Podnikatelé: Odmítáme platit za stát

05. prosince 2005, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK, DUŠAN ŠRÁMEK
05. prosince 2005, 00:00

CO FIRMÁM VADÍ Prvních 14 dnů nemocenské budou lidem místo státu proplácet přímo zaměstnavatelé. Právě tato změna podnikatelům v novém zákoně nejvíce vadí. „Jde pouze o to, aby se stát zbavil povinnosti kontroly nad oprávněností pobírání nemocenské, jejíž dodržování není sám schopen uhlídat,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

CO FIRMÁM VADÍ Prvních 14 dnů nemocenské budou lidem místo státu proplácet přímo zaměstnavatelé. Právě tato změna podnikatelům v novém zákoně nejvíce vadí. „Jde pouze o to, aby se stát zbavil povinnosti kontroly nad oprávněností pobírání nemocenské, jejíž dodržování není sám schopen uhlídat,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Chtít od podnikatele, aby suploval funkci státu v kontrole pobírání nemocenské, je podle šéfa Hospodářské komory Jaromíra Drábka nemožné. Už z toho důvodu, že nejsou připraveny kontrolní mechanismy, které by při tom zaměstnavatel mohl používat.

„Navíc si nedovedu představit takové opatření v praxi. Hlavně když by mikrofirma o několika málo lidech měla ke všem svým povinnostem ještě přibrat tuto úlohu. Pro malé podniky může být zavedení takové změny přímo likvidační,“ tvrdí prezident komory. To, že vyplácení nemocenské zaměstnavatelem výrazně zvyšuje byrokratickou zátěž firem, potvrzují podle něj i zkušenosti ze zahraničí.

SLABŠÍ BUDOU JEŠTĚ SLABŠÍ

Zejména zástupci ekonomicky slabých oborů upozorňují i na další nevýhodu nového zákona: porušení principu solidarity. „Každý obor či každá profese mají svá rizika a z toho také pramení počet nemocných lidí. Nový zákon tento princip jednoznačně likviduje,“ připomíná předseda Svazu mlynářů a pekařů České republiky Otakar Svoboda (viz rozhovor na straně 20).

S tím souhlasí také Drábek. „Statistiky dokazují, že nemocnost se liší podle oborů. Především v odvětvích s nízkými výdělky zaměstnanců jsou lidé častěji nemocní. Nový zákon a povinnost platit nemocenskou ze svého by tedy takové slabší firmy ještě více ohrozily,“ varuje šéf Hospodářské komory. Jde hlavně o malé podniky v oborech jako textil, obchod, cestovní ruch. Nový systém je naopak výhodnější pro firmy se zaměstnanci dosahující vyšších příjmů. Ti jsou totiž na nemocenské v průměru výrazně nižší počet dnů. Společnost by pak skutečně mohla ušetřit na odvodech, protože místo dosavadní sazby 3,3 procenta by platila jen 1,6 procenta. Typickým „vítězem“ by byla odvětví jako bankovní sektor či automobilový průmysl.

ZÁLEŽÍ NA KONKRÉTNÍCH OKOLNOSTECH

Mluvčí Svazu průmyslu České republiky Anna Veverková to tak jasně nevidí: „Nepůjde ani tak o problém jednotlivých odvětví, ale konkrétních podniků. Zásadní roli totiž hraje nejen obor činnosti, ale také velikost firmy, její umístění v rámci republiky, struktura zaměstnanců a hlavně chování obou stran, tedy zaměstnanců i zaměstnavatelů,“ říká.

Připomíná, že obavy proto mají firmy nejen z oboru textilního průmyslu či zemědělství. Jako příklad uvádí slévárenské firmy, které sice nejsou ani malé, ani se nevyznačují nízkými mzdami, ale pracují v nich lidé pocházející ze zemědělských oblastí Moravy. V době jarních prací, žní nebo vinobraní pak takoví zaměstnanci odcházejí do pracovní neschopnosti, aby si soukromě tyto tradiční činnosti zabezpečili,“ upřesňuje. Dalším příkladem jsou výrobní a spotřební družstva: jsou nejen malá a nabízejí nižší mzdy, ale navíc většinou mají i starší zaměstnance, kteří jsou častěji nemocní.

Skutečné dopady novely zatím nelze odhadnout. Není totiž třeba jasné, do jaké míry se změní přístup zaměstnanců s vyššími příjmy, pokud v případě nemoci dostanou vyšší nemocenskou než dosud. Tito zaměstnanci si až dosud často v době chřipky brali raději dovolenou. A obráceně: Nikdo zatím neví, jak motivující bude nová úprava pro lidi s nižšími příjmy, kteří nemocenskou využívali častěji.

PŘIPOJIŠTĚNÍ NEPOMŮŽE

Jednoznačně proti novele je Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky, sdružující především nejmenší zaměstnavatele. Nic moc pozitivního nevidí ani na možnosti volby takzvaného připojištění, kterým vláda chce zejména malým a středním podnikatelům pomoci.

„Systém připojištění si mohou zvolit zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 25 zaměstnanců. Ti by dále platili stávající 3,3 procenta pojistného na nemocenské pojištění, přičemž toto procento může vláda změnit podle skutečného finančního dopadu po zavedení nového systému. Za to si budou moci snížit odvod na nemocenské pojištění o polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtují zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Rozdíl pak odvedou na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,“ shrnuje podstatu této alternativy zástupce sdružení Petr Prchal.

„Je problematické doporučovat firmám, jak se mají chovat. To, jestli pro ně zůstane vhodnější větší výše pojištění a hrazení nemocenské státem, nebo naopak přistoupení na nový systém, závisí na konkrétních podmínkách každého podnikatele,“ upozorňuje Prchal. Ani možnost připojištění však podle něj nemění negativní stanovisko sdružení k současnému vládnímu návrhu.

PRŮMYSLNÍCI JSOU VSTŘÍCNĚJŠÍ

Méně kritický je Svaz průmyslu České republiky, který tradičně sdružuje také největší tuzemské společnosti. Vládní návrh nového zákona v rámci připomínkového řízení jako celek neodmítl, k některým změnám má však zásadní výhrady. „Nesouhlasili jsme například s navrhovanou výší pojistného placeného zaměstnavatelem v sazbě 1,6 procenta. Požadovali jsme snížení na 1,4 procenta a tomuto požadavku bylo vyhověno,“ připomíná mluvčí svazu Anna Veverková. Upozorňuje, že průmyslníci trvají také na tom, aby v návrhu zákona zůstala původně stanovená výše náhrady mzdy. „Tedy 25 procent průměrné mzdy konkrétního zaměstnance za první až třetí den nemoci, od čtvrtého do 14. dne nemoci pak ve výši 60 procent,“ dodává.

Jasným rizikem je pro Svaz průmyslu možnost navyšování náhrady mzdy až do 100 procent čisté mzdy, pokud to stanoví kolektivní smlouva. „Velké firmy, kde působí odbory, mají obavy z tlaku při kolektivním vyjednávání. Zachování této úpravy je pro nás nepřijatelné. Navíc je naprosto v rozporu s filozofií a cíli zákona,“ říká Veverková. Malé firmy zase podle ní trápí třeba absence konkrétních způsobů jejich ochrany v případě chřipkových a podobných epidemií.

HLAVNÍ PRINCIPY NOVÉHO SYSTÉMU

jednotný systém pro všechny pojištěné osoby (zaměstnance i OSVČ)větší spravedlnost (do výše nemocenského se výrazněji promítne výše příjmu)účinnější prostředky proti zneužívání (lepší úprava posuzování a uznávání pracovní neschopnosti, vysoké pokuty pro doktory) finanční neutralita (systém by neměl zatěžovat státní rozpočet - vybere se tolik, kolik se vyplatí na nemocenských dávkách a kolik činí související správní výdaje)

Zdroj: MPSV 

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče