Podpora nebude zachraňovat neschopné

17. března 2003, 00:00 - Dana Rybáková
17. března 2003, 00:00

Při podpoře exportu se budeme inspirovat v Dánsku, Finsku a Irsku Zvýšit konkurenceschopnost není životní nutností jen pro české firmy vůči EU. Stejný problém řeší Unie ve vztahu ke globálním konkurentům. Poprvé od doby, kdy vláda vypracovává proexportní politiku, věnovala celou kapitulu podpoře vývozu malých a středních firem.

Při podpoře exportu se budeme inspirovat v Dánsku, Finsku a Irsku

Zvýšit konkurenceschopnost není životní nutností jen pro české firmy vůči EU. Stejný problém řeší Unie ve vztahu ke globálním konkurentům.

Poprvé od doby, kdy vláda vypracovává proexportní politiku, věnovala celou kapitulu podpoře vývozu malých a středních firem. Dokonce chce na tuto nejpočetnější skupinu podnikatelů prioritně zaměřit svou podporu exportu a konkurenceschopnosti. Malé a střední podniky jsou totiž dnes nejvíce ohroženy. Nemají kapitálově silné vlastníky a jejich dlouhodobá strategie se zakládá na nízkých nákladech vstupů. Mají také složitější přístup k odbornému vzdělávání a rovněž k informacím se dostávají poněkud obtížněji než velké firmy s bohatým vlastníkem v zádech. Stejně, jako se menší firmy stále obtížně dostávají ke kapitálu potřebnému k financování rozvoje, těžko prorážejí do odbytových sítí v zahraničí. Podpora tuzemských podniků má směřovat k tomu, aby obstály na otevřeném evropském trhu. Tím to však zdaleka nekončí.

Unie bojuje s globální konkurencí

Strategickým cílem Evropské unie v oblasti podpory podnikání a exportu je zvýšení konkurenceschopnosti unijních podniků vůči klíčovým globálním konkurentům. To, s čím se české podniky budou potýkat po vstupu Česka do Evropské unie, totiž musí řešit i podniky evropského trhu vůči globálním společnostem. Unie má čtyři hlavní směry podpory podnikání zaměřené na zvyšování národní konkurenceschopnosti. První oblastí jsou programy na urychlení adaptace evropského průmyslu na strukturální změny. Další je podpora prostředí příznivého pro iniciativu a podnikavost. To se má týkat zejména malých a středních podniků, které jsou mnohem flexibilnější než velké společnosti a obecně jsou nositeli novinek a progresivních technologií. Třetí směr se zaměřuje na podporu prostředí příznivého pro spolupráci podniků, což představuje vytváření exportních sdružení. O nutnosti a výhodnosti takových vývozních aliancí se měsíce hovoří i v České republice, jejich existence je však dosud velmi výjimečná. Čtvrtou oblastí, na kterou klade Unie důraz, je pomoc lepšímu praktickému využívání inovací, výzkumu a technologického rozvoje. Tento bod se v nové české proexportní politice rovněž objevil. Pokud jde o pomoc konkurenceschopnosti malých a středních firem v Unii, má dvě priority. První je regulatorní, což znamená vytvoření příznivého prostředí pro tyto firmy především zjednodušováním administrativních povinností a zmírňováním možných nepříznivých dopadů nové legislativy na malé a střední podniky. Tedy věc, po které volají podnikatelé i v České republice. Chtějí legislativu přehlednou a takovou, která jim nebude bránit v podnikatelské činnosti. Možným řešením zřejmě bude diskutovat se zástupci podnikatelské veřejnosti připravovanou legislativu ještě dříve, než se dostane do poslední rozhodovací fáze. Přinejmenším by se pak ušetřila nejedna příprava novely vzápětí poté, kdy vejde v platnost zákon. Druhou prioritu v podpoře malých a středních firem vidí Unie v oblasti finanční. Pomoc spočívá v poskytování finančních zdrojů, které těmto firmám ulehčí přístup k investicím, informacím, novým technologiím, manažerskému vzdělávání a podobně.

Vzory ze severu Evropy

Malé a střední podniky jsou v Unii privilegovanou a citlivou skupinou, která umí reagovat na měnící se požadavky globálního obchodování a navíc příznivě ovlivňuje pracovní trh. Podíl těchto firem na exportu v EU v průměru přesahuje padesát procent. Ale například ve Finsku, Dánsku a Irsku je ještě vyšší. A právě tyto země se mají stát jakýmsi vzorem pro Česko. V tuzemsku se malé a střední firmy na vývozu podílejí zatím pouhými 37 procenty. Má-li se toto číslo do roku 2006 co nejvíce přiblížit padesátiprocentnímu podílu obvyklému v Unii, je zřejmě třeba inspirovat se těmi ještě úspěšnějšími. Vládní programy na podporu exportu malých a středních podniků budou muset vycházet z požadavků a přání těchto firem. Zásadním kritériem jsou také vždy měřitelné a ověřitelné výstupy. Koncepce proexportní politiky navíc hovoří i o tom, že podpora musí být garantována těm, kdo ji dokáží využít. Podpora exportu malých a středních firem se zaměří na konkurenceschopné podniky a nebude zachraňovat neprosperující společnosti.

Lobbing a internet

K realizaci proexportní politiky má sloužit řada programů zaměřených na nejrůznější oblasti. Jsou to například Informační programy, které mají sloužit pro poskytování informací exportérům a vytvářet a podporovat navazování dodavatelských vztahů. Dále jsou to asistenční služby, které zahrnují poskytování individuálních řešení, vzdělávací programy či organizování exportních akcí. Programy spolupráce podniků se zaměří například na jednotlivé obory. Budou vznikat oborové adresáře, které slouží hlavně k propagaci výrobků v zahraničí. Důležité je i lobbování, tedy zjišťování trendů, připravovaných opatření, lobbování za české podniky v rámci Evropské unie a dalších světových sdružení. Velmi důležité budou zjevně i programy technologické inovace, které umožní malým a středním firmám překonat vzdálenostní bariéry a vstupovat na nové trhy pomocí internetových obchodů, virtuálních výstav, exportní dokumentace na webu a podobně.

Výdaje státního rozpočtu na zabezpečení realizace Koncepce proexportní politiky 2003-2006 (v mil. Kč)

2003 2004 2005 2006

schválený rozpočet požadavek požadavek požadavek

Dotace k posílení fondů EGAP 0 500 500 500

Dotace ztrát ČEB 753 818 851 889

Zvýhodněné úvěry 0 500 1500 2000

Rozvojová pomoc (MPO) 178 160 170 170

OEÚ ZÚ v zahraničí (MPO+MZV) 95+209 140+326 145+338 150+350

CzechTrade 190 205 235 250

Výstavy a veletrhy (MPO+Mze) 150+7 190+8 220+9 250+10

Celkem 1582 2847 3968 4569

Poznámka: Finanční prostředky na proexportní politiku v letech 2004 až 2006 budou vycházet z možností státního rozpočtu v příslušných letech.

Vysvětlivky: EGAP - Exportní garanční a pojišťovací společnost, ČEB - Česká exportní banka, OEÚ ZÚ - obchodně ekonomické úseky zastupitelských úřadů, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, MZV - Ministerstvo zahraničních věcí, MZe - Ministerstvo zemědělství

Pramen: Koncepce proexportní politiky pro období 2003-2006

Především malé a střední podniky jsou nositeli technologických inovací.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče