Pokoj se snídaní. Zn.: V ceně garsonky

23. února 2011, 14:50 - Pavla Kreuzigerová
23. února 2011, 14:50

Úbytek hostů v českých hotelech se zastavil. Nepatrně rostly i ceny

Už dva roky zuří na pražském hotelovém poli cenová válka. Vyvolal ji nejprve úbytek hostů ze zahraničí, kteří zprvu přestali jezdit kvůli posilující koruně a později hlavně kvůli krizi. Investoři však nereflektovali změněnou situaci a na trh i v době největšího propadu posílali další hotely. Zostřující se konkurence následně donutila hoteliéry výrazně zlevňovat. Částky, které hosté zaplatí za ubytování, jsou proto dnes většinou nejméně o polovinu nižší než v první polovině roku 2008. Pokud by tedy někdo chtěl například v některém z pražských tříhvězdičkových hotelů strávit celý měsíc, možná by ušetřil za nájem.
Kupříkladu v žižkovském Hotelu Olšanka se nyní ubytujete za 600 korun na noc v jednolůžkovém nebo za 680 korun ve dvoulůžkovém pokoji. A pokud zůstanete alespoň tři noci, můžete zde bydlet ještě o deset procent levněji. K dispozici máte televizi se satelitem, pokojská vám každý den uklidí a ustele a ráno dostanete snídani formou švédského stolu. Vezmeme-li v úvahu, že v ceně jsou zahrnuty i veškeré náklady na energie, může být takové bydlení levnější než v garsonce kdekoli v širším centru metropole.

Tříhvězdičková pohroma

Žižkovská tříhvězda není v Praze žádnou výjimkou, podobně nízké ceny nabízí celá řada pražských hotelů, a to hlavně těch méně luxusních. „Opravdu výrazně méně zaplatí turisté za ubytování i ve čtyřhvězdičkových hotelech. Z průzkumu mezi našimi členy jsme zjistili, že v Praze je možné pronajmout si v nich lůžko za pouhých 24 eur,“ tvrdí Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Hovoří ovšem o cenách za ubytování ve dvoulůžkových pokojích, které jsou navíc nižší díky tomu, že některé cestovní společnosti mají s určitými hotely uzavřeny dlouhodobé smlouvy a „dodávají“ jim až několik tisíc turistů ročně. „Hosté z ulice“ ale většinou za ubytování v luxusních hotelech nezaplatí o mnoho více. „Za jednolůžkový pokoj je to v průměru 69 eur, za dvoulůžkový pak 114 eur,“ uvedl Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR). Ani v centru metropole ale není problém narazit na ceny, které jsou výrazně pod tímto průměrem. Například v hotelu Haštal Old Town Prague se host ubytuje za 47,5 eura v jednolůžkovém a za 58,5 eura ve dvoulůžkové pokoji. Kvůli obrovskému propadu cen se už řada hotelů ocitla na hranici rentability. Ani nízké ceny jim totiž neumožňují zaplnit kapacitu alespoň z nezbytných 40 procent. „Nejhůře jsou na tom ale právě ty se třemi hvězdičkami. Během krize totiž ceny pětihvězdičkových hotelů spadly na úroveň čtyřhvězdičkových a ty zase na úroveň tříhvězdičkových. A jejich ceny už klesat nemohou, protože by nepokryly ani provozní náklady,“ domnívá se Okamura. Řada hotelů a penzionů už v posledních dvou letech svou činnost ukončila. Proměnily se v byty či kanceláře nebo dosud visí na webech realitních společností, které se je pokoušejí prodat.
„Považujeme příliš nízké ceny, za něž některé hotely své služby nabízejí, za dumpingové. Rozhodli jsme se proto podat podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ upozorňuje Stárek. Pod hranicí nákladů jsou podle něj ty, které se pohybují mezi patnácti a 20 eury za noc. Prozatím asociace připravuje první podklady. Tím hlavním mají být cenové mapy, ze kterých bude jasné, jaká je obvyklá výše ceny za ubytování v hotelu s určitou úrovní služeb v jednotlivých lokalitách. „Nedávám jim velkou šanci na úspěch. Je to jen takový výkřik do tmy. Žijeme v konkurenčním prostředí a žádná dohoda mezi jednotlivými hoteliéry tady neexistuje. Za současného stavu si zkrátka hoteliéři vyšší ceny dovolit nemohou,“ komentuje záměr AHR ČR Okamura, který ale přirozeně stojí na straně cestovních kanceláří, v jejichž zájmu jsou co nejnižší ceny ubytování. Představitelé dvou asociací zastupujících podnikatele v cestovním ruchu se neshodnou ani v tom, zda by se kvalita služeb v českém hotelnictví měla zvýšit, či nikoli. „Naše hotely jsou skvělé. Jsou totiž nové a čisté a turisté, které do Česka vozím, jsou velmi spokojeni i s úrovní jejich servisu,“ domnívá se Okamura. Naopak Stárek právě zde spatřuje velký deficit. „V mnoha případech vůbec neodpovídají tomu, co naznačuje počet jejich hvězdiček. Pomohlo by, kdyby se sjednotila jejich klasifikace. To znamená, že by jejich dosavadní – v zásadě svévolné – označování nahradilo jednotné hodnocení podle jednotných kritérií,“ myslí si Stárek. V Evropě ale takovou povinnost dosud zavedla jen polovina států. Otázkou navíc zůstává, zda by takové opatření současnou velmi špatnou situaci hotelů ještě nezhoršilo. Jen málokterý si dnes totiž může dovolit větší investice, jež by v mnoha případech byly nutné.

Prokletí regionu

Český statistický úřad ovšem nedávno zveřejnil výsledky ubytovacích zařízení za minulý rok, které signalizují jistý obrat. Vyplývá z nich, že poprvé od roku 2008 se pokles jejich návštěvnosti zastavil. Přijelo o 1,9 procenta více turistů než v předchozím roce, nicméně počet jejich přenocování poklesl. „Lidé i firmy stále šetří, v tomto smyslu se nic nemění. Jsme ale rádi, že se konečně zastavil propad,“ komentuje statistické výsledky Stárek. Největší obsazenost měly hotely nejvyšší kategorie, a to především díky firemní klientele a nárůstu počtu turistů z Ruska. „Hotely se přitom velmi liší ve schopnosti přilákat a udržet klientelu. V jedné lokalitě nalezneme hotely stejné kategorie, ale s velice rozdílnými výsledky,“ tvrdí David Batal, ředitel oddělení auditu poradenské společnosti Deloitte.
Příkladem pražského hotelu se slušnou obsazeností je pětihvězdičkový Kings Court, který otevřel až v době krize. „Náš první rok byl více než úspěšný. Průměrná obsazenost za rok 2010 byla 77,3 procenta. V lednu 2011 dosáhla 64,4 procenta, což je meziroční nárůst o 17,6 procenta a v únoru bude minimálně 76 procent,“ tvrdí ředitel hotelu Lukáš Mach. Taková čísla může hotelu, který stojí na pražském náměstí Republiky, pětihvězdičková konkurence závidět. „Aby i dnes byl hotel vysoce rentabilní, musí být něčím unikátní. Buď místem, na kterém se nachází, což je náš případ nebo kupříkladu designem.Vše ostatní je nyní velmi mírně výdělečné, ale spíše prodělečné,“ míní Mach. Na trend k vyšší obsazenosti prý pražský hotelový trh okamžitě reagoval. „Vycházíme z reportů společnosti STR Global, která sleduje i deset tisíc pražských hotelových pokojů. Vyplývá nich, že ceny ubytování rostly o 2,2 procenta,“ dodává Stárek. České hotely tak následují ty evropské, kde k nastartování došlo už loni. „I když ne všude. Region střední Evropy poněkud zaostával. Nárůst obsazenosti při pokračujícím poklesu cen zaznamenala například i Vídeň,“ tvrdí Batal. Naopak velký nárůst se projevil u měst, které patří k lídrům hotelnictví, tedy v Londýně a Paříži. Rostly ale i ceny v Německu, a to především v průmyslových a obchodních městech, jako jsou Mnichov, Frankfurt a Düsseldorf. Nejhůře jsou na tom další metropole postkomunistických zemí, kde obsazenost hotelů v době krize radikálně klesala. „Situace je tam často komplikovanější než v Praze. Příkladem může být Budapešť, která dosahuje nižší obsazenosti při průměrné ceně za pokoj nižší o třináct procent oproti Praze,“ dodává Batal. Výjimkou je ale Moskva. Obsazenost tamních hotelů roste i navzdory tomu, že ve srovnání s Prahou tam hoteliéři nabízejí ubytování za dvojnásobné ceny.
„Mnohé řetězce, které nyní působí v Evropě, se začnou rozhlížet po nových trzích, aby tam dohnaly, o co zde přišly. Předpokládám, že příležitosti budou hledat hlavně na Středním a Dálném východě,“ domnívá se Alister McCutchion, viceprezident sekce hotelů mezinárodní poradenské společnosti Jones Lang La Salle.

Neutuchající optimismus

„Situace v postkomunistických zemí je skutečně velmi špatná. Nejkritičtější je v Rumunsku a Maďarsku,“ tvrdí Manuel Melanchon, ředitel NH Hotels pro střední a východní Evropu. Expanzi do dalších zemí, především do Bulharska, prozatím španělský řetězec, který cílí hlavně na byznys klientelu, odložil. Nejlépe se mu nyní daří v Rakousku a ve Švýcarsku, dva z hotelů ale loni otevřel v Praze a v Olomouci. „Bylo to nelehké období. Šli jsme s cenami o patnáct procent dolů,“ tvrdí Melanchon, který loňskou výši obsazenosti dvou českých hotelů neuvedl. Přesto zůstává vedení společnosti optimistické a na pražský trh, který je už nyní hotely přeplněn, plánuje přijít s novým projektem. „Získali jsme budovu na Senovážném náměstí, kde chceme v roce 2013 otevřít třetí český NH Hotel. V budoucnu bychom rádi pronikli i do dalších významných českých a moravských měst, jako jsou Karlovy Vary, Brno nebo Ostrava,“ dodává Melanchon. Podobně optimističtí jsou i majitelé sítě hotelů Kempinski, která zatím otevřela svůj první český hotel v pražské Hybernské ulici. „V roce 2012 plánujeme otevřít lázeňský hotel Kempinski v Mariánských lázních. Za projektem stojí investiční skupina Rutsog,“ uvedl Daniel Tylinger, obchodní a marketingový ředitel řetězce. Mariánskolázeňský hotel má nabízet speciální lázeňskou péči rakouského lékaře Dr. Witaska. „Věříme, že otevření hotelu Kempinski právě tam přispěje nejen ke zvýšení prestiže Mariánských lázní, ale povede i k posílení značky Kempinski na českém trhu,“ dodává Tylinger. Optimismus některých hoteliérů ale kalí rozhodnutí vládní koalice sjednotit v souvislosti s důchodovou reformou DPH na 20 procentech. To je opatření, které ubytování nezbytně zdraží. „Slibné nastartování na hotelovém trhu, které jsme zaznamenali na začátku letošního roku, se pak určitě zastaví. Pro některé hotely bude mít takové opatření dokonce likvidační charakter,“ myslí si Stárek. Podle něj by se DPH zvyšovat nemuselo, kdyby se zrušil minimální limit pro povinnou registraci plátců DPH. „Neodvádí jej ti, kteří nedosáhnou ročního obratu milion korun, například řada restaurací, které své příjmy nepřiznají. Kdyby DPH začaly povinně odvádět všechny podnikající subjekty, mohla by být zachována současná struktura služeb zařazených do snížené sazby,“ navrhuje Stárek. Asociace, kterou zastupuje, proto plánuje jednat s vládou a zákonodárci. „Připravili jsme makroekonomickou studii, která porovnává dopady současného návrhu vlády s našimi návrhy,“ uzavírá Stárek.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče