Politici chtějí méně byrokracie

14. listopadu 2005, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
14. listopadu 2005, 00:00

ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON Živnostníkům by se mohlo v poměrně krátké době výrazně ulevit. Jak vláda, tak pravicová opozice přichází s návrhy jak usnadnit podnikání a odstranit a byrokratické překážky. Zatím však není zcela jasné, co všechno, a v jakém termínu se nakonec podaří v parlamentu prosadit.

ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON Živnostníkům by se mohlo v poměrně krátké době výrazně ulevit. Jak vláda, tak pravicová opozice přichází s návrhy jak usnadnit podnikání a odstranit a byrokratické překážky. Zatím však není zcela jasné, co všechno, a v jakém termínu se nakonec podaří v parlamentu prosadit.

Snížit počet dokladů, které musí živnostníci předkládat, zajištění lepšího propojení státních úřadů a odstranění neúčelných formalit. Takové jsou návrhy novely živnostenského zákona z dílny stínového ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Některé návrhy, jako například návrh na snížení byrokratické zátěže při ohlašování živnosti, jsou shodné s těmi, které schválila minulý týden vláda, a o nichž informujeme na straně 8.

K OHLÁŠENÍ POSTAČÍ ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD

Základem vládní reformy je projekt Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání. Vládou schválený návrh novely živnostenského zákona zatím řeší problematiku jednotných registračních míst. Podnikatelé by se tak měli hlásit pouze na živnostenském úřadu. Odpadnout by tak mělo obíhání i dalších úřadů, tedy finančního, sociálky, zdravotnické pojišťovny. Ty bude obesílat sám živnostenský úřad.

Živnostenský úřad si vyžádá i jiné potřebné tiskoviny, například výpis z rejstříku trestů. Na živnostnících bude, zda předloží výpis dobrovolně, a to pokud to bude pro ně výhodnější. Například, pokud již výpis mají, a tak nechtějí zbytečně čekat a platit další poplatek. I v tom se oba návrhy, jak vládní, tak poslanecký, shodují. Shoda existuje i v požadavku zrušení povinnosti ustanovovat u právnických osob odpovědného zástupce při provozování živností volných.

Pospíšil dále požaduje, aby byla zrušena povinnost předkládat při ohlášení živnosti doklady o daňové bezdlužnosti. „Nedoplatky musí úřad vymáhat standardní cestou, a nikoli blokováním podnikatelské činnosti. Tato povinnost tak přenáší důsledky nedisciplinovaného jednání menšiny podnikatelů na všechny podnikatele. Navíc nemusí být evidence úřadů přesná a proti nevydání dokladů je obtížné se bránit,“ obhajuje svůj návrh Pospíšil. I zde by mohla být určitá šance na změkčení dosavadních podmínek. Povinnost bezdlužnosti se dostala do živnostenského zákona poslaneckou novelou z popudu ministerstva financí. Tomu vadilo, že řada podnikatelů nadělá v jedné společnosti dluhy, a aniž je zaplatí, založí si další firmu, a tak to stále opakuje. Zákon ale nerozlišuje, zda nedoplatky vznikly na základě podnikatelské činnosti, nebo na základě jiných faktorů. V novele živnostenského zákona schváleného vládou se předpokládá, že by při ohlašování živnosti musel podnikatel prokázat bezdlužnost jenom v případech, které souvisí právě s podnikáním.

UKONČENÍ ČINNOSTI MÁ BÝT AUTOMATICKÉ Ulevit by chtěl Pospíšil i živnostníkům, kteří chtějí skončit podnikání. Podle současné úpravy může dnes finanční úřad blokovat zrušení živnostenského listu podnikateli tím, že mu nevydá souhlas s ukončením činnosti v případě, že má nějaké daňové nedoplatky. Na rozdíl od právnických osob ale podnikatel-fyzická osoby existuje i po skončení podnikání, a povinnost uhradit případné daňové resty mu nezaniká a lze je proto i nadále vymáhat. Naproti tomu samotné ukončení podnikatelské činnosti je podle Pospíšila vyjádřením svobodné vůle občana, a nelze mu proto v tomto aktu bránit. I v tomto požadavku se ministerstvo průmyslu a obchodu nebrání změně současné úpravy. Problém je však v tom, že povinnost obsahuje zákon o správě daně a poplatků, takže by muselo s návrhem vyslovit souhlas i ministerstvo financí. JAK DLOUHÁ MÁ BÝT PRAXE?

Současný živnostenský zákon nařizuje u řemeslných živností odbornou praxi. Dosavadní právní úprava vychází z principu, že vzdělání a praxe tvoří jako celek odbornou kvalifikaci, která se skládá z vyučení v oboru a následné praxe v délce jednoho až tří let. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je současná úprava potřebná především z důvodu ochrany spotřebitele. S tím ale nesouhlasí poslanec Jiří Pospíšil (ODS), který by chtěl dosavadní potřebnou praxi zkrátit na pouhý rok. S jeho názorem ale nesouhlasí kromě ministerstvo průmyslu a obchodu ani samotní zástupci podnikatelů. Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka má dosavadní úprava své opodstatnění. „Nejsem si jist, zda by sedmnáctiletý absolvent učňovského oboru po dvanáctiměsíční praxi mohl být dostatečně kvalifikován pro samostatné podnikání. Určitě by se muselo postupovat individuálně, ale rozhodně bych takové opatření nezaváděl paušálně,“ odmítá návrh Drábek. Podobně negativně se staví k návrhu i předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. „Je to americký způsob, kdy každý může liberálně podnikat, ale když způsobí škodu, tak za to tvrdě zaplatí. To bohužel v české kotlině neplatí. U nás navíc náklady soudního sporu mnohdy vysoko převyšují způsobenou škodu nebo spor mezi zákazníkem a podnikatelem,“ míní Danda.

Rubrika vznikla ve spolupráci s deníkem Metro

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče