Pokuty řetězcům odnesou potravináři

31. října 2005, 00:00 - PETR HAVEL
31. října 2005, 00:00

KONTROLY V OBCHODECH Přísnějšími kontrolami v obchodních řetězcích chce ministr zemědělství Petr Zgarba mimo jiné ochránit také tuzemské výrobce potravin. Jenže v praxi by výsledek mohl být zcela opačný. Pokuty totiž zaplatí dodavatelé.

Kontroly zjistily prohřešky zejména u masa a uzenin. 

KONTROLY V OBCHODECH Přísnějšími kontrolami v obchodních řetězcích chce ministr zemědělství Petr Zgarba mimo jiné ochránit také tuzemské výrobce potravin. Jenže v praxi by výsledek mohl být zcela opačný. Pokuty totiž zaplatí dodavatelé.

Přelepování dat minimální trvanlivosti, prodej nevyhovujících uzenin, hygienické prohřešky, předražování nákupů - to jsou nejzávažnější prohřešky, které v poslední době odhalily Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Česká obchodní inspekce v prodejnách nadnárodních obchodních řetězců. Provinilcům hrozí finanční postih, který může dosáhnout až tří milionů korun.

Ministr zemědělství Petr Zgarba přitom chce prosadit novelu zákona o potravinách, který by výši možné pokuty zvýšil až na 50 milionů korun. „Ukazuje se, že zveřejněná pochybení nebyla ojedinělá. Pravděpodobně se jedná o špičku ledovce a tyto praktiky jsou realizovány v mnohem větší míře, než jsme si původně mysleli,“ vysvětluje ministr.

Zgarba řekl, že přísnějším postupem chce mimo jiné ochránit také tuzemské výrobce. Jenže v praxi by to mohlo přinést zcela opačný efekt. Ukazuje se, že řetězce svalují vinu za nekvalitní potraviny na své dodavatele. Pak s nimi rozvazují smlouvy, případně na nich různými způsoby vymáhají náhrady spojené s úhradou pokut udělených státem. Zvýšené sankce by tak mohly v praxi postihnout ty, které chce ministr ochránit.

KUDY NA NĚ?

Jak přinutit obchodní řetězce k nápravě? Podle mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Daniely Kolejkové je nejúčinnějším nástrojem medializace zjištěných pochybení. Bohužel, inspekce kromě ukládání pokut a zveřejňování prohřešků ani jiné právní nástroje nemá.

V zahraničí jsou přitom postrachem obchodníků hlavně organizace na ochranu spotřebitele. Ty sice existují i u nás, například Sdružení ochrany spotřebitelů, řetězce se jich však nebojí. Spotřebitelské organizace totiž zatím nemají velký vliv ani dostatek odborníků, které by obchodníci respektovali. „Spotřebitel má přitom nezastupitelnou roli. Když se rozhodne v určitém řetězci nenakupovat, může to znamenat obchodníkův konec,“ konstatuje Kolejková.

Podle prezidenta Potravinářské komory Jaroslava Camplíka by mohlo pomoci také oddělení výroben od prodejen řetězců. „Právě výrobny umožňují obchodníkům největší manipulaci, například přebalování,“ domnívá se prezident. Kontroly zjistily prohřešky zejména ve výrobnách masa a uzenin.

Další možností je větší důraz na certifikace. Každá prodejna musí mít v současnosti certifikát systému kritických bodů - HACCP. Bez něj nelze potraviny prodávat. Státní inspekce přitom zjistila zjevné porušení HACCP, jenže ani při závažném prohřešku nemůže tento certifikát (a tedy vlastně možnost prodávat potraviny) obchodníkům odebrat. To mohou podle Kolejkové jen certifikační orgány, konkrétně prostřednictvím mimořádného auditu systému HACCP. Podnět k tomu by mohla dát třeba Potravinářská komora. „Bude-li to možné, začneme tyto podněty certifikačním orgánům dávat, abychom ochránili naše členy,“ zdůrazňuje její prezident.

STANDARDY A NADSTANDARDY Většina potravinářů se shoduje, že důsledná kontrola výrobního řetězce potravin končí u jejich dodávek do obchodu. Řetězce totiž u svých dodavatelů provádějí audity, jejichž náklady hradí výrobce potravin. „Každý řetězec má vlastní systém, takže když někdo dodává do více sítí, musí si ročně zaplatit několik takových auditů. U větší fabriky vyjde jedna taková akce i na 100 tisíc korun,“ vysvětluje Camplík. I proto se domnívá, že posílajíli auditory k výrobcům prodejci, mělo by tomu být i naopak. Řetězce navíc účtují potravinářům i mikrobiologická vyšetření, která si dělají pro svou potřebu. „Navíc má většina řetězců své takzvané nadstandardy. Pokud je dodavatel nesplňuje, nemá šanci se se svým zbožím do obchodu dostat,“ dodává manažerka kvality živočišné produkce společnosti Agropol Food Lenka Martinková. Výsledky šetření státních inspekcí sice dokazují, že kontroly probíhají i v obchodech, jenže o tom ví veřejnost jen posledních několik týdnů. „Je to všechno o vůli přijmout funkční legislativu,“ domnívá se prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Jak komora, tak třeba i SZPI, by například uvítaly větší kompetence dozorových orgánů. Jako nástroj ochrany spotřebitele nabízí Potravinářská komora i další řešení - povinnost obchodníků odlišovat rozpečené nebo zmražené pečivo od čerstvých výrobků. Naopak regulace typu omezení otevírací doby řetězců komora odmítá. TAKÉ EVROPA SE ZAČÍNÁ BRÁNIT

Problémy s řetězci nejsou jen na tuzemském trhu. Ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna připomíná, že zhruba před 14 dny vznikla v rámci Konfederace evropských výrobců potravin a nápojového průmyslu (CIAA) pracovní skupina, která by se právě vztahem výrobců a prodejců měla systémově zabývat. „Země Evropské unie dosud tento problém neřešily. Situace se tam nějak historicky vyvinula a byla v podstatě stabilizovaná. Jenže tyto stabilizované podmínky se změnily rozšířením Unie o deset nových zemí,“ vysvětluje Koberna.

JAK NA ŘETĚZCE

Iniciátory obrany výrobců potravin v EU jsou jednotlivé národní potravinářské federace. Základním tématem je omezení neférové obchodní soutěže. Za „unfair metody“ považují potravináři například elektronické aukce na výběr dodavatelů zboží nebo takzvané Private Label - vlastní značky obchodních řetězců, které jsou často levnější než značkové produkty jednotlivých výrobců. Podle potravinářů jsou ale za jejich nižší cenou nulové náklady řetězců na výzkum, protože tyto výdaje související se zaváděním původních výrobků platí právě potravinářské podniky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče