Pohled architekta

21. června 2004, 00:00 - admin
21. června 2004, 00:00

Ing. arch. Igor Dřevíkovský je šéfem společnosti AID, která stojí za řadou realizovaných projektů včetně bytových. Zároveň aktivně působí v profesních organizacích a odborném tisku. Jak vidí současnou výstavbu bytových domů u nás? Vše, co v oblasti bytové výstavby vzniká po odstranění diktátu panelových stavebních systémů, zaslouží pozornost.

Ing. arch. Igor Dřevíkovský je šéfem společnosti AID, která stojí za řadou realizovaných projektů včetně bytových. Zároveň aktivně působí v profesních organizacích a odborném tisku. Jak vidí současnou výstavbu bytových domů u nás?

Vše, co v oblasti bytové výstavby vzniká po odstranění diktátu panelových stavebních systémů, zaslouží pozornost. Přes nespornou úlevu z obnovené cesty za městským obytným domem lze již dnes upozornit na dosti časté vady těchto domů, které mají konkrétní dopad na nájemníka či nového vlastníka. Pro dnešní novostavby, které nikoli bezbolestně převlékají panelová brnění za domovní fasády, je charakteristické bohatší tvarování průčelí, které se dříve uplatňovalo spíše u příměstských vil. A tak je dnes pro městské domy obvyklá architektonická výzdoba fasád římsami, ostěními apod. To má vážný dopad: značný nárůst složitých technologických detailů staveb. Všude je nějaký tepelný most, nějaký kout, kudy může zatékat, nějaká podlaha nad lodžií či strop pod terasou. Vedle toho bývá část fasády ze skla, které je spojeno s betonem a ten je zase pokryt kamenným obložením. Vše se za tepla jinak roztahuje. Pravda, stavební specialista to umí vyřešit. Jde ovšem o to, zda stavební čety, obvykle cizinců, dovedou jeho znalosti aplikovat v praxi. Nejzávažnějším problémem současné bytové výstavby je ale totální krize veřejné regulace - záplava nejrůznějších norem, předpisů a zákazů. Jelikož navíc většinou platí jen po krátkou dobu, práci projektantů i stavařů velmi ztěžují. Proto se dříve dočkáme podivuhodného projektu postaveného na zavezené skládce, vytrhaných kolejích či v místech hodnotné příměstské zeleně než v oblastech, kde vznikly potřebné prostory po průmyslových kolosech, kde je blízko do centra, kde je dobré dopravní napojení a kde jsou k dispozici dostatečné sítě. Když ve městě schází urbanistický záměr, neexistuje shoda na vzdálených cílech a odborníci se utápějí v žabomyších sporech, pak město neroste, ale bují. Jakkoli je hodnotný znamenitý dům, daleko hodnotnější je jeho sousedství se znamenitými sousedy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče