná koaliční jednání. V nich tři ze čtyř koaličních partnerů odmítli podporovat politiku jeho kabinetu.

Jaceňuk ale postupuje tvrdě, což je známo už z jeho postojů k otázce ruské anexe Krymu, a také nyní hodlá své lidi hájit stůj co stůj. Buď parlament ponechá jeho kabinet v plné sestavě, nebo celá vláda padne.

To se může stát už příští týden, kdy vláda předkládá parlamentu bilanční zprávu za uplynulý rok. Nebude zrovna povzbudivá. Musí konstatovat masivní nárůst výdajů na obranu za situace, kdy se pětinásobně zvýšil počet příjemců sociálních dávek.

Důsledky války na východě země jsou tedy patrné a za válečného stavu by hospodářský zázrak nevykouzlil sebevětší politický mág. Rozpad vlády uprostřed reformního běhu asi žádným velkým stimulem růstu také nebude. Celé to působí dojmem, že ti, kteří se sápou po Jaceňukovi, se spíše změn obávají, než aby je sami prosazovali.

Nemělo by se přitom zapomínat, že Mezinárodní měnový fond už nad kyjevskými politickými tahanicemi fakticky zlomil hůl – oznámil pozastavení životně důležité pomoci ukrajinským reformám do doby, než bude existovat záruka jejich pokračování.

Autor je publicista


Čtěte také:

Ukrajinská vládní krize brzdí finanční pomoc MMF


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče