Podpora zaměstnávání zdravotně postižených

14. října 2002, 00:00 - (vza)
14. října 2002, 00:00

Zdravotně postižený občan ve znění stávající zákonné úpravy je občan se změněnou pracovní schopností, definovaný zejména v § 21 Zákona 1/1991 Sb. ve znění posledních úprav. Je zcela nesporné, že tato skupina zaměstnanců je na trhu práce znevýhodněna a je nutné věnovat jí vyšší pozornost a péči.

Zdravotně postižený občan ve znění stávající zákonné úpravy je občan se změněnou pracovní schopností, definovaný zejména v § 21 Zákona 1/1991 Sb. ve znění posledních úprav.

Je zcela nesporné, že tato skupina zaměstnanců je na trhu práce znevýhodněna a je nutné věnovat jí vyšší pozornost a péči. Svědčí o tom stálý růst podílu nezaměstnaných uchazečů o práci z řad zdravotně postižených v produktivním věku.Nejen v občanském životě, ale i v zaměstnávání zdravotně postižených je cílem integrace postižených do společnosti, mimo jiné cestou podpory vzniku a udržení vhodných pracovních míst. Tato zásada platí nejen v zemích EU, ale i ve většině civilizovaných zemí světa. Všude je její realizace záležitostí dlouhodobou, trvalou. V oblasti klasické politiky zaměstnanosti, tedy ve vztahu „zaměstnavatel - zaměstnanec“, upravuje odlišné podmínky u zdravotně postižených zákoník práce (zejména u vzniku a skončení pracovního poměru), zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. zejména v § 24, dále zákon č. 9/1991 o hlavních povinnostech úřadů práce a zaměstnavatelů. Způsob podpory vzniku a rozvoje tzv. chráněných pracovních míst a chráněných dílen upravuje vyhláška 115/1992 Sb. o pracovní rehabilitaci postižených. Zdravotně postižení mohou být zaměstnáni na tzv. volném trhu práce, v běžných firmách, což je řešení ideální, zpravidla však obtížnější. Druhou možností je zaměstnání postižených ve specializovaných firmách zaměstnávajících významný podíl postižených. V zahraničí existuje celá řada typů firem (ani v EU není legislativa příliš jednotná), u nás se zpravidla jedná o následující subjekty, zaměstnávající vždy více jak 50 % postižených: obchodní společnosti a družstva (sem patří i cca 50 našich výrobních družstev invalidů) chráněná dílna zřízená a provozovaná fyzickou nebo právnickou obchodní firmou Podpora vzniku a existence těchto pracovišť ve vztahu „stát - zaměstnavatel“ se uskutečňuje formou příspěvků dle §24a novely zákona o zaměstnanosti čís. 474/2001Sb. a dotací podle Zásad pro poskytování dotací ze SR ČR Ministerstva práce a sociálních věcí ČR podle Zásad pro daný rok. Dále formou poskytování slev z daně z příjmu právnických osob podle zákona č. 586/95 Sb. Podporu vzniku a rozvoje chráněných dílen řeší také výše uvedená vyhláška 115/1992 Sb. Jiným typem „zaměstnavatelů“ (nemusí jít o klasický pracovní poměr) jsou chráněné dílny zřízené a provozované občanskými sdruženími (neziskové organizace, charity apod.) s různým typem subjektivity. Vedle dotací a slev je dáno zvýhodnění „obchodního typu“ těchto zaměstnavatelů, a sice § 24 zákona o zaměstnanosti ve znění novely č. 474/2001 Sb. (odebíráním výrobků a služeb je možno plnit stanovený podíl zaměstnanců se ZPS) a dále zákonem č. 199/94 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších novel (zvýhodnění zaměstnavatelů zdravotně postižených v nabídkové ceně).

Občan se ZPS a občan se ZPS s tělesným zdravotním postižením

§ 21

(1) Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění).

(2) Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan, který a) je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo b) byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod, nebo mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí.

(3) Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění, včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.

(4) Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.

(5) Občané, na které se nevztahuje ustanovení odstavců 2 a 4, jsou občany se změněnou pracovní schopností, popřípadě občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.

(6) Na občany starší 65 let se ustanovení odstavců 1 až 5 nevztahují.

(Podle zákona č. 1/1991 Sb. ve znění zákona 474/2001 Sb.)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče