Podnikatelka roku: Chci 500 zaměstnanců a obrat do 100 milionů

30. října 2008, 00:00 - Marcela Honsová
30. října 2008, 00:00

Patří k nejúspěšnějším podnikatelkám v Česku.

Minulý týden se stala vítězkou celostátní soutěže majitelek velkých tuzemských společností. A přestože tvrdí, že ji byznys obral o osobní život, je na první pohled patrné, že nelituje. „Moc se to nenosí, ale já nabízím klientům osobní přístup,“ vyznává se Anna Šťastná, majitelka společnosti CORA úklid.

Chybí jí nejen šátek na hlavě, ale i kýbl s hadrem v ruce, přesto je nejúspěšnější uklízečkou v Česku. Jmenuje se Anna Štastná, je jí šestačtyřicet let a je majitelkou společnosti CORA úklid, která sídlí v Kroměříži, ale působí po celém Česku. Vede firmu s typicky ženskými pracemi – to ale nebyl důvod, proč vyhrála kategorii velkých společností prvního ročníku soutěže Česká žena – osobnost v podnikání České republiky.

„Ženy, které se dostaly do užšího výběru, jsme vůbec neviděli, tudíž nás nemohly ovlivnit svým vystupováním či vzhledem, ani přesvědčit o svém podnikání. Opravdu jsme poměřovali pouze ekonomická hlediska. Takže paní Šťastná zvítězila kvůli hospodářským výsledkům své firmy,“ uvádí jeden z porotců Vlastimil Harapes, který přesto popustil uzdu své fantazii. Před slavnostním večerem líčil, že si majitelku uklízecí firmy nepředstavuje jako prvorepublikovou domovnici z černobílých filmů, která smýčí barák. „Očekávám, že jde o moderní, sebevědomou a atraktivní ženu,“ mínil před vyhlášením výsledků soutěže. Poté měl možnost porovnat své představy se skutečností a vidět poprvé jednotlivé vítězky. „Byly všechny čtyři úžasné. Líbilo se mi, jak je ocenění jejich práce citově vzalo, přitom bych očekával, že jsou při řízení svých firem určitě rázné. Tady jsem viděl, že jsou dál křehce ženské,“ usmívá se jeden z porotců soutěže.

Česká podnikatelka pro rok 2008 přiznává, že v byznysu stojí opravdu na vlastních nohou a radí se především sama se sebou. Samozřejmě, že společnost s třemi sty zaměstnanci a ročním obratem téměř 60 milionů korun neřídí sama, ale klíčová rozhodnutí a nejdůležitější klienti jsou její parketa. „Některým zákazníkům vyhovuje, že mohou jednat přímo se mnou. Když jako majitelka něco slíbím, tak to platí a partneři mají tuto jistotu a formu vztahu rádi. Chtěla bych mít tak velikou firmu, na jakou osobně dosáhnu. Abych problém zjistila ještě dřív než zákazník, anebo jej uměla rychle vyřešit ke spokojenosti klienta. Mám vizi tak do pěti set zaměstnanců a obrat do sta milionů korun,“ prozrazuje Šťastná, která se profesionálně věnuje úklidu už sedmnáct let.

Postrkují mě negativní příhody a ambice

Když mladá žena z Kroměříže v roce 1991 vstoupila do podnikatelské sféry, o tak veliké firmě, jakou má dnes, ani nesnila. Začínala se sedmi uklízečkami a sedmi tisíci korunami vypůjčenými na výplaty. Chtěla totiž dostudovat sociologii a potřebovala peníze. Podnik, v němž dělala personální referentku, ukončil smlouvu, na jejímž základě jí proplácel i čas strávený dálkovým studiem vysoké školy, a ona si spočítala, že s menším platem nevyjde. Proto přijala nabídku, privatizovala úklidové služby a po pracovní době koučovala uklízečky.

Nakonec se musela byznysu věnovat naplno, protože zaměstnavatel měl obavy, že know-how personalistky zneužívá v podnikání.

„Vždycky přišlo něco negativního, co jsem musela vyřešit. Provází mě směsice negativních příhod a ambicí, kdybych neměla ctižádost, tak bych asi zůstala dělat personalistiku. Neměla jsem v úmyslu podnikat ve velkém, ale jsem typ, co musí všechno dělat na sto procent, a pak už jsem v tom jela. Přišly první a další leasingy a mně se dostudovat vlastně nepodařilo,“ přiznává podnikatelka s tím, že tohle přání ale nevzdala. Teď se chystá doučit chemii, aby zvládla příští rok přijímací zkoušky na Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor odpadové hospodářství.

Relaxovat jezdím na Slovácko

Proč vyměnila sociologii za odpady? Její firma totiž poskytuje i tyto služby. Nabízí úklid domácností i firemních objektů včetně administrativních budov a výrobních hal, mytí oken a výloh, čištění koberců, malířské a natěračské práce, vyklízení půd, prodej a servis čisticích zón, správu objektů, počítaje v to ochranu a obsluhu, a provoz i poradenství odpadového hospodářství. Celkem se stará o 200 až 250 společností, jimž se může pochlubit certifikáty ISO. „Chci, aby se zákazníci, kteří využívají našich služeb, zajímali jen o svou práci. Vše ostatní nutné k provozu už jim zajistíme my.“

Dnes se na služby společnosti CORA úklid, jejíž název vznikl z počátečních písmen slov clean – čistý, order – pořádek a křestního jména majitelky Anna, spoléhají malí i velcí klienti téměř na celém území Česka. V roce 2001 totiž Šťastná koupila část pražské firmy, která se zabývala úklidem, a společnost výrazně rozšířila, i když ne všichni klienti jí s akvizicí spadli do klína. „Jedna instituce na Václavském náměstí prohlásila, že jim nebude uklízet nějaká firma z Moravy. Tenkrát jsem neměla Prahu vůbec ráda. Teď je to už trochu jinak, máme v hlavním městě velkého klienta a já pochopila, že záleží na lidech,“ už s nadhledem k pražskému patriotismu líčí Moravanka.

Šťastná totiž pochází se Slovácka a pro dobrou pohodu i slovo, posezení u vínka i pro pomoc jezdí právě k příbuzným na Bzenecko. „Ručili mi svými baráky, když jsem rozšiřovala firmu a vzala si úvěr. To jsem tam jezdila hlásit, jak se mi vede a že ještě mají domov. Dnes tam jezdím hlavně relaxovat,“ vypráví o místě, kde se cítí moc dobře.

Když se jí zeptáte na hobby, příliš se nedozvíte, kromě třeba sponzorování kroměřížských škol. „Dřív jsem sbírala poštovní známky, ale teď na ně budu mít čas, až mi bude tak 120 let,“ míní s nadsázkou žena, která své firmě propadla. Sice tvrdí, že večery a víkendy se snaží od práce odpoutat, ale v druhé větě už přiznává, že v neděli po obědě myslí na práci. „To už jsem nastartovaná a přemýšlím, co, jak a kde zlepšit.“

CORA ÚKLID

Střediska firmy: Kroměříž, Brno, Bruntál, České Budějovice, Chrudim, Ostrava, Praha, Zlín

  • *Počet zaměstnanců: 300, což představuje na plný úvazek 120 pracovníků Obrat v roce 2007: 52 milionů Kč Doma uklízím nerada Kdo by očekával, že majitelka velké úklidové firmy ráda uklízí, ten bude zklamaný. Šťastná přiznává, že relaxuje při vaření, dřív ráda paličkovala, ale ostatní domácí práce ji neuspokojují, proto má paní, která jí pomáhá. Ovšem protože je svobodná a bezdětná, tak se o domácím nepořádku v jejím případě asi nedá moc mluvit. „Nemám čas na partnera. A pak do mých vztahů vstupuje také finanční otázka. Společnost hůře nese, že žena má větší příjem než její partner, a tento názor pochopitelně ovlivňuje i muže. Z vlastní zkušenosti vím, že to nedělá dobrotu. Už i já mívala pocit, že nedostatek času nějak musím vynahradit, a tak vztah uplácím,“ naráží na specifika žen v podnikatelské sféře Šťastná. „Chlap, když se věnuje svému byznysu, tak se o víc už nemusí starat. Pro ženy u nás platí jiná pravidla.“ Jsem dobrá?**

V Česku je málo žen jak v politice, tak v byznysu. I proto vznikla soutěž Česká žena – osobnost v podnikání ČR. Když Šťastná hovoří po telefonu se svými zaměstnanci, její slova jsou rázná, sebevědomě hlasitá. Když hovoří o svém úspěchu, téměř ji neslyšíte: „Stále nevím, proč a za co jsem si cenu zasloužila,“ usmívá se a dodává: „Asi jsem dobrá?“

Podobně laděnou otázku jsme položili i konkurentovi Anny Šťastné a zároveň místopředsedovi České asociace úklidu a čištění Liboru Měšťanovi. Jeho firma Clarima zaměstnává 900 lidí, působí hlavně na Moravě, od letoška i v Praze. „Paní Šťastná je členkou asociace a pomáhá pozdvihnout prestiž tohoto úklidového oboru, který je zatím takovou popelkou v byznysu. Setkávám se s ní také jako s konkurentkou a mohu o ní říct jenom to dobré. Je to seriózní, slušná, normální konkurence, za jakou se nestydím. Nedělá věci, které jsou v této branži zvykem,“ uvádí Měšťan s tím, že nerozlišuje podnikatele na dámy a pány, ale na férové a podrazáky. Šťastná prý patří k těm prvním.

Je příjemné, že ve chvále, která v těchto dnech padá na šťastnou hlavu Anny Šťastné, ona sama přiznává i vlastnosti, kterými se úspěšní podnikatelé obvykle nechlubí. Přestože má už tři roky řidičský průkaz, za volant neusedá, protože prý není schopna koordinovat potřebně pohyby. Také je prý při jednání s podřízenými cholerik, ale těch, kteří umějí to, co ona ne, si dovede vážit, takže opakovaně chválí svého nejbližšího spolupracovníka Petra Dusíka, který jí ve firmě pomáhá už osm let.

„Jsem typ člověka, který se v soukromí i v práci řídí heslem – buď anebo. Když mě třeba někdo zklame, už nejsem schopna s ním komunikovat. Ovšem, protože se orientuji profesně na služby, snažím se stále někomu pomáhat a totéž očekávám od svých zaměstnanců. To není ani otázka peněz a obchodu, ale snaha pomoci tomu, kdo se na mne obrátí. Chci, aby neměl problémy, nebo je chci za něj řešit.“

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče