Podnikatelé si prý polepší

29. ledna 2007, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
29. ledna 2007, 00:00

PROGRAM NOVÉ VLÁDYPokud vláda splní sliby ze svého programového prohlášení, měla by podnikatelům ulevit. Odborníci ale příliš nevěří, že se slabé koaliční vládě podaří protlačit nepopulární opatření. Například rušení některých sociálních dávek.Nejsledovanějším bodem programu nové vlády Mirka Topolánka (ODS) jsou bezesporu daňové změny.

PROGRAM NOVÉ VLÁDY Pokud vláda splní sliby ze svého programového prohlášení, měla by podnikatelům ulevit. Odborníci ale příliš nevěří, že se slabé koaliční vládě podaří protlačit nepopulární opatření. Například rušení některých sociálních dávek.

Nejsledovanějším bodem programu nové vlády Mirka Topolánka (ODS) jsou bezesporu daňové změny. Mimo jiné proto, že jsou relativně snadno pochopitelné a také snadno kritizovatelné. Dotknou se navíc každého - podnikatelů, pracujících i důchodců nebo studentů. Předběžné analýzy zastánců i odpůrců jednotné daně se shodují, že by tato „revoluce“ ulehčila podnikatelům a bohatším domácnostem.

Zůstává nejisté, zda kabinet své sliby dokáže splnit. „Je to program, který je schůdný při napnutí všech sil. A bude to skutečně procházka po ostří nože. Nad vládou navíc neustále visí Damoklův meč vyslovení nedůvěry. Kosa padne na kámen v momentě, kdy se zveřejní detaily,“ nešetří příměry finanční analytik Tomáš Sedláček z ČSOB.

PŘIJDE S VLÁDOU I DAŇOVÁ REVOLUCE?

Základem daňové revoluce má být zavedení jednotné sazby v rozmezí 17 až 19 procent. Vláda ale slibuje, že to lidem s nižšími platy nezvýší daně z příjmu. Například lidé, kteří vydělávají do 15 tisíc korun hrubého dnes mají sazbu daně 12 procent.

„Bude sice jenom jedna sazba, ale bude použito instrumentu odečitatelných položek a slev na dani. Díky tomu budou skutečně daně sníženy všem,“ slibuje ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Podle Martina Potůčka z Centra sociální a ekonomické strategie Karlovy univerzity to i tak jednoznačně bude znamenat, že si výrazně polepší bohatší vrstvy společnosti a podnikatelé.

Někdo to prostě musí zaplatit, shodují se analytici. „Pokud by vláda skutečně chtěla snižovat složenou daňovou kvótu o dva procentní body, musela by najít úspory na daňových příjmech ve výši sedmdesáti miliard korun. To bude skutečně obtížné,“ domnívá se Tomáš Sedláček. Podle něj vládní daňová reforma příliš nevysvětluje, kde výpadek daní nahradí. Podobně totiž muselo před časem uvažovat Slovensko. „Čtu mezi řádky, že se to zaplatí skrze DPH a zvyšování spotřebních daní. To je správný krok, ale vláda musí být připravena, že tím zvedne ceny,“ spekuluje Sedláček.

Také studie společnosti Patria Finance předpokládá, že rány rozpočtu zacelí DPH. I když základní sazba zůstala na současných 19 procentech, snížená sazba musí stoupnout z nynějších pěti až na osm procent. To se samozřejmě projeví především zdražením potravin. „Zaplatí to 80 procent obyvatel Česka, kteří mají příjem pod úrovní průměrné čisté mzdy,“ kritizuje reformu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

NEJEN SAZBY DANÍ, ALE TAKÉ PRŮHLEDNOST Podnikatelé doufají, že jednotná daň nebude jediným zlepšením v oblasti daňové správy. „Jsem zastánce toho, aby se zrušily výjimky. Ty zaplevelily daňový řád,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Co to v praxi znamená? Míl má konkrétní vysvětlení: Jen málokterý daňový poradce se plně orientuje v nynějším systému. „Jsem také přesvědčen, že je potřeba narovnat postavení plátce vůči výběrčímu. Aby se nestalo, že zaplatíme daně a po roce se dozvíme, že jsme je platili špatně. Měl bych mít možnost se zeptat státu, zda použitý způsob je správný. Pochopitelně za poplatek, ne zadarmo,“ podotýká Míl.

STÁT SE MUSÍ NAUČIT ŠETŘIT, ALE BUDE TO BOLET

Snižování daní je jen jedna stránka problému. Druhou je neustálé zvyšování státních výdajů. Ministr financí uvažuje, že už v příštím roce okleštěním některých mandatorních (ze zákona povinných) výdajů ušetří stát na 35 miliard korun. „V prvním roce reforem bych tak vysokou částku neočekával,“ zůstává opatrný analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Jestli ale změny proběhnou, mohly by státu v příštích pěti letech nakonec ušetřit až 100 miliard korun. Jako prioritu přitom vidí právě okleštění výdajů, snižování daní může následovat poté.

Vládou navrhované škrty (pohřebné, porodné, pastelkovné, nemocenská) přitom dokáží krátkodobě ulevit rozpočtu jen o několik miliard korun. I když se ale neušetří příliš peněz, jsou to opatření, která podle odborníků zvyšují motivaci jedince pracovat. Případně posilují jeho pocit zodpovědnosti. „Tyto prvky tržní ekonomika potřebuje,“ dodává Michl.

Právě to chystá už k 1. lednu příštího roku ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). Sociální dávky mají být adresnější a víc motivovat k práci. Dávky by se také mohly vázat na povinnost rekvalifikovat se či vykonávat veřejně prospěšné práce. Současně má být systém nastaven tak, aby bránil případnému zneužívání peněz od státu. Nový systém hmotné nouze, který funguje od letošního ledna, by se měl tedy reformovat.

Nečas počítá také se zavedením rodičovské dovolené, kterou označuje za „vícerychlostní“. Rodiče by se třeba mohli rozhodnout, jak dlouho zůstanou s malým potomkem doma. Podle toho by dostávali příspěvky. Při kratší dovolené by byla částka vyšší, při delší nižší. Ministr se zmiňuje i o podpoře služeb pro rodiny s malými dětmi.

A ZNOVU NEMOCENSKÁ Na podnikatele i zaměstnance by výrazně dopadla navrhovaná změna v politice náhrad mezd v době nemoci. Připravovaná změna má jednoduchou strukturu: První tři dny nemoci budou zřejmě lidé bez dávek. Více podniků by navíc mohlo využít šance, aby prvních 14 dní nemoci neplatilo zaměstnancům náhradu mzdy. To je zatím navrženo pro podniky do 25 zaměstnanců, nový návrh uvažuje o hranici 50 pracovníků. Firma ale bude muset odvádět vyšší dávky pojistného. Možnost výběru by tak získalo na 95 procent tuzemských podniků.

Dalším záměrem je snížit výplaty při krátké chorobě. Dlouhodobě nemocným by se naopak příjem zvýšil. Nečas od opatření očekává, že by nejen přineslo úspory v řádech miliard korun, ale hlavně zabránilo zneužívání dávek. Ministerstva financí a práce očekávají, že celkově by stát ušetřil až 12 z 35 miliard, které nyní na neschopenkách vyplácí. Tedy třetinu.

Ministr Nečas počítá i s návrhem na stropy pro platby zdravotního a sociálního pojištění. Česko je totiž jedinou unijní zemí, která je dosud nemá. „Mzdové náklady nemohou být s rostoucím platem nekonečně navyšovány. Tento krok bude znamenat připojení se k evropskému standardu,“ věří předseda Unie malých a středních podniků David Šeich. Od příštího roku by tak mohly být od pojistného osvobozeny příjmy nad pětinásobek průměrného platu. V dalších letech by se mělo dále snižovat až na trojnásobek průměrného příjmu.

POTŘEBNÉ REFORMY BUDOU NADÁLE JEN KOSMETICKÉ

Změny v přístupu k nemocenské se mohou stát nejradikálnější reformou ze všech uvažovaných. Důchodová, zdravotní i sociální nemají v době slabé vlády podle ekonomů šanci projít. Například úvahy o poplatcích za recept nebo pobyt v nemocnicích jsou spíše proklamativní. Vláda totiž slibuje, že sociálně slabší domácnosti je platit nebudou. „Dvacetikoruna za recept je spíše symbolickým poplatkem. Takže by to nemělo zatížit nikoho natolik, aby si nemohl dovolit zdravotní péči. Nebude to znamenat, že někdo bude trpět a nedostane se mu ošetření, protože na to nemá,“ souhlasí analytik Patria Finance David Marek.

A důchodová reforma? „Nazval bych
ji spíš takovým nástřelem nebo nákopem ke skutečné penzijní reformě. Nákop pomůže v tom, že dokáže na dalších pět až šest let stabilizovat důchodový systém. Odsune tedy problém až na příští generaci,“ vysvětluje Aleš Michl z Raiffeisenbank.

TAHANICE O ENERGETIKU Velkou nejistou je v programu nové vlády energetická koncepce. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman je osobně přesvědčen o neoddiskutovatelné budoucnosti jaderné energie.

Koaliční vláda se ale kvůli kompromisu se Stranou zelených rozhodla ve svém volebním období tento problém neřešit. „Posuzovat možnost stavby dalších jaderných reaktorů bychom měli podle vlády až za čtyři roky. To je velká nezodpovědnost,“ říká šéf odborářů Milan Štěch.

Program vlády totiž podle odborů neuvádí řešení, jak řešit výpadky energie. S tím kabinet nesouhlasí. Dokonce minulý týden zřídil komisi, která bude posuzovat energetické potřeby státu z dlouhodobého horizontu. Důvodem byly i výpadky dodávek ropy z Ruska počátkem letošního roku.

VLÁDA CHCE PRIVATIZOVAT LETIŠTĚ I AEROLINKY

Mezi klíčové projekty pro následujících několik měsíců řadí nový ministr dopravy například přípravu na vstup strategických partnerů do společností Letiště Praha a ČSA. Dále ustavení holdingové struktury Českých drah a vstup strategického partnera přinejmenším do oblasti nákladní dopravy.

Počítá i se spuštěním druhé etapy mýtného a dokončením zákona o veřejné dopravě. Strhne se také boj o sídlo satelitního systému Galileo. V oblasti bezpečnosti silničního provozu půjde o posílení prevence. Uvažuje se také o omezení kamionové dopravy o víkendech.

CO VLÁDA CHYSTÁ

  • jednotná daň 17 až 19 procent
  • jednoroční daňové prázdniny pro živnostníky
  • nižší odvody na sociální či zdravotní pojistné pro živnostníky
  • zrušení nemocenské první tři dny nemoci
  • zrušení minimální daně
  • zrušení pohřebného, pastelkovného a podobných dávek
  • omezení kamionové dopravy
  • propuštění tří procent úředníků
  • zrušení povinného členství v oborových komorách
  • přijetí zásad řešení energetických krizí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče