Pojištění na odstávku

18. února 2008, 00:00 - Zbyšek Štěpánek
18. února 2008, 00:00

Živelní pohromy zlikvidovaly už nejeden podnik. Oprava, při které nelze vyrábět, se mnohdy vleče měsíce. Po letech tučných tak naráz přijdou léta hubená.

Živelní katastrofy Živelní pohromy zlikvidovaly už nejeden podnik. Oprava, při které nelze vyrábět, se mnohdy vleče měsíce. Po letech tučných tak naráz přijdou léta hubená.

Pojistit si majetek často nestačí. Když váš podnik zasáhne například povodeň, k čemu vám budou peníze na nové stroje či opravu zasaženého objektu. Čas, který zabere rekonstrukce, to nenahradí. Pojišťovna totiž podle Václava Höniga, ředitele neživotního pojištění České podnikatelské pojišťovny, zaplatí podle smluvních ujednání jen majetkovou škodu. Další újmy, které s pohromami většinou souvisejí, bez sjednaného pojištění přerušení provozu neuhradí. „A to někdy může být malér,“ říká Hönig. „Podnikatel totiž kromě pořízení nových strojů stále musí například platit nájem nebo hradit leasingové splátky, platit sociální odvody za své zaměstnance a tak dále. Pokud nemá pojištění či dostatečnou finanční rezervu, může ho podobná příhoda zruinovat.“

Pojištění přerušení provozu na českém pojistném trhu nabízejí všechny univerzální pojišťovny. Podstatný je fakt, že oproti minulosti už nezáleží na tom, zda se jedná o skutečný průmyslový gigant, nebo malého podnikatele ve službách či řemeslech.

Tisková mluvčí pojišťovny Uniqua Eva Svobodová prohlašuje, že podnikatelé mnohdy při sjednávání smlouvy právě na rizika z přerušení provozu zapomínají. Předmětem tohoto pojistného produktu jsou rizika charakteru vynaložených stálých nákladů, které je nutno vydat v době přerušení provozu, a prokazatelně ušlého zisku z nezávislé činnosti.

Komu garance slouží

Při stanovení ušlého zisku se vychází u velkých podniků z účetní rozvahy. „Podnikatelé z titulu pojištění pro případ přerušení provozu, zjednodušeně řečeno, získávají peníze na všechny své fixní náklady a provozní zisk,“ říká Marek Vích, tiskový mluvčí Kooperativy. Zároveň zdůrazňuje, že o pojištění přerušení by se měly zajímat zejména finančně stabilizované podniky s jasnou a dlouhodobou podnikatelskou perspektivou a zajištěným obratem. Obvykle přitom jde o přerušení provozu vzniklé živelní pohromou anebo věcnou škodou na stroji nebo elektronických zařízeních. Každý si musí uvědomit, co ho ohrožuje.

Vích například radí, aby pojištění proti přerušení provozu z důvodu strojní poruchy si pořídil podnik, jehož celkové fungování záleží na některých strategických strojích a zařízeních. Jedná se o stroje, bez jejichž bezvadného fungování musí být provoz odstaven, nelze je ani dočasně ničím nahradit, nebo se v době opravy soustředit na jiné úseky produkce.

U některých velkých firem je ale zvykem, že si pojišťují i přísun polotovarů od svých dodavatelů. Proto vedle základního pojištění finanční ztráty, tedy ušlého zisku a stálých nákladů, lze podle Kooperativy sjednat i pojištění vícenákladů. To je určeno pro takové činnosti, které se dají realizovat v jiných náhradních prostorách. Podnikatel získává možnost dále podnikat a částečně eliminovat škody vzniklé z důvodu přerušení činnosti.

Pojistit lze i ušlý nájem

Dalším speciálním druhem pojištění je například pojištění ušlého nájemného, určeného klientům, u nichž tento požadavek vyplývá z vlastnictví nemovitostí. Mimo široké škály dalších možností realizovaných v rámci pojištění přerušení provozu tuto variantu nabízí například Česká pojišťovna.

Jak ale tvrdí odborníci, tak české firmy obecně (na rozdíl od firem se zahraniční účastí nebo vůbec zahraničních firem) pojištění pro případ přerušení provozu teprve postupně objevují. Stále častější přírodní katastrofy ale bezpochyby jejich postoj změní. Pojišťovny očekávají brzký boom zájmu o tento produkt. Možností jak se pojistit je mnoho.

„Pojištění přerušení provozu lze získat jako připojištění, v některých případech i samostatně,“ konstatuje Hönig z České podnikatelské pojišťovny a dodává, že podnikatelé se především pojišťují pro případ finanční výpomoci při přerušení provozu způsobeného požárem, výbuchem, úderem blesku, nárazem nebo zřícením letadla. Tento základní model lze ale rozšířit o jednotlivá přidružená rizika, jako je například povodeň nebo záplava, voda vytékající z vodovodních zařízení, vichřice a krupobití, tíha sněhu nebo námrazy. Ze zkušeností víme, jak rozsáhlé škody po sobě rozbouřené živly zanechají. Úkolem pojišťoven je rozpoznat stupeň rizikovosti a poškozeným pomoci následky co nejvíce eliminovat.

POJIŠTĚNÍ PROTI PŘERUŠENÍ PROVOZU

• Toto pojištění obvykle nelze uzavřít samostatně. Většinou se sjednává s jiným druhem pojištění spojeným s podnikáním.

• Při škodě spojené s poškozením majetku a nemožností po jistou dobu podnikat pojišťovna klientovi vyplatí fixní náklady a ušlý provozní zisk.

• Doba, po kterou pojišťovna bude klientovi proplácet ušlý zisk, může být omezena, například obdobím 12 měsíců.

• Firmu ve ztrátě, v likvidaci, nebo na kterou byl prohlášen konkurz, obvykle nelze pojistit.

• Placené pojistné se snižuje v závislosti na rozsahu zábranných opatření a v závislosti na výši sjednané spoluúčasti.

• Aby se podnikatel mohl pojistit, zpravidla musí vést podvojné účetnictví.

Nyní i pro drobné živnostníky

Uniqua, která již dlouhou dobu nabízí pojištění přerušení provozu lékařům, právníkům a notářům, od letošního roku rozšířila toto pojištění pro další profese v oblasti služeb a řemesel. Pojištění tak mohou sjednat i živnostníci, jako jsou papírníci, knihkupci, řezníci, pekaři, drogisté, fotografové, kadeřníci, klenotníci a hodináři, trafikanti, krejčí, truhláři, zámečníci, zahradníci a řada dalších. Klienty se mohou stát i někteří obchodníci.

Pojištění je konstruováno stavebnicovým způsobem, kdy klient si vybírá z obsáhlé nabídky. Pojištění se vztahuje na případy, kdy chod firmy je narušen poškozením nebo zničením prostor k podnikání anebo jejich vybavení, úrazem nebo onemocněním osoby odpovědné za provoz, a dále pak z důvodu epidemie či nákazy, anebo kvůli povodni a záplavě. Do pojištění lze zahrnout i ušlý zisk, kterého by v případě normálního fungování prokazatelně mohl klient dosáhnout.

Vích z Kooperativy říká, že pojištění přerušení provozu se sjednává s dobou ručení, po kterou je pojišťovna povinna plnit za finanční ztráty, pokud během této doby vzniknou. Základní dobou ručení je u Kooperativy obvykle období tři až šest měsíců. Lze ji sjednat ale i na dobu delší, třeba až dvojnásobnou. Doba ručení však může v případě vzniku pojistné události přesáhnout dobu platnosti pojistné smlouvy. Taková situace může nastat, pokud povinnost pojišťovny vyplatit pojistné plnění vznikne těsně před koncem
platnosti smlouvy a tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy.

Kolik to stojí

Výše pojistné částky se stanoví na podkladě účetní evidence. Hönig říká, že při výpočtu se musí zohlednit i míra rizika plynoucí pro pojišťovnu. Nejpodstatnější je v tomto ohledu činnost, kterou se podnikatel zabývá. Například, pokud firma pracuje s hořlavinami, tak musí počítat s tím, že bude platit vyšší pojistné.

Vedle konkrétní činnost pojišťovaného podniku se ale podle Höniga posuzují i jeho hospodářské výsledky a také umístění provozovny z hlediska nebezpečí záplavy. Pojišťovny totiž mají celé území České republiky podrobně zmapované a klientům nabízejí diferencované sazby. Placené pojistné obecně také závisí na vhodných zábranných opatřeních, případně kvalitě ostrahy.

Spoluúčast a doba ručení

Oproti jiným druhům majetkového pojištění je při sjednávání pojištění přerušení provozu spoluúčast jednou ze specifických veličin. ČSOB Pojišťovna například standardně používá spoluúčast, která je vyjádřena počtem dní. Prostě ve spoluúčasti nějakým způsobem figuruje časová perioda, která je vyjádřena počtem dní, případně počtem dní v kombinaci s minimální finanční částkou. Přerušení nebo omezení provozu je charakteristické také takzvanou dobou ručení, což je maximální doba, po kterou se pojistitel zaváže k plnění. Dobu ručení si stanovuje pojistník na základě svého odhadu doby, za kterou bude schopen výrobu v případě vzniku věcné škody obnovit.

Mezi specifické výluky vztahující se na pojištění pro případ přerušení provozu obecně patří zničení nebo poškození hotových peněz, cenných papírů, dokumentů či nosičů dat. Náleží sem i škody na zisku způsobené zásahy úřadů nebo mimořádným prodlením při znovuobnovování provozu.

Do výluk lze zahrnout i náklady na rozšiřování a inovaci provozu, mimořádné průtahy při obnově či přerušení v důsledku škod na zdraví. K takovým případům totiž může dojít v důsledku sebevraždy nebo duševní či psychické nemoci nebo úrazu majitele provozovny.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče