Podnikatelé zůstávají v nevýhodě

29. května 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
29. května 2006, 00:00

ÚROKY Z PRODLENÍ Podnikatelé se sice již brzy dočkají snížení penále za nezaplacené daně, oproti státu ale stále budou v nevýhodě. Pokud totiž pochybí sám finanční úřad, sankce budou mírnější. Až dosud mohlo roční penále za nezaplacené daně dosáhnout i 73 procent z dlužné částky.

ÚROKY Z PRODLENÍ Podnikatelé se sice již brzy dočkají snížení penále za nezaplacené daně, oproti státu ale stále budou v nevýhodě. Pokud totiž pochybí sám finanční úřad, sankce budou mírnější.

Až dosud mohlo roční penále za nezaplacené daně dosáhnout i 73 procent z dlužné částky. Novela, kterou před nedávnem podepsal prezident Václav Klaus (viz Profit č. 21/2006), však přináší zásadní změnu: Dlužníci budou platit pokutu v mnohem nižší výměře. Nejde přímo o penále, ale o takzvaný úrok z prodlení. Ten se odvíjí od aktuální reposazby zvýšené o 14 procentních bodů. Při současné výši reposazby dvě procenta by tedy úrok z prodlení činil 16 procent. Dlužníci, které odhalí finanční úřad, ještě k tomu zaplatí jednorázové penále ve výši 20 procent z dlužné částky.

POKUTY PLATÍ I STÁT, JENŽE NIŽŠÍ

Přestože se podmínky pro daňové dlužníky alespoň částečně srovnaly s Unií, je stále dost oblastí, v nichž má podnikatel horší postavení než finanční úřad. Pokud například správce daně překročí lhůtu pro vrácení daňového přeplatku, zaplatí penále, které odpovídá reposazbě zvýšené o sedm procentních bodů. Sankce tedy dosáhne úrovně, jaká se předepisuje při takzvaném posečkání nedoplatku.

Jenže zatímco u posečkání jde o vzájemnou dohodu obou stran, v tomto případě k žádné dohodě dojít ani nemusí. Z dikce přijaté novely není totiž jasné, zda přeplatek, respektive lhůta z prodlení, vzniká okamžikem přezkumu, ať již nadřízeným správce daně či soudem, anebo od okamžiku, kdy byla sporná část daně skutečně zaplacena.

ÚVĚRUJÍ PODNIKATELÉ STÁT?

Zřejmě největší nepoměr mezi právy plátce a správce daně existuje v oblasti záloh na daně. Ministerstvo financí obhajuje úroky z prodlení u neplatičů či pozdních plateb tím, že stát vlastně úvěruje tyto podnikatele nad rámec těch, kteří své daňové povinnosti beze zbytku a včas plní.

Stejně tak lze ale říci, že podnikatelé, kteří platí vyšší zálohy, než je potom jejich skutečný zisk, úvěrují stát. Ten je však neoblomný. „O vyplácení úroků za zálohy, které jsou po podání přiznání vraceny jako přeplatek, se rozhodně neuvažuje,“ uvádí ve svém stanovisku ministerstvo financí.

V zákoně se také nepřipouští možnost jakéhokoli úročení, pokud si přeplatek na dani způsobí sám plátce (třeba kvůli tomu, že se nedokáže zorientovat ve složité spleti daňových zákonů). V takovém případě se přeplatek vrací pouze v nominální výši.

DAŇOVÉ PENÁLE

DŘÍVE:

  • podnikatel, který sám nahlásil daňový nedoplatek, zaplatil 0,05procentní penále denně, tedy 18,25 procenta ročně
  • pokud nedoplatek odhalil finanční úřad, penále činilo 0,2 procenta denně (ročně až 73 procent)

NOVĚ:

  • daňoví dlužníci platí úrok z prodlení ve výši aktuální reposazby zvýšené o 14 procentních bodů
  • pokud prohřešek zjistí finanční úřad, zaplatí dlužník navíc jednorázovou pokutu ve výši 20 procent dlužné částky

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče