Pojišťovna musí vrátit přeplatek

19. července 2004, 00:00 - ANTONÍN DANĚK, JIŘÍ GLET právníci
19. července 2004, 00:00

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ O základních pravidlech pro placení zdravotního pojištění Profit pravidelně informuje. Nyní přinášíme odpovědi právníků na dotazy, které se týkají především nevšedních a netypických situací při placení pojištění.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

O základních pravidlech pro placení zdravotního pojištění Profit pravidelně informuje. Nyní přinášíme odpovědi právníků na dotazy, které se týkají především nevšedních a netypických situací při placení pojištění.

Můj přítel podniká. Po důkladném zvážení situace jsme se rozhodli, že opustím zaměstnání a budu mu v jeho podnikatelské činnosti vypomáhat jako spolupracující osoba. Jaké jsou v této souvislosti moje povinnosti ve zdravotním pojištění?

Podle § 5 písm. b) z.č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, se za osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ) považují spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud lze na ně podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Z hlediska placení pojistného (záloh na pojistné) je zapotřebí si uvědomit, že osoby spolupracující s OSVČ, na které taková OSVČ převádí část příjmů a výdajů, mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. Vy jako spolupracující osoba budete mít tedy ve zdravotním pojištění zejména tyto povinnosti: nejpozději do osmi dnů oznámit vaší zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti, pravidelně odvádět na účet zdravotní pojišťovny zálohy na pojistné, pro rok 2004 nejméně z vyměřovacího základu 7929 Kč, tj. ve výši 1071 Kč předložit do osmi dnů po podání daňového přiznání za rok 2004 vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti, úhrnu zaplacených záloh na pojistné atd. Pokud budete během roku 2004 pojištěni postupně u více zdravotních pojišťoven, musíte tento Přehled odevzdat každé z nich.

Jak má zaměstnavatel postupovat, když zjistí, že má u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném placeném za zaměstnance?

Přeplatek může vzniknout například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, než jak je stanoveno zákonem, nebo placením pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn, a to především z důvodu nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Přeplatek pojistného může být způsoben i neuplatněním zákonného nároku na odpočet částky ve výši 3520 Kč (od ledna 2004) od dosaženého hrubého příjmu u zaměstnané osoby, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného na zdravotní pojištění i stát. K této chybě může například dojít v důsledku zaměstnancem neprovedeného nahlášení skutečnosti rozhodné pro vznik povinnosti státu platit za něho pojistné. Pokud zaměstnavatel zjistí, že má u příslušné zdravotní pojišťovny přeplatek, má v podstatě dvojí volbu. Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí toto pojistné platit třeba i několik následujících měsíců. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních, včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu. Jestliže však má zaměstnavatel určité pochybnosti o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je vhodné (v souvislosti se vznikem přeplatku) požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí zpravidla až na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.). Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude vymáhat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, mohly by být dluhy zaměstnavatele ještě vyšší. Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění (popřípadě do 30 dnů od podání žádosti o jeho vrácení), pokud zaměstnavatel nemá vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek.

Protože mně nebyla opakovaně vyplacena mzda, ukončila jsem se zaměstnavatelem pracovní poměr podle ustanovení § 54, odst. 1, písm. b) zákoníku práce. Vzhledem k rozvázání pracovního poměru dle tohoto ustanovení mám nárok na náhradu mzdy za výpovědní dobu, a to ve výši průměrného výdělku. Platí se z této náhrady mzdy po skončení pracovního poměru zdravotní pojištění?

Do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění se zahrnují veškeré náhrady mzdy, kromě náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance (viz ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zák. č. 592/92 Sb., v platném znění). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že náhrada mzdy, poskytnutá v souvislosti s ukončením pracovního poměru dle § 54 zákoníku práce, není zahrnuta mezi výjimkami, které nepodléhají placení pojistného. Proto se pojistné z takto vyplacené náhrady mzdy odvede. Upozorňujeme, že do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se taktéž zahrnují i příjmy zúčtované zaměstnavatelem po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče