Podnikatelům chybí jednota

02. dubna 2007, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
02. dubna 2007, 00:00

PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ Třetí letošní podnikatelské setkání Profitu se konalo v Praze. Diskuze účastníků se soustředila na tři témata. Prvním bylo čerpání peněz z evropských fondů. Mluvilo se též o zlepšování vztahu mezi podnikateli a bankami. Zazněla i kritická glosa o roztříštěnosti podnikatelského stavu.

PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ Třetí letošní podnikatelské setkání Profitu se konalo v Praze. Diskuze účastníků se soustředila na tři témata. Prvním bylo čerpání peněz z evropských fondů. Mluvilo se též o zlepšování vztahu mezi podnikateli a bankami. Zazněla i kritická glosa o roztříštěnosti podnikatelského stavu.

Třetím městem, kam letos zamířila podnikatelská tour Profitu, byla Praha. Po Ostravě a Plzni se i v hlavním městě akce setkala s mimořádným ohlasem podnikatelů. Zájem byl takový, že jsme museli několik dní před setkáním uzavřít registraci, protože kapacita prostor byla již naplněna.

Mítink se konal minulou středu v příjemném prostředí restaurantu Pod křídlem na Národní třídě. „Prožijeme tu spolu takový hokejový zápas. Čekají nás totiž tři zajímavé třetiny,“ uvedl setkání zástupce Profitu Erich Handl, který akci moderoval a atmosféru zpříjemňoval šarmantním humorem.

CESTA K PENĚZŮM

V první třetině odpoledne získali účastníci informace jak nejlépe financovat podnikání. Za generálního partnera akce, kterou je skupina UniCredit, promluvil ředitel pražské oblastní pobočky Živnostenské banky Jiří Štegl. O tom, co všechno je možné pořídit na leasing a jak chytře investovat peníze, mluvili zástupci společností CAC leasing a Pioneer Investments.

Vystoupení finančníků vyvolalo v publiku první kolo diskuze. Podnikatelé se ptali, zda mohou počítat s větší důvěrou bank. „Pozastavuji se například nad množstvím garancí, které musí firma bance poskytnout, pokud žádá o úvěr. Když to vyprávím našim kolegům v Německu, nestačí se divit. Říkají: Když vás banka zná, jak je možné, že nedostanete úvěr obratem?!“ komentoval podnikatel a člen představenstva Hospodářské komory Václav Hrabák.

Postoj bank vysvětlil Jiří Štegl. Připomněl zkušenosti s nedobytelnými úvěry z počátku transformace. „Stigma z devadesátých let asi poneseme ještě dlouho. Proto je přístup bank k možným rizikům někdy trochu citlivější,“ vysvětlil.

Podnikatel Jiří Stejskal k tomu podotknul: „U firem, které ale mají historii už řekněme od roku 1991, by mohla být důvěra bank větší. Pokud firma v českých podmínkách přežila 15 nebo 16 let podnikání a nikdy s ní banka neměla problémy, měl by podnikatel mít přístup k úvěru snazší,“ míní Stejskal. „Banky teď mají již daleko vstřícnější postoj, než řekněme před šesti lety, kdy nejsilněji doznívaly aféry z období transformace. Například u nás může vyřídit dobrý klient půjčku v podstatě během jediného dne. Záleží to samozřejmě případ od případu,“ reagoval Jiří Štegl.

JAK NA EVROPSKÉ FONDY

S velkou odezvou publika se setkal také referát Davida Groliga z HVB Bank, který poradil jak postupovat při získávání peněz z evropských fondů. „Projít celým schvalovacím procesem sice není snadné, ale stojí to za to. Při úspěšné žádosti můžete obvykle docílit financování 40 až 60 procent projektu,“ uvedl Grolig. „Vždycky ale žadatelům doporučujeme, aby dotaci využívali jen jako doplněk. Tedy ne jako hlavní zdroj financování projektu,“ zdůrazňuje.

Podle Václava Hrabáka ale některé plány nelze bez dotací vůbec uskutečnit. „Typickým příkladem jsou alternativní zdroje energie. Například energiemi samozásobitel lokality nelze bez dotací prakticky vybudovat. V těchto případech jde o investice s návratností ne za deset, ale za 20 let, případně i delší dobu. Na ty banky moc půjčovat nechtějí. Takže je stěžejní, jestli získáme dotace z Unie.“

S kritickou poznámkou směrem ke státní administrativě na to reagoval primátor Kladna Dan Jiránek, který se zároveň angažuje právě při zajištění evropských peněz ve prospěch ekologických projektů. „Na tyto účely je určen speciální operační program. Česká republika je ale v Unii rekordmanem, když má přes 20 operačních programů. Třeba Španělé nebo Estonci mají jen jeden nebo dva. V Česku je navíc pro každý program stanovena odlišná metodika. Takže zpracovat žádosti bude o to těžší, protože se budete muset pro každý program učit jiná pravidla. Také se programy vzájemně překrývají a Unie nám začala překryvy škrtat,“ popisuje složitý systém dotací Jiránek. „Každopádně je třeba mít na paměti, že přestože mluvíme o evropských dotacích, téměř vždy budete smlouvu uzavírat s některým z českých ministerstev. Ta operační programy zaštiťují, český stát se také na financování podpor určitou měrou sám podílí. V celkovém objemu vychází jeho podíl zhruba na 15 procent,“ připomněl David Grolig.

POTŘEBUJEME JEDNOTNOU PLATFORMU

Pomyslná druhá třetina podnikatelského setkání byla věnována diskuzi o specifikách podnikání v Praze a Středočeském kraji. Kladenský primátor Dan Jiránek upozornil, že blízkost hlavního města je dvousečnou zbraní. „Všichni středočeští podnikatelé si samozřejmě stěžují, že Praha tlačí mzdy nahoru. Z Kladna také každý den odjíždí za prací 14 tisíc lidí. Na druhé straně devět tisíc pracovníků k nám dojíždí, zejména ze severních Čech. Takže ten pohyb je obousměrný,“ podotýká primátor.

Zároveň připomněl pozitivní vývoj nezaměstnanosti. „Máme už pouze pět tisíc nezaměstnaných, a to jsou z velké části již jen lidé, kteří prostě pracovat nechtějí.

Dalším pozitivním impulzem by měla být revitalizace areálu bývalé Poldovky, kterou se snažíme postupně oživovat,“ pokračuje Jiránek. „Jinak středočeské podnikatele trápí to, co všechny ostatní. Papíry a peníze. Tedy byrokracie a vysoké daně,“ shrnul lakonicky Jiránek.

Středočech Václav Hrabák doplnil, že by uvítal větší jednotu podnikatelů. Nyní podnikatele zastupuje celá řada organizací, a ne vždy se podaří postupovat při řešení problémů společně. Nakonec i vláda a parlament by měly uvítat, kdyby jako partnera měly jednu organizaci, která by podnikatele zastupovala. „Já jsem členem představenstva Hospodářské komory a jsem přesvědčen, že svojí strukturou by takovouto organizací měla být právě Hospodářská komora. Jménem podnikatelů v současnosti mluví spousta organizací, které přitom mají jen pár členů. Já si umím dokonce představit, že by členství v komoře bylo povinné, i když tento můj názor není oficiálním stanoviskem komory,“ řekl Hrabák.

PŘIHLASTE SE VČAS I přes vyhraněné názory se neslo setkání v příjemné atmosféře, kterou završila jeho neformální třetí třetina. V té čekal na účastníky raut a degustace vynikajících vín somelliera Branka Černého. Se sklenkou bílého v ruce tak podnikatelé v kuloárech pokračovali v diskuzi o otevřených tématech až do večerních hodin.

Také potřetí se tedy podnikatelské setkání vydařilo. To další následuje v netradičně rychlém intervalu již tuto středu. Tentokrát za vámi dorazíme do Brna. Pokud ještě nemáte své místo rezervováno, včas se registrujte na stránkách www.podnikatelskesetkani. cz. Seznam účastníků se zaplňuje opět velice rychle.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče