Politici zbrojí na tahanice o daních

06. srpna 2007, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
06. srpna 2007, 00:00

DAŇOVÁ REFORMA Reforma státních financí je na spadnutí. Ovšem jen v případě, že se politici dokáží domluvit alespoň na základních principech. Zatím se zdá, že kamenem úrazu bude daňová reforma. Nejsme první, kteří musí řešit problémy státní kasy. Přesto se jako vždy snažíme najít vlastní, českou cestu.

DAŇOVÁ REFORMA Reforma státních financí je na spadnutí. Ovšem jen v případě, že se politici dokáží domluvit alespoň na základních principech. Zatím se zdá, že kamenem úrazu bude daňová reforma. Nejsme první, kteří musí řešit problémy státní kasy. Přesto se jako vždy snažíme najít vlastní, českou cestu.

Příští týden se na mimořádné schůzi sněmovny sejdou poslanci k jednání o reformě státních financí. Už dnes je jasné, že bolavým místem budou především změny v daňové oblasti. Za jeden provaz tu totiž nedokáže táhnout nejen celá koalice, ale problém najít společnou řeč mají i poslanci uvnitř jednotlivých stran.

JEDEN HOT A DRUHÝ ČEHÝ

Odstrašujícím příkladem může být lídr vládní koalice, Občanská demokratická strana. Poslankyně Alena Páralová se domnívá, že straničtí šéfové se úpravám daňové části brání. A se zástupci daňové skupiny ODS příliš nekomunikují. „Zdá se mi, že to nespěje nikam,“ říká. Z vyjádření šéfů strany má dojem, že „není vůle ke změně“.

„Řešením by bylo daňovou část z reformy odstranit,“ navrhuje Páralová. Někteří politici z vedení občanských demokratů, například ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas nebo předseda poslanců Petr Tluchoř, však již dříve vynětí daní z reformního balíku důrazně odmítli.

Premiér koaliční vlády a předseda ODS Mirek Topolánek ale říká, že na domluvu je čas. Koalice se podle něj chce shodnout na jednom komplexním pozměňovacím návrhu, který by zahrnul všechny dohodnuté úpravy a umožnil vládním stranám hlasovat jednotně. Takové jednání se prý uskuteční až těsně před mimořádnou schůzí sněmovny, tedy zřejmě v pondělí 13. srpna. „Není důvod pro to, aby probíhalo dříve,“ prohlašuje premiér.

I členové jeho vlastní strany přitom na poslední chvíli přicházejí s požadavky, o kterých dříve nebylo ani slyšet. Část poslanců údajně navrhuje, aby se z každého litru vína platilo deset korun do státní pokladny. Nová daň by měla přinést téměř dvě miliardy korun ročně. Právě takových neprojednaných „hurá“ změn se obávají podnikatelé.

„Tahle daň by byla nesmyslná a sloužila by k likvidaci jihomoravského vinařství a jihomoravské kultury,“ komentuje návrh prezident Českomoravského svazu vinařských podniků Antonín Šťastný. „Podobné odvody přitom nejsou v žádném vinařském státě v Evropské unii,“ doplnil tajemník Svazu vinařů Martin Půček.

ČESKÁ CESTA BÝVÁ KRKOLOMNÁ

Přímo při jednání sněmovny se přitom podobných návrhů může objevit nepočítaně. Jejich dopad na státní pokladnu i na podmínky podnikání jsou bez důkladných analýz střelbou naslepo, varují legislativci i ekonomové.

Česko přitom nemůže dlouho hledat jinou cestu, než po které již kráčí ostatní země. Státní rozpočty stále více spoléhají na příjmy z nepřímých daní (nejčastěji daň z přidané hodnoty). Vlády naopak již několik let snižují zatížení firem v oblasti daně z příjmu. Země se tím totiž stávají atraktivnější pro zahraniční investory. Vyplývá to z pravidelného výzkumu KPMG International, který každoročně probíhá po celém světě již od roku 1993.

Počátkem devadesátých let minulého století se sazby daně z příjmů právnických osob pohybovaly v průměru okolo 38 procent. Od té doby však nastal trvalý a dlouhodobý pokles, a tak se v roce 2007 průměrné sazby ocitly na necelých 27 procentech.

Nejvýraznější pokles zaznamenaly země Evropské unie, kde firmy odvádějí 24,2 procenta svých příjmů. Nejpomaleji naopak klesají sazby v Asii a Tichomoří. Výrazně méně odvádějí také české firmy. Zatímco v roce 1995 to bylo 41 procent, dnes se jim zisk

vlivem přímých daní snižuje o čtvrtinu.

VLÁDA SPOLÉHÁ NA CIGARETY A ALKOHOL

Místo daní z příjmu se do popředí zájmu státních pokladen dostávají nepřímé daně. Ty zatěžují přímo spotřebu - v České republice jde o DPH, daň z cigaret, tabáku a alkoholu. Zatímco sazby daní z příjmu právnických osob klesly za posledních šest let o více než deset procentních bodů, sazby nepřímých daní zůstávají víceméně stabilní. Vlády jsou tak na nepřímých daních více závislé. V celkových příjmech státní kasy tvoří ve státech OECD téměř třetinu (32,1 procenta).

V některých zemích, jako například Turecko nebo Mexiko, představují dokonce celou polovinu státních příjmů. V České republice je DPH na úrovni 19 procent, více má například Francie, Rakousko, Slovinsko, Finsko nebo Polsko. Nejmenší sazbu uvalily vlády latinskoamerické Aruby (tři procenta), Panamy či Japonska (pět procent).

Ačkoliv země Evropské unie masivně snižují sazby daní z příjmu právnických osob, daňová zátěž v podobě DPH nebo daně ze zboží a služeb patří mezi nejvyšší na světě. V průměru se jejich sazba v Evropské unii pohybuje na 19,5 procenta, v zemích OECD na 17,7 procenta, v Latinské Americe na 14,2 a v Asii na 10,8 procenta. Celosvětovými šampiony je pak trojice severských zemí, Dánsko, Švédsko a Norsko, u nichž sazby nepřímých daní překročily hranici 25 procent.

OBAVY Z VYŠŠÍCH CEN

„V rámci výzkumu jsme narazili také na otázku, proč se vlády nespolehnou na nepřímé daně ještě více. Jedním z důvodů může být to, že pro politiky je obtížné vysvětlit zvyšování nepřímých daní veřejnosti. Každý, kdo chodí nakupovat, si hned spojí zvýšení sazby DPH s růstem cen zboží. Naproti tomu souvislost mezi snížením sazby daně z příjmu právnických osob, díky němuž přijde do země víc zahraničních investorů, kteří pak posílí infrastrukturu a zvednou zaměstnanost, není na první pohled všem patrná,“ říká Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika.

Výhodou, kterou orientace na nepřímé daně vládám přináší, je také rozložení daňových příjmů v průběhu roku oproti jednorázovému placení velkých částek. Zároveň je však potřeba, aby firmy, které nepřímé daně platí, měly kvalitní účetní systém, který poskytne přesné informace o transakcích a daních s nimi spojených. S tím, jak roste závislost vlád na nepřímých daních, se budou zpřísňovat i požadavky na poskytování informací a bezpečnost daňových systémů firem ze strany státních daňových orgánů.

Letošní průzkum KPMG International jasně ukázal, že sazba daně z příjmu právnických osob po celém světě klesá i nadále. Z 92 zemí, které se zapojily do výzkumu, jich jen letos 18 snížilo sazby daně z příjmu právnických osob.

Již dnes je jasné, že sazby daně z příjmů firem budou klesat i v příštím roce. Snižování plánuje Velká Británie, Španělsko, Německo a pravděpodobně také Česká republika. Právě to se ale rozhodne v závěrečných dvou prázdninových týdnech.

PODNIKATELÉ SI PORADÍ I BEZ POLITIKŮ Čeští podnikatelé ovšem často nečekají, jak dopadne politické dohadování. Své zisky se často snaží optimalizovat předem, bez ohledu na vývoj daňové reformy. Někteří například raději přesměrovávají své zisky do daňových rájů v zahraničí.

Jak ukazuje poslední vývoj, nejde nově ale o podnikatele, kteří by chtěli utajit vytunelovaný majetek. Stále častěji se jedná spíš o ty, kterým přestává vyhovovat houstnoucí česká byrokracie, vysoké daně a malá ochrana domácích podniků a jejich investic.

V Česku, na rozdíl od většiny států Evropské unie, musí každá společnost zdanit své zisky z prodeje obchodních podílů (akcie, fondové či dluhopisové podíly) v dceřiných společnostech. A to 24procentní sazbou. „To je zjevně nespravedlivé, protože zisk vytvořený dceřinými společnostmi již jednou zdaněn byl,“ říká Michal Friedberger, obchodní ředitel společnosti Akont, která se zabývá poradenstvím právě v oblasti zakládání firem v zahraničí.

„Myslím, že to nevypovídá vůbec nic špatného o podnikatelích, kteří se takto rozhodnou. Spíše se jedná o špatnou vizitku státu, který funguje takovým způsobem, že podnikatele k těmto krokům v podstatě donutí,“ vysvětluje Friedberger.

„U nás hodně slýcháme, že by se měli zdaňovat hlavně bohatí a podobně, přitom si málokdo uvědomí, že právě bohatí mohou mnohem snadněji přesídlit tam, kde tolik zdaňováni nebudou. Stát tak paradoxně nezíská více daní, ale méně, protože ti bohatí odcházejí,“ dodává.

|SAZBY NEPŘÍMÝCH DANÍ V EU Dánsko 25,0 % Švédsko 25,0 % Polsko 22,0 % Finsko 22,0 % Belgie 21,0 % Irsko 21,0 % Portugalsko 21,0 % Bulharsko 20,0 % Itálie 20,0 % Maďarsko 20,0 % Rakousko 20,0 % Slovinsko 20,0 % Francie 19,6 % ČESKO 19,0 % Nizozemsko 19,0 % Německo 19,0 % Rumunsko 19,0 % Řecko 19,0 % Slovensko 19,0 % Estonsko 18,0 % Litva 18,0 % Lotyšsko 18,0 % Malta 18,0 % Velká Británie 17,5 % Španělsko 16,0 % Kypr 15,0 % Lucembursko 15,0 % |

Pramen: Evropská komise

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče