Podpory komunistů se děsím

18. dubna 2005, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
18. dubna 2005, 00:00

Vládní krize, která se ještě minulý čtvrtek odpoledne zdála zažehnána, nakonec po sociálnědemokratickém vetu dohody koaličních stran propukla nanovo. Poté odstoupili zástupci US-DEU, včetně šéfa strany a ministra spravedlnosti Pavla Němce.

PŘEDSEDA US-DEU PAVEL NĚMEC:

foto: Martin Pinkas / Euro

Vládní krize, která se ještě minulý čtvrtek odpoledne zdála zažehnána, nakonec po sociálnědemokratickém vetu dohody koaličních stran propukla nanovo. Poté odstoupili zástupci US-DEU, včetně šéfa strany a ministra spravedlnosti Pavla Němce.

* Na řadě jsou buď předčasné volby, nebo skrytá či otevřená spolupráce ČSSD a KSČM. Co tomu říkáte?

Myslím, že ve druhém případě by to byla nejen pro podnikatelské prostředí hrůza a takové představy jsem se děsím.

* Od vlády se očekávala brzká debata o snížení přímých daní. Jak se -kdybyste ji mohl ještě nějak ovlivnit -k této otázce stavíte? Unie svobody vždy přivítá jakýkoli návrh na snížení přímých daní fyzickým osobám a jsem rád, že u ČSSD došlo v poslední době rovněž k posunu tímto směrem. Osobně ale mohou tuto otázku ovlivnit pouze zprostředkovaně, jako člen vlády a její místopředseda. Přímé daně jsou příliš vysoké a zatěžují růst ekonomiky, což říkáme dlouhodobě. Já doufám, že se jejich snížení ještě podaří do termínu řádných voleb prosadit. V každém případě má ale US-DEU nejradikálnější návrh na snížení daní z příjmu fyzických osob: ve všech pásmech se má podle našich představ sazba snížit na polovinu současného stavu, tedy bez ohledu na výši příjmu. To je rozdíl oproti návrhu ČSSD, který by ve svém důsledku vedl k dalšímu zvýšení daňové progrese. * Co ještě může ministr spravedlnosti nabídnout podnikatelům? Osobně mohu přispět především k tomu, aby se soudnictví stalo skutečným servisem pro podnikatele. I když v této oblasti byla za dobu mého působení učiněna řada kroků, je to stále běh na dlouhou trať. Jeden z velkých úkolů, které jsem si předsevzal, bylo dopracování nového zákona o úpadku, a ten je skutečně předložen. Nyní jej čeká pouze projednání v legislativní radě vlády a ve vládě. Šlo skutečně o velice složité dílo, protože znamenalo sladit mnohdy značně protichůdné názory na postavení jednotlivých osob - soudů, bank, ostatních věřitelů, dlužníků, správců konkurzní podstaty. Další věcí, kterou se nám podařilo dokončit, je novela zákona o soudech a soudcích, díky ní bychom měli dospět k dalšímu zkrácení soudního řízení, a k tomu, abychom dosáhli zefektivnění a odformalizování justice. * V případě zmíněného úpadkového zákona jste měl spory s místopředsedou vlády Jahnem. Uspokojil vás přijatý kompromis? Nenazval bych to ani tak sporem, spíše jinými pohledy na některé věci. Osobně jsem chtěl navázat na práci mých předchůdců, která šla dle mého názoru správným směrem. Vicepremiér Jahn měl v některých ohledech radikálnější představy především co se týká postavení soudů, ale nakonec se vše podařilo vyřešit tak, aby vzájemné vybalancování vlivu jednotlivých zájmových skupin v úpadkovém zákoně zůstalo zachováno. * V čem by měl podnikatelům nový úpadkový zákon prospět? Zákon by měl být transparentnější, věřitelé by se měli dostat do lepší pozice, a to jak z hlediska svého vlivu v průběhu konkurzu, tak z hlediska výtěžku. Návrh také preferuje mimokonkurzní formy vypořádání, to znamená reorganizaci, tak aby bylo možno ekonomické aktivity udržet, pokud to dává smysl. To znamená především v případech, kdy je lepší a ekonomičtější zachovat podnik jako celek. A ne jej jako doposud prodávat takříkajíc na náhradní díly. Nový zákon rovněž motivuje dlužníka k tomu, aby spolupracoval a aby přistupoval ke konkurzu férově. * K bolavým místům justice patří především obchodní soudnictví. Dochází k různým, někdy dokonce opačným rozsudkům, soudci se navíc brání tomu, aby byli školeni. Jak se s tím vypořádáváte? Obchodní soudnictví se potýká s obrovským náporem nových případů, který přišel v polovině devadesátých let, a s tím souvisí vnější i vnitřní problémy. Z těch vnějších je to problém omezených kapacit i personálního zabezpečení. Nápor přišel s transformací ekonomiky. Podnikatelé nebyli často schopni své vztahy řádně smluvně zajišťovat a problémy tohoto typu byly mnohdy i u státních orgánů v privatizačním procesu. Právě v okresech, v nichž byl nápor největší, jsme chtěli prosadit ony mladé soudce, které pan prezident nakonec zamítl. * Jak s tím souvisí protichůdné rozsudky? Ano, problém je i špatná předvídatelnost rozhodnutí, neboť soudy v podobných či stejných věcech rozhodují často diametrálně odlišně. Ministerstvo spravedlnosti věnuje sjednocovací praxi v rozhodování soudů velkou pozornost. Jedním z kroků jsou pravidelné porady předsedů soudů, kde dochází ke slaďování stanovisek k různým okruhům problémů. Druhým takovým krokem je snaha po zavedení takzvaného soudce na zkoušku, kdy by sice byl jmenován podle ústavy, ale řekněme po třech letech by byla přezkoumána jeho kvalifikace. Pokud by výsledky nebyly uspokojivé, mohlo by to vyústit až v kárné řízení. To jsou alespoň některé dílčí kroky, které by měly oblast obchodního soudnictví zlepšit. * Váš nástup do funkce byl provázen bouřemi okolo situace u obchodních rejstříků. Dnes se již situace zlepšila. Díky čemu? Ten tlak na soudní soustavu kvůli neúměrným lhůtám při zápisech do obchodních rejstříků byl enormní a nepochybně přinesl své ovoce. Rovněž došlo k některým legislativním zpřesněním, díky nimž se řízení zrychlilo. Předsedové soudů věnovali této oblasti zvýšenou pozornost, aby kupříkladu jedny formy zápisu nebyly preferovány nad jinými. V současnosti se díky těmto pozitivním vlivům situace u rejstříkových soudů opravdu stabilizovala, ale já bych si dokázal představit, že by docházelo k zápisům ještě dříve, během pěti, dvou dnů, a možná u některých forem zápisů dokonce na počkání. I když to zní jako hudba budoucnosti, je evidentní, že ta situace z doby před rokem a půl je nesrovnatelně lepší. * Chtěl jste se s kolegou Jahnem také zasadit o vytvoření jednotného místa pro živnostníky. Můžete dosavadní postup zhodnotit?

Vláda schválila materiál, který se zabývá zavedením jednotného místa pro živnostníky. Je to postup, který povede k cíli, na jehož konci by měl mít podnikatel jeden jediný úřad. K tomuto cíli ale musíme dospět postupně, aby nevznikaly nové nároky na státní rozpočet. Neměl by tedy vzniknout nějaký nový úřad, ale postupnou novelizací zákonů by se měly postupně slučovat jednotlivé úkony státní správy do jednoho místa. Do konce volebního období bych ještě rád pomohl s tím, aby se do jednoho místa sloučil výběr zdravotního a sociálního pojištění, včetně jednotných kontrolních orgánů. Stát by tak měl více kapacity na revizní akce u podnikatelů a ti by měli zase jistotu, že k nim nebudou chodit kontrolní orgány na duplicitní prověrky.

* Bolavým místem je rovněž to, co se nazývá „kriminalizací podnikání“. Jak je možné, že ve sněmovně prochází novela trestního zákoníku, která u majetkových trestných činů vrací do hry fázi přípravy?

Jsem přesvědčen, že v první řadě by měl stát vytvořit podmínky pro co nejrychlejší a nejefektivnější řízení o náhradu škody před civilněprávními soudy. V druhé fázi by mělo jít o distanc konkrétní osoby z podnikání, například zákazem výkonu funkce v statutárních orgánech nebo vedení společnosti. Případně odebráním živnostenského oprávnění. Trestněprávní sankce mají přicházet až po vyčerpání těchto možností a do podnikání nepatří. Problém je i v soudní praxi, kdy ne každý soudce dokáže například přesně rozlišovat míru úmyslného zavinění a rozlišovat pojmy obchodní ztráty a úmyslné škody. Za určitou část trestních kauz nesou ale vinu sami podnikatelé, kteří podáním trestního oznámení sledují, aby čistě soukromý obchodní spor za ně řešily orgány činné v trestním řízení. Já sám za sebe si trestněprávní sankce dokážu představit, ale pouze v případech, kdy někdo má evidentně podnikání pouze jako zástěrku k páchání trestné činnosti. Rozšiřování trestné činnosti do oblastí, v nichž ke spáchání trestného činu může dojít jaksi eventuálně, to nedává smysl. Budu velmi pečlivě sledovat konečnou podobu trestního zákona, aby podobné trendy z něj byly nakonec vyloučeny.

* Jako ministr pro místní rozvoj jste připravoval nový stavební zákon. Váš nástupce ale v něm učinil řadu významných změn. Jak se díváte na současnou verzi? My jsme se nedohodli, protože dle mého názoru je nyní institut vyvlastnění vnímán velice široce. Ministerstvo spravedlnosti bylo spolupředkladatelem tohoto návrhu a vzhledem k neřešitelnosti rozporu jsem vládě navrhnul, abychom byli vyňati z okruhu tvůrců tohoto zákona. US-DEU ctí vlastnická práva tak vysoko, že si dokážeme představit vyvlastnění ve veřejném zájmu pouze u takových staveb, jako jsou dálnice či železniční koridory. Ne u případů, které se dotýkají individuálních podnikatelských zájmů municipalit. JUDR. PAVEL NĚMEC

Narodil se 20. července roku 1971 v Praze. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1998 vstoupil do US-DEU, působil jako poslanec a po dvou letech se vypracoval na funkci předsedy krajského výboru ve Středočeském kraji. V roce 2002 se stal ministrem pro místní rozvoj Špidlova kabinetu, po loňské vládní rošádě pak ministrem spravedlnosti a místopředsedou vlády Stanislava Grosse. Od roku 2004 je rovněž předsedou US-DEU. Je ženatý, bezdětný.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče