Polepšení katastr(of)álního úřadu

07. července 2008, 00:00 - Libuše Frantová
07. července 2008, 00:00

KATASTR NEMOVITOSTÍ - Katastrální je pro podnikatele i občana skoro totéž jako katastrofální – napsal Profit před patnácti lety o úřadech, které nezvládaly vyřizovat desítky tisíc změn v evidenci nemovitostí. Každá změna vlastnictví bytu, rodinného domku, pole nebo lesa musí být zaznamenána na katastrálním úřadu, který je správcem katastru nemovitostí. Dnes už naštěstí nemusí vlastníci na každý zápis čekat měsíce jako před lety.

Spolu s rychlou změnou vlastnických vztahů na počátku devadesátých let nastal tlak na katastrální úřady, kde se všechny žádosti musely vyřizovat. Na úředníky se sypala práce ze všech stran. Katastrální úřady nebyly na takový nápor připraveny ani vybaveny, a tak každý vklad trval i několik měsíců.

Zdlouhavé a nepružné vyřizování žádostí vyvolalo obrovskou kritiku. Na katastrech nastal téměř kolaps, jak popisoval ve čtyřicátém čísle Profitu z roku 1993 Petr Kopecký. V článku Nezoufejte, jste v pořadí uvádí: „Zejména v letošním roce se v plné nahotě projevila neschopnost katastrálních úřadů provádět rychle a pružně potřebné změny v evidenci nemovitostí. Podnikatelé i ostatní občané čekají řadu měsíců, než jsou jejich žádosti vyřízeny. Není tedy divu, že se zlobí na katastrální úřady. Asi marně, protože dosud se nic nezlepšilo. Nejsložitější situace je v tomto směru zřejmě v Praze“.

Na úředníky se navalila práce

V rozhovoru s ředitelem pražského katastrálního úřadu Jaroslavem Rasochou hovořil autor o důvodech, proč úřad nefunguje, jak by měl, a jaké jsou cesty ke zlepšení situace. „Určitě to mnoho lidí zlobí, ale my opravdu zatím nemáme jinou možnost. Pro veřejnost jsme prakticky uzavřeni a pracujeme pouze na základě písemných žádostí. Potřebovali bychom ale nové prostory a moderní techniku. Bohužel, zatím ještě musíme zůstat v těchto nevyhovujících prostorách. Pro případy, které musíme osobně projednat, máme vyhrazeno středeční odpoledne. Jedná se hlavně o provádění takzvaných vkladů do katastru nemovitostí,“ snažil se vysvětlit ředitel. Na otázku, zda je katastr schopen zkrátit termíny, upřímně odpověděl: „Nemá smysl si něco nalhávat. Nejsme. Moji lidé jsou zavaleni stovkami žádostí a naše současné kapacity na to prostě nestačí.“ Katastrálním úřadům v té době ještě přibyla práce. „Státní notářství fungovala do konce roku 1992, kdy došlo k jejich privatizaci. A tehdy se již nestihly provést všechny registrace žádostí kupních smluv a dalších aktů. Počínaje letošním prvním lednem tyhle nevyřízené žádosti přešly k nám. Tímto způsobem jsem převzal téměř 2000 nevyřízených smluv,“ stěžoval si ředitel Rasocha. 

„Především máme rozhodovat o vkladu vlastnických či jiných práv k nemovitostem. Tato činnost k nám přešla z bývalých státních notářství. Střediska geodézie dříve pouze evidovala listiny, které k nám přešly od notářství a jiných institucí,“ vysvětloval. Zákon o převodu majetku na obce, jeho novela a další nařízení představovaly pro katastry obrovskou práci. „Jde o to, abychom do katastru evidence nemovitostí přepsali ze zákona ty pozemky, které tam skutečně patří.“

Komunisti neprosadili zrušení evidencí

V dobách vlády komunistů byly velmi vážně narušeny vlastnické vztahy a v evidenci nemovitostí v té době došlo k mnoha neoprávněným záznamům. Proto také měly katastrální úřady důležitou úlohu především v souvislosti s restitucemi. „Přestože se prováděly různé přepisy, zejména do užívání tzv. socialistických organizací, původní vlastník pro nás vždy existoval. Byl prostě evidován jaksi pod čarou. Díky tomu máme dnes potřebné podklady. Práce s nimi je velice složitá, ale jsou,“ popisoval v roce 1993 Rasocha. Ale mohlo to být mnohem horší. Ředitel potvrdil, že geodézie čelila v dobách totality silným tlakům, aby cenné katastrální podklady likvidovala. „Platí to i o pozemkové knize. Ještě v osmdesátých letech se určité kruhy pokoušely prosadit zrušení některých původních katastrálních operátů. Nakonec k tomu nedošlo. Kdyby se tak stalo, pak skutečně nevím, jakým způsobem dnes regulérně provádět restituce, vyhledávat obecní majetek a podobně,“ připustil ředitel katastrálního úřadu.

Dnes je situace na katastrálních úřadech mnohem lepší. A kdo potřebuje zjistit rychle nějaké údaje z katastru, osobně na úřad ani nemusí chodit, protože všechny potřebné informace najde na internetu. Od roku 2004, kdy tato možnost vznikla, se zájem o tuto službu stále zvyšuje. Jen během roku 2007 nahlédlo do katastru přes síť osm milionů lidí. 

Výpisy z katastru vydávají také kontaktní místa CzechPoint, jichž už funguje pro komunikaci občanů se státní správou tři tisíce. Zákazníkům domů nebo do firmy rozesílá na základě objednávky po internetu výpisy i Česká pošta.

Ani na vklad vlastnického práva nebo jiných věcných práv k nemovitostem do katastru už nemusí lidé ani firmy čekat tak dlouho jako před patnácti lety. Katastrální úřad by měl o povolení vkladu práva rozhodnout do 30 dnů a do dalších 30 dnů provede vklad do katastru. Ale malá nepřesnost nebo chyba ve smlouvě může i dnes způsobit, že na zápis vlastnického práva bude „hříšník“ čekat několik měsíců. Majitelé nemovitostí však mohou kontrolovat, jak rychle se jejich podání vkladu nebo změny v katastru vyřizují a zda nejsou jiná podání vyřízena rychleji. Tím by se mělo předejít případné korupci.

Podnikatelé zaplatí vyšší poplatky za vklad

Po řadě let budou však muset zejména podnikatelé brzy sáhnout při zápisu do katastru poněkud hlouběji do kapsy. Správní poplatek za podání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí je dnes podle sazebníku 500 korun bez ohledu na to, zda jde o převod jednoho pozemku nebo o celý komplex nemovitostí při prodeji celého podniku. Sazba poplatku byla stanovena v roce 1994 a za uplynulých třináct let nebyla ani jednou zvýšena. Od ledna 2009 to má být jinak. Současná sazba 500 korun má být zachována při zápisu práv k jednomu pozemku nebo budově, ale bude se násobit počtem nemovitostí, ke kterým je zápis navrhován. U velkých komplexů nemovitostí tak bude částka mnohem vyšší než dnes, maximálně však do hranice 20 tisíc korun.

Jedním z důvodů zdražení je snaha získat více peněz na urychlení digitalizace katastrálních map. Vloni katastrální úřady vyřídily 625 tisíc vkladů a na poplatcích vybraly celkem 312 milionů korun. Po zdražení by se měly roční příjmy státního rozpočtu zvýšit o 600 milionů korun. Vzhledem k tomu, že počet žádostí o vklad každým rokem roste, očekává se, že do státního rozpočtu poteče ještě víc peněz. Na urychlení digitalizace půjde jen kolem 200 milionů ročně, státní pokladna tak získá navíc 400 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče