Pojďte s námi na Balkán a do Ruska

14. listopadu 2007, 10:32 - Jan Žižka
14. listopadu 2007, 10:32

Projekty v Česku končí, ale zdejší firmy mají další šanci, říká prezident EBRD

Jean Lemierre (57) Prezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) je od července 2000. Vystudoval prestižní školu Ecole National d´Administration (ENA), jejímiž absolventy jsou přední francouzští politici i podnikatelé. Lemierre také ukončil studia ekonomie na pařížském Institutu politických studií. Má za sebou dlouhou kariéru v mezinárodních finančních institucích i na francouzském ministerstvu financí. V letech 1995 až 1998 byl členem Evropského měnového výboru, později byl mimo jiné předsedou Pařížského klubu věřitelů.

Letošek je posledním rokem, kdy ještě Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) může financovat projekty v Česku. Od roku 2008 Česko přestává být příjemcem pomoci. Uzavírá se tím jedna kapitola, v níž EBRD vstoupila do procesu české hospodářské transformace. Příslušné memorandum o takzvané „graduaci“ podepsal na konci října v Praze prezident EBRD Jean Lemierre s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Lemierre však i v rozhovoru pro týdeník EURO zdůrazňuje, že české podniky by se po staré známé EBRD měly ohlížet i nadále. Evropská banka se sídlem v Londýně by totiž mohla být vhodným partnerem tuzemských společností při expanzi na Balkán, do Ruska či na Ukrajinu.

EURO: Proces graduace se má postupně týkat osmi zemí, jež vstoupily do Evropské unie v roce 2004. Česko je první z nich. Do budoucna se chcete více zaměřit na jihovýchodní Evropu. V čem se liší aktivity EBRD v této oblasti od těch dosavadních ve střední Evropě? LEMIERRE: Nové země EU jsou pro nás stále významné. Z hlediska historie EBRD je možné říci, že po dobu více než deseti let byly těmi nejdůležitějšími státy pro investice banky. Jsme šťastní, že Češi zaznamenali takový úspěch a země vstoupila do EU. Shledáváme, že mise banky zde směřuje ke svému konci. Je to logické, neboť naším posláním je podporovat tržní hospodářství a zajistit, že soukromý sektor bude schopen financovat ekonomiku normálním způsobem. To je přesně to, co dnes vidíte v Praze. Naše banka už není v Česku zapotřebí. Je to nejen názor české vlády a rady EBRD, ale především trhu. Nemáme tedy žádný důvod zůstávat.

EURO: Čeští představitelé vám řekli, že už vás nepotřebují? LEMIERRE: To není přesné. Vycházíme z potřeb trhu. Zaznamenali jsme pokles aktivit, jichž se účastníme, protože investoři už nás nepotřebují. A toto hodnocení sdílíme s českou vládou. Ta zaujala jasné stanovisko, že nadešel čas k oficiální graduaci. My jsme měli stejný názor. Je to tedy především společné hodnocení potřeb ekonomiky. Jsme velmi tržně orientovaní. Vypracovali jsme výhled, na jehož základě budou Českou republiku do roku 2010 v tomto směru následovat všechny středoevropské země. Zatím ve střední Evropě v projektech pokračujeme, ale v menší míře. Soustředíme se na klíčové potřeby těchto členských zemí EU. Ta první se týká kapitálového vybavení malých firem. Investiční fondy dnes více poskytují kapitál středně velkým společnostem, ale stále je tu potřeba zajistit kapitál menších podniků. Teď nemluvím o půjčkách, úvěrech, ale o kapitálu, kapitálových podílech. Druhou klíčovou potřebou je energetická efektivita. Na Slovensku realizujeme program s vládní podporou na úsporu energie. A také pracujeme na projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP, abychom mobilizovali soukromý sektor k financování infrastruktury, jako například v Maďarsku.

EURO: To jsou tedy aktivity v jiných středoevropských zemích. Už ne v České republice. LEMIERRE: Ne, tady už ne. Ale v ostatních zemích střední Evropy ještě ano. Jde o důležité kvalitní projekty, ale z hlediska objemu už to není ani v těchto státech ze strany EBRD obrovská suma peněz. Nyní přesouváme své aktivity více na jih - do Rumunska, Bulharska, na Balkán. A také hodně na východ - do Ruska, na Ukrajinu, do střední Asie, na Kavkaz. Ptal jste se na rozdíl mezi těmito zeměmi a střední Evropou. Do značné míry je ten příběh stejný, ve střední Evropě se pouze uskutečňoval dříve. V něčem je ten příběh ale přece jen rozdílný. Potřeby těchto ekonomik nejsou zcela totožné. Řekl bych, že kromě Rumunska, Bulharska, Chorvatska a do jisté míry západního Balkánu je hlavní rozdíl v tom, že transformace ve střední Evropě byla hodně tažena procesem přistupování k Evropské unii. Ten byl základem ekonomického a sociálního pokroku. Byl spouštěčem řady reforem a současně přitahoval zájem investorů. Pokud se posuneme více na východ, tento prvek tam chybí. Ve většině zemí funguje odlišný systém, v němž je růst příjmů zajišťován z ropy, plynu a surovin. Platí to zejména v Rusku a samozřejmě také ve střední Asii či Ázerbájdžánu. Jde tam také o posílení konkurenční schopnosti ekonomiky, aby tyto státy mohly vstoupit do Světové obchodní organizace a stát se součástí globální ekonomiky. Stejná je potřeba masivních investic v korporátním sektoru, infrastruktuře a finančním sektoru.

EURO: Očekává se, že nové členské země EU budou hodně využívat finance ze strukturálních fondů Evropské unie. Na jedné straně je tedy transformace završena - Česko nepotřebuje další peníze z EBRD - ale na druhé straně stále zaostává za průměrnou ekonomickou úrovní EU a hlásí se o její fondy. Nebylo by lepší oba zdroje financí vhodně kombinovat? LEMIERRE: Nemůžeme míchat dva různé pojmy, dva různé koncepty. Tím prvním je transformace a druhým je konvergence. Transformační proces je vytváření udržitelného tržního hospodářství. Konvergence se týká růstu ekonomiky, jejího pozvednutí na vyšší úroveň. My v EBRD se zabýváme transformací. Konvergence bude trvat delší dobu a je podporována fondy EU. Zároveň ale musím říci, že oba zdroje financí v řadě případů kombinujeme, zvláště v některých sousedních zemích. Spolupracujeme se soukromým sektorem a využíváme fondy EU k podpoře některých iniciativ v soukromém sektoru. Takže jsme jedněmi z těch, kteří mohou pomoci té či oné zemi využívat evropské fondy. Mohu uvést konkrétní příklad - spojili jsme se s Evropskou investiční bankou a Evropskou komisí v iniciativě Jaspers. Připravujeme společně projekty ve veřejném sektoru s využitím fondů EU, našich zdrojů a zdrojů soukromého sektoru. Například právě projekty PPP.

EURO: Zaznamenal jste na české straně jakýkoliv nesouhlas s procesem graduace? LEMIERRE: Ne. Byl to velmi hladký, pozitivní proces.

EURO: Češi tedy podle vás mají radost z toho, že nyní budou v pozici donora? LEMIERRE: Řekl bych, že to berou zcela pozitivně. Česká strana se nejenom rozhodla být mezi donorskými zeměmi, ale také poskytnout fondy (Česko jako jedna ze zakládajících zemí přispěla do Fondu EBRD pro západní Balkán částkou 500 tisíc eur v roce 2006 a dalších 1,5 milionu eur má poskytnout do konce letošního roku - pozn. redakce). To je velmi důležité ze symbolického hlediska. Díky ekonomickému úspěchu je možné poskytnout příspěvky dalším zemím, zejména na Balkáně, pomáhat jim v růstu. A je to samozřejmě dobré rozhodnutí také pro české firmy. To je dnes možná na celém procesu graduace to nejdůležitější, protože za tímto rozhodnutím stojí naše velmi silné odhodlání spolupracovat s českými společnostmi. Na tom se shodujeme s českým premiérem Topolánkem i ministrem financí Kalouskem. Hospodářský růst a nové podnikatelské příležitosti na jihu a východě jsou velmi nadějné pro české společnosti. Budu se nadále setkávat s představiteli českých firem - už ne kvůli investicím v samotném Česku, ale kvůli investicím v jiných zemích. Země jako Česká republika na tom může být do budoucna mnohem lépe, pokud jde o investice v zahraničí. Nové příležitosti se týkají také obchodu, ale kupříkladu i poradenství českých firem v zahraničí.

EURO: Zatím ale asi nemůžete uvést mnoho příkladů českých společností, s nimiž spolupracujete při investicích v zahraničí. LEMIERRE: Ne, ještě ne. Ale je to přesně to, na co se musíme zaměřit. Začínáme brát středoevropské společnosti jako potenciální investory v zahraničí. Ať už investují na Balkáně, na Ukrajině nebo začínají investovat v Rusku. Zmiňuji také poradenství, protože může jít o různé konzultační projekty. Mezi sektory, kterých se to může týkat, patří kupříkladu energetika. Některé zdejší energetické společnosti mají projekty, plány…

EURO: Vlastně je tady jedna velká elektroenergetická společnost ČEZ. LEMIERRE: Ano. A oni hledají projekty. Celý region potřebuje efektivnější elektrárenské projekty, hodlá produkovat více elektřiny a chce najít správný energetický mix, přesouvat se od plynu více k obnovitelným zdrojům. Během své návštěvy Prahy jsem podepsal také dohodu s investičním fondem EnerCap, který se specializuje na obnovitelné zdroje. Má sídlo v Praze. Budou investovat do mnoha projektů ve střední Evropě a na Balkáně. Pro Prahu je dobré, že zde sídlí tento typ fondů.

EURO: Bude se EBRD podílet také na projektech v oblastech jaderné energetiky? LEMIERRE: Již teď jsme velmi aktivní v jaderném sektoru, konkrétně při odstavování elektráren. Řídíme odstavovací práce na Slovensku, v Bulharsku, v baltských zemích, v Rusku. Také v Černobylu. Právě toto budou pro banku stále významnější aktivity. Také jsme již financovali jeden projekt, který se týká produkce. Je to modernizace bezpečnostního systému jaderné elektrárny na Ukrajině. Důležité je, aby vše bylo podle bezpečnostních standardů EU, které se liší od těch ukrajinských. A pokud chceme vyhovět evropským standardům, znamená to také podstatně vyšší náklady. My jsme financovali právě ten rozdíl v nákladech. Momentálně nemáme žádný jiný podobný projekt. Uvidíme, zda se objeví další požadavek.

EURO: Ale není to vyloučeno… LEMIERRE: Řídíme se schválenou politikou, podle níž můžeme financovat bezpečnostní prvky jaderných aktivit.

EURO: Jaderné elektrárny jsou diskutovaným tématem v Evropské investiční bance. Ta říká, že financování nových projektů těchto elektráren vyloučeno není. Na druhé straně ale EIB chce detailně posuzovat a pečlivě zvažovat případné žádosti. Je to u vás podobné? LEMIERRE: Ano, ale my máme v tomto ohledu schválenou politiku. Jsme připraveni zkoumat projekty, které se týkají zmiňovaných bezpečnostních prvků.

EURO: V poslední době se hodně mluví a píše o celosvětové úvěrové krizi. Jak to vidíte vy? A znamená to také, že může růst poptávka po kapitálu z vašich zdrojů? LEMIERRE: Musíme být velmi opatrní v tom, jak na současný stav nahlížíme. Spíše bych řekl, že ve střední Evropě nevidím žádné důsledky onoho napětí na trzích. To platí v Polsku, Česku, celém středoevropském regionu.

EURO: V Rusku je to jiné? LEMIERRE: V Rusku a v Kazachstánu zaznamenáváme napětí, pokud jde o likviditu. Ve střední Evropě je možné konstatovat, že zdejší banky příliš nevstupovaly na trh rizikových hypoték. Byly dostatečně opatrné a správně se zaměřovaly především na financování projektů právě ve střední Evropě. I když je ale situace z mého pohledu dobrá, musíme se zároveň se poučit z některých lekcí. Za prvé je zapotřebí kvalitní management v bankovním systému. To je zcela zásadní. Za druhé banky musejí být kapitálově silné. To je přesně to, na co jste se ptal. Banky potřebují více kapitálu, aby měly jistotu dalšího bezpečného vývoje. V tomto směru jsme otevřeni spolupráci. Za třetí bych zdůraznil klíčový význam důkladného bankovního dohledu, ať ho zajišťuje centrální banka nebo specializovaná instituce. Pokud jde o rizika, nejsem ani tak znepokojen stavem finančního systému ve středoevropských zemích, ale připouštím, že nikdy nemůžete vyloučit externí šok. Pokud se zpomalí hospodářská aktivita ve světě, může to mít své dopady v jednotlivých zemích. A to je právě ten okamžik, kdy se ukáže kvalita finančního systému, síla finančního sektoru. My jsme odhodláni poskytnout jakoukoliv podporu.

EURO: Dá se také očekávat, že bude více požadavků na financování z vaší strany, protože komerční banky jsou teď opatrnější? LEMIERRE: Může se to stát. V situaci, kdy se investoři mohou stát opatrnějšími vůči riziku a kdy některé firmy mohou mít větší potíže se svým financováním, jsme samozřejmě připraveni hrát přirozenou roli EBRD. Tedy roli toho, kdo na sebe bere riziko. Jsme připraveni vyjít vstříc, pokud to budou vyžadovat soukromé banky, aby mohly pokračovat ve financování reálné ekonomiky.

EURO: Jak důležité je dnes pro vaše aktivity Rusko? LEMIERRE: Podíl Ruska roste, dnes představuje zhruba čtyřicet procent toku investic, které realizujeme. V tomto roce budeme v Rusku investovat 3,5 miliardy dolarů.

EURO: Takže Rusko je z vašeho hlediska vlastně nejvýznamnější země… LEMIERRE: Dnes ano. Dříve tomu tak nebylo, ale Rusko se postupně na tuto úroveň dostalo. Je to vcelku logické. Když se podíváte na výši hrubého domácího produktu a ruských potřeb, je to docela normální. Je tu přitom jeden důležitý trend. V Rusku jdeme stále více do různých regionů, nesoustředíme se tolik na Moskvu a Petrohrad. Také stále více investujeme společně s ruskými společnostmi.

EURO: Doporučujete českým firmám, které se ohlížejí po ruském trhu, aby uvažovaly o spolupráci s vámi? LEMIERRE: Ano, ale netýká se to jen ruského trhu. To samé platí pro Ukrajinu nebo Balkán. V mnoha ohledech je lepší, když jsme na to dva. Jsme ve všech těchto zemích největším finančním investorem, máme nejvíce diverzifikované portfolio. A rovněž jsme udělali chyby, ze kterých jsme se poučili.

EURO: Jste aktivní i v Bělorusku? LEMIERRE: Ne. Bělorusko a Turkmenistán jsou výjimky - z politických i ekonomických důvodů. Myslíme, že tam není takový pokrok, abychom se mohli zapojit. Nadále financujeme malý byznys, a tím to končí. Ale ve všech ostatních zemích můžeme s českými společnostmi sdílet své znalosti, ať už jde o znalost současných či potenciálních partnerů či způsobů, jako strukturovat příslušné kontrakty. Můžeme sdílet riziko při získávání kapitálových podílů. To je přesně to, co děláme se západními firmami. Nyní by to mělo platit i pro české společnosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče