Menu Zavřít

Pohroma jménem REACH

13. 8. 2007
Autor: Euro.cz

(reakce na článek v Profitu č. 32/2007) Výrobci a dovozci chemikálií v množství nad jednu tunu ročně jsou povinni je otestovat, registrovat, anebo navrhnout její náhradu bezpečnější variantou. Ono otestování chemikálií je všeobecně zjištění jejich nebezpečných vlastností.

**(reakce na článek v Profitu č. 32/2007) Výrobci a dovozci chemikálií v množství nad jednu tunu ročně jsou povinni je otestovat, registrovat, anebo navrhnout její náhradu bezpečnější variantou. Ono otestování chemikálií je všeobecně zjištění jejich nebezpečných vlastností. Registrace se však provádí na množství chemikálií, ne na ně samotné. Cena registrace se pak odvíjí od množství vyrobené/dovezené chemikálie. Ale proč ? Vždyť například látka A má přece stejné nebezpečné vlastnosti, ať ji vyrobí firma číslo jedna, dvě nebo x firem ve kterékoliv zemi Evropské unie. Záměrem nařízení přece bylo chemikálie otestovat, zjistit jejich nebezpečné vlastnosti, ne nechat si platit za jejich vyrobené/dovezené množství. Navíc rizika spojená s nakládáním s nebezpečnými látkami umíme minimalizovat i eliminovat. Od toho máme v Unii například směrnici SEVESO do naší národní legislativy implementovanou zákonem o prevenci závažných havárií. Má snad 10 tun oxidu titaničitého u jedné firmy jiné nebezpečné vlastnosti než 500 tun téhož oxidu u jiné firmy ? Ne. Jen jsou jiná rizika spojená s nakládáním s jedním nebo druhým množstvím. A znovu se dostáváme k již dříve řečenému - rizika umíme v „horším případě“ minimalizovat nebo v „lepším případě“ dokonce eliminovat. Bezpečnostní list přitom nemusí výrobce/dovozce tvořit sám pro sebe. Nakládá-li firma s nebezpečnou látkou, která vznikla její vlastní provozní činností, ale kterou nikomu dalšímu k využití nepředává, nemusí tedy vytvářet bezpečnostní list. Kam se však najednou poděly nebezpečné vlastnosti té látky? Příklad: Při skládkování dochází k tvorbě skládkové plynu, obsahujícího metan, a protože jej daná firma nijak nevyužívá, bezpečnostní list vytvářet nemusí. Záměr tohoto unijního nařízení je určitě výborný. Chce zajistit zjištění nebezpečných vlastností těch nebezpečných látek, u kterých tyto informace nemá. Nabalil však na sebe tolik doprovodných povinností, že díky výdajům k jejich dodržení půjde o byznys s obrovskými penězi.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).