Pokud o uprchlíkovi víme, většinou ho dostanene

22. srpna 2005, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
22. srpna 2005, 00:00

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI Řada stíhaných podnikatelů, především těch, kterým hrozily vysoké tresty, se před českou spravedlností raději schovala v zahraničí. Miroslav Kubíček z oddělení mezinárodních smluv a právní pomoci ve věcech trestních ministerstva spravedlnosti věří, že nakonec trestu neuniknou.

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI Řada stíhaných podnikatelů, především těch, kterým hrozily vysoké tresty, se před českou spravedlností raději schovala v zahraničí. Miroslav Kubíček z oddělení mezinárodních smluv a právní pomoci ve věcech trestních ministerstva spravedlnosti věří, že nakonec trestu neuniknou. * Jaký je úřední postup, když pachatel zmizí za hranicemi státu?

Mezinárodní pátrání za účelem zatčení a následného vydání do České republiky se vyhlašuje na základě zatýkacího rozkazu. Ten vydává soud v okamžiku, kdy existuje důvodný předpoklad, že obviněný či odsouzený se již nepohybuje na našem území. Anebo pokud je získán poznatek, že se zdržuje na území konkrétního cizího státu a je potřeba si ho vyžádat pro účely trestního řízení. Státní zástupce nejprve podá návrh na vydání zatýkacího rozkazu a pokud soud vyhoví, nechá jej přeložit do příslušného jazyka státu, v němž se pachatel nachází. Pokud stát není určen, překládá se zatýkací rozkaz do angličtiny. Poté zatýkací rozkaz přezkoumá ministerstvo spravedlnosti, zejména aby byl v souladu se specifickými požadavky státu, do nějž je směřován. Nakonec dostane zatýkací rozkaz Policejní prezídium, které zahájí mezinárodní pátrání. To je vedeno cestou Interpolu.

* Existuje statistika, na kolik pachatelů je onen zatýkací rozkaz vydán a jakých trestných činů se týká?

Bohužel přesnou statistiku nevedeme, ale řádově se jedná o stovky občanů. Pokud se týká konkrétních trestných činů, je to prakticky cokoli. Snad jediné, s čím jsem se zatím nesetkal, jsou zločiny proti lidskosti. Je zde však jedno omezení. Vyžádat obviněného z ciziny pro účely trestního stíhání lze pouze za trestné činy, u nichž zákon stanoví trest odnětí svobody alespoň v délce jednoho roku. Pro účely výkonu trestu musí být vyměřený trest v délce trvání alespoň čtyři měsíce.

* Záleží také na kvalifikaci trestného činu?

Praxe je v jednotlivých státech různá. S většinou zemí se snažíme mít mezinárodní smlouvy, ve kterých je trestná činnost charakterizována všeobecně, právě podle výše trestní sazby nebo výše vyměřeného trestu. Určitou výjimkou jsou ale státy anglosaské, s nimiž máme uzavřeny smlouvy již z dob první republiky - z první poloviny dvacátých let. V těchto smlouvách jsou konkrétní trestné činy vyjmenovány taxativně. Bohužel, osmdesát let je poměrně dlouhá doba, takže je tam uveden například trestný čin pirátství, naopak tam nejsou trestné činy uzákoněné v poslední době, například drogové delikty. Čelit se tomu dá mnohostrannými sektorovými smlouvami, které jsou nejčastěji sjednávány v OSN a které pro určité kategorie trestných činů vydávání umožňují.

* Je zastaralost smluv o vydávání důvodem, proč Spojené státy nechtěly vydat podnikatele Petra Lukeše?

To je přesně onen problém anglosaských zemí, o němž jsem hovořil. Petr Lukeš byl obviněn z poškozování věřitele a tento trestný čin není na seznamu těch, které jsou uvedeny ve smlouvě s USA z roku 1924. Navíc, pokud je mi známo, ve Spojených státech není poškozování věřitele trestným činem, ale spadá pod civilní soudnictví.

* Nemůže být obdobný problém i s Viktorem Koženým? Ne. Smlouva s Británií, která se vztahuje i na její bývalou kolonii Bahamy, je sice ještě o rok starší než smlouva s USA, ale trestný čin podvodu, z něhož je pan Kožený obviněn, v ní uveden je. * Existují nějaká specifika u vydávání pachatelů hospodářských trestných činů?

Určitá specifičnost hospodářské trestné činnosti je dána rozdílností právních řádů jednotlivých států, ale i rozdílností ekonomických systémů. Například státy Britského společenství při rozhodování o extradici požadují často předložení zásadních důkazů, o něž se obvinění či rozsudek opírá. Uvědomte si ale, že takový spis z oblasti hospodářské trestné činnosti může mít i několik desítek tisíc stran. Celý spis se musí odborně přeložit do úředního jazyka příslušného státu, ale i tak se někdy tamní soudci občas potýkají s problémem plně pochopit podstatu celého případu. Obecně platí, že v oblasti hospodářské kriminality trvá vydávací řízení poměrně dlouho.

* Dá se zhodnotit úspěšnost našich žádostí?

Je pravda, že v OSN ne vždy jsme úspěšní. Nicméně osoba, na niž byla žádost o vydání zamítnuta, je i nadále vedena v pátrání pro případ, kdyby opustila území státu, který jej odmítl vydat.

* Existují nějaké státy, v nichž by se pachatel mohl cítit před českou spravedlností zcela bezpečně?

To se rozhodně nedá říci. Ze všeho nejtěžší je pachatele vůbec vypátrat a zjistit místo jeho pobytu. Pokud ale o něm již víme, pak bych byl optimistou. Může to sice trvat roky, ale neustále existuje velká šance, že ho nakonec jednou dostaneme. Některé státy třeba nevydávají, ale dotyčnou osobu vyhostí. To není tak náročná procedura jako samotné vydání. Pokud je totiž pachatel vyhoštěn do své země, stačí si počkat na přílet letadla nebo příjezd vlaku. Složitější je to ovšem v případech, kdy hledaná osoba získá státní občanství země, v níž se zdržuje, zvláště pokud tato země zásadně své občany nevydává. V některých státech se setkáváme i s různými místními „specifiky“. Vím například o jednom případu, kdy pachatel s největší pravděpodobností podplatil jednoho úředníka, aby jej propustil z vydávací vazby.

* Nekomplikuje vydávání pachatelů i to, že Česká republika své občany k trestnímu stíhání do zahraničí nevydává?

To je opravdu problém. Kromě eurozatykače není možné našeho občana vydat k trestnímu stíhání mimo republiku. Již několik let se otázka tak striktního zákazu diskutuje, zatím bezvýsledně. I když většina států své vlastní občany rovněž nevydává, jiné to bez problémů činí a rozhodně to nejsou takové, co by se o své občany nestaraly - například USA. Některé státy by nám klidně vydávaly své občany, ale protože v této oblasti platí zásada reciprocity, máme smůlu.

* Jakoby z opačné strany je případ podnikatele Příplaty, který utekl z Rumunska domů do České republiky. Ani on nemůže být vydán, přestože byl již pravomocně odsouzen?

Není podstatné to, zda byl či nebyl odsouzen. Zákaz vydávání našich občanů platí v každé fázi trestního řízení, takže vydán být nemůže.

* Existuje možnost, že by byl například akceptován rumunský rozsudek naším soudem, nebo že by se případ projednal znovu u nás?

Jsou dvě možnosti jak v případu pokračovat. Jednak může Rumunsko požádat o převzetí trestního řízení, které by pak probíhalo u nás. Anebo může požádat o převzetí rozsudku. V tom případě by rozsudek potvrdil český soud. V případě uprchlého může soud rozhodnout bez jeho souhlasu a není nutné ani jeho vyjádření. Český soud by se ovšem musel vyrovnat se zákonnou podmínkou, zda řízení v Rumunsku bylo v souladu s mezinárodními úmluvami o lidských právech.

TUNEL ZA OSM MILIARD

Podnikatel Barak Alon připravil český stát jedním z největších bankovních tunelů v porevoluční historii o zhruba osm miliard korun. V kauze je obviněno někdejší představenstvo Komerční banky a bývalá šéfka odboru Jiřina Kaplanová. Klíčový muž celé kauzy, rakouský podnikatel izraelského původu Barak Alon, se přitom dostal na svobodu v září roku 2003 po osmi měsících strávených ve vězení. Z vazby jej propustil vídeňský soud, u něhož je za podvod vůči Komerční bance obžalován. Hrozí mu až dvanáct let vězení. V České republice byl Barak Alon obviněn z úvěrových podvodů, ovšem - jak týdeníku Profit potvrdila mluvčí Policejního prezídia Blanka Kosinová - vyšetřování bylo zastaveno. Policie předala celý případ k vyšetřování rakouským soudům. Podle Kosinové v současné době nemá prezídium o Alonovi žádné oficiální informace.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče