Pokles sazeb ČNB zlevní komerční úvěry

11. srpna 2009, 12:55 - Michal Ruml, <a href="http://www.finance.cz">Finance.cz</a>
11. srpna 2009, 12:55

Česká národní banka se na svém zasedání minulý týden rozhodla opět snížit klíčové úrokové sazby. Od těch se odvíjí i úročení klientských úvěrů. Klesnou však úrokové sazby komerčních úvěrů - hlavně pak úvěrů na bydlení?

Autor: Martin Siebert

Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním jednání minulý týden rozhodla snížit 2T repo sazbu na 1,25%. Diskontní sazba byla snížena na 0,25 % a lombardní sazba na 2,25 %. Nově stanovené úrokové sazby ČNB jsou platné od 7.8.2009. Jde o nejnižší úroveň měnověpolitických sazeb v historii České republiky.

Před každým zasedáním bankovní rady můžeme sledovat velké očekávání trhu na vývoj klíčových úrokových sazeb. Stejně tomu bylo i před čvrtečním jednáním bankovní rady. Agentura Reuters v minulém týdnu oslovila 20 analytiků. Těsná většina 11 analytiků průzkumu Reuters předpovídala, že bankovní rada se sazbami nepohne. Na možné snížení úrokových sazeb však v uplynulých týdnech ukazovalo postupné posilování kurzu koruny a stále klesající inflace. Naopak proti snížení hovořily spíše zdrženlivé komentáře centrálních bankéřů a náznaky postupného oživování světové ekonomiky.

Sedmičlená bankovní rada nakonec rozhodla pro zvýšení sazeb poměrem 7:0. Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy má centrální banka nadále manévrovací prostor pro změnu úrokových sazeb. „Dno pro úrokové sazby je nula,“ uvedl Tůma. Zdá se však, že by mohlo jít o poslední pohyb sazeb směrem dolů. Hovořil by pro to i komentář, který po zasedání bankovní rady ČNB poskytl její guvernér Zdeněk Tůma: „Vycházíme z toho, že česká ekonomika se již smrštila především v prvním kvartále tohoto roku. Ve druhém čtvrtletí ekonomický pokles dosáhl svého dna a posléze předpokládáme velmi postupné oživování.“

V posledních dnech rozhodovaly o sazbách i centrální banky v okolních zemích. Měnový výbor maďarské centrální banky na konci července snížil hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,5 procenta. Polská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu beze změn na rekordním minimu 3,5 procenta. O nastavení měnové politiky minulý týden rozhodovala také Evropská centrální banka a Britská centrální banka. ECB ponechala základní úrokovou sazbu na jednom procentu a Britská centrální banka zachovala sazbu na 0,5 procenta. Úroková prémie vůči referenční sazbě eurozóny se tak smrštila na pouhých 25 bazických bodů.

Co pokles klíčové úrokové sazby znamená pro občany a pro firmy? **

Jedním ze základních důsledků poklesu klíčových úrokových sazeb by logicky měl být i pokles úroků komerčních úvěrů. Od Českou národní bankou stanovené repo sazby se totiž odvíjí sazba PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), tedy úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Od této sazby se pak odvíjí úročení komerčních úvěrů.

V poslední době to ovšem příliš neplatí a tržní sazby reagují na vývoj sazeb ČNB pouze v omezené míře. Banky se totiž obávají dalšího vývoje ekonomiky (především rostoucí nezaměstnanosti), a k sazbám, za které si půjčují mezi sebou, připočítávají lidem a firmám vysoké přirážky za riziko. Nikdo neví, zda firma nezkrachuje, nebo člověk, který splácí hypotéku , nepřijde o práci. Nicméně dobrou zprávou je, že s postupně se lepšícím výhledem naší ekonomiky by riziková přirážka měla postupně začít klesat a úroky komerčních úvěrů, především pak úvěrů firmám a hypoték se tak budou snižovat.

Rovněž devizový kurz koruny obvykle reaguje na změnu úrokových sazeb. Pokles úroků mluví pro oslabování naší měny. Slabší kurz koruny zlevňuje vyvážené zboží, naopak zdražuje dovolené v zahraničí a podporuje zdražování obecně, především pak růst cen pohonných hmot (zdražuje dovozy). Slabá koruna tedy způsobuje vyšší růst cen – vyšší inflaci. Ta však v dnešní době, kdy se pohybuje na velice nízkých hodnotách pod inflačním cílem ČNB (nastaveným na 2 %) není pro centrální banku takovým rizikem. Naopak pozitivní dopad má slábnoucí měna především na exportéry, jejichž zboží na mezinárodních trzích zlevňuje a zvyšuje tak jeho konkurenceschopnost. A právě to je pro naši proexportně orientovanou otevřenou ekonomiku v současnosti klíčové.

Více na Finance.cz.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče