Podnikatelé: Chceme hlavně jasné zákony

29. května 2006, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
29. května 2006, 00:00

Podnikatelé považují daně na nutné zlo. Protože se ale bez nich nelze obejít, žádají po politicích, aby byly daně srozumitelné, nelikvidovaly podnikání a verdikt jednoho berního úřadu se ve stejném případu nelišil město od města. Rovná daň nebo méně daňových sazeb, rychlejší odpisy nebo snížení sociálních a zdravotních odvodů?

Podnikatelé považují daně na nutné zlo. Protože se ale bez nich nelze obejít, žádají po politicích, aby byly daně srozumitelné, nelikvidovaly podnikání a verdikt jednoho berního úřadu se ve stejném případu nelišil město od města.

Rovná daň nebo méně daňových sazeb, rychlejší odpisy nebo snížení sociálních a zdravotních odvodů? Překvapivě to nejsou hlavní problémy, které v daňové oblasti trápí české podnikatele. Dlouhodobým úskalím tuzemské berní soustavy je fakt, že nikdo vlastně neví, jak se ve spleti nejednoznačných daňových zákonů vůbec proplést. A nejde jen o podnikatele, často se neshodnou u řešení stejného daňového problému ani dva berní úředníci.

Stavební firmy by mohly vyprávět, jak jim v dvou sousedních městech jeden výkon v klidu finanční úřad zařadí do bytové výstavby (snížená DPH), zatímco o deset kilometrů dál zaplatí penále za špatné vyúčtování téhož výkonu a DPH musí doplatit v základní sazbě. Jiný úředník, jiný názor. A odvolání neexistuje. Finanční úřady se ani nemusí řídit ministerskými metodickými pokyny, které se nejvíce markantní případy snaží urovnat veřejnou „prosbou“, aby úředníci postupovali jednotně.

Celý zmatek pak končí daňovými úniky -někdy z nepochopení, někdy pod úvahou „třeba se to neprovalí“. Seriózní podnikatelé ale takový stav považují za neudržitelný. „Úmyslné daňové úniky musí být tvrdě postihovány. Znamenají neoprávněné čerpání výhod na úkor těch daňových poplatníků, kteří své povinnosti řádně plní. Jde v podstatě o získávání neoprávněné výhody na trhu,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy (SPD) Zdeněk Liška.

SROZUMITELNOST ZÁKONA

Základem je jednoznačnost a srozumitelnost zákona. Otevírání prostoru pro více možností jeho výkladu vytváří podmínky pro jeho obcházení.

Současná úroveň daňové legislativy je taková, že daňové normy jsou příliš složité, nepřehledné a do značné míry tedy umožňují manévr různého výkladu, možných chyb. A to úmyslných i neúmyslných. Složitost zákona má nestejný význam pro velké firmy, které disponují dostatečnou kapacitou daňových specialistů a jsou finančně dostatečně silné k tomu, aby si mohly zaplatit velmi kvalifikované a nákladné poradenské služby v daňové oblasti oproti firmám malým.

NEVÝHODA MALÝCH FIREM

Problematická situace nastává zejména u malých firem, kde celou hospodářskou administrativu, včetně daňové, vykonává jeden pracovník. A ten není a ani nemůže být v daňové oblasti dostatečně kvalifikovaný. Fakticky tak dochází k prohloubení nerovného postavení mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty.

Mluvíme-li o korektnosti a etice při výběru daní, je třeba se zamyslet i nad povinnostmi správce daně tak, aby vztah mezi správcem a poplatníkem nebyl jednostranný. „Jednostrannost vztahu, který ukládá pouze povinnosti daňovému poplatníkovi, otevírá možnosti postupům, které mohou mít ve svém důsledku až šikanózní charakter,“ uvádí stanovisko svazu.

VYSVĚTLENÍ POVINNOSTÍ

Jestliže správce daně může uplatnit vůči daňovému poplatníkovi sankce při neplnění jeho povinností, musí být také schopen poskytnout závazné vyjádření, a to jak a v jaké výši má daňový poplatník své povinnosti plnit.

Jde o takzvanou editační povinnost, která by zakotvovala právo daňového poplatníka získat závazný výklad o tom, jaké jeho hospodářské činnosti a aktivity budou mít důsledky na jeho daňové povinnosti.

NEJEN „MÁ DÁTI, DAL“

Spočítat si v případě daňových změn jen matematické dopady na výběr do státního rozpočtu nestačí. Odhad dopadu musí být dynamický, nikoliv statický, upozorňuje člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Věroslav Sobotka. Statický odhad se „dívá“ jen na vliv změn daňových sazeb na příjmy státu při daném chování plátců daní, a proto je zavádějící. Dynamický odhad zahrnuje i to, co z povahy věci nelze přesně spočítat, co je však realitě mnohem blíže, totiž fakt, že nízké daně zvyšují podněty k práci, k podnikání, k úsporám a k investování.

Nižší daně zvyšují ekonomický růst, vedou k vyššímu počtu pracovních míst a k vyšším mzdám a ziskům - tento kladný efekt však nebude mít pouze marginální, „opatrné“ snížení daní, nýbrž jen snížení podstatné, které přiměje plátce daní ke změně chování. Výsledky dynamického odhadu dopadu navrhovaných změn bývají vystaveny nebezpečí, že totiž to dobré bývá zavrženo proto, že není dokonalé, tedy exaktně spočitatelné, zatímco statický odhad takovouto „dokonalost“ umožňuje. „Mezi důležité faktory, které statický odhad není s to zahrnout, patří i výrazně nižší náklady na vybírání daní, které jsou přímým důsledkem zavedení maximálně jednoduché daně z příjmů fyzických a právnických osob,“ domnívá se Sobotka.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče