Podnikatelé objevují Kouzlo heraldiky

04. března, 10:00 - Tomáš Pokorný
04. března, 10:00

Firmy se vracejí k vlajkám a znakům s reklamními logy, říká heraldik a podnikatel Tomáš Pokorný.

Síla tradice

Každodenním chlebem naší firmy je výroba vlajek, znaků, štítků a odznaků s firemními a reklamními logy, a to ve velkých sériích průmyslovým způsobem. Naše firma ale udržuje a rozvíjí i klasické metody výroby symbolů tradičním uměleckořemeslným vyšíváním, které má v naší zemi bohatou historii a tradici. Využívá přitom i své heraldické zázemí, stejně jako historické a archivní znalosti.

Slavnostní vyšívané vlajky a prapory a jejich používání při různých setkáních, oslavách a slavnostních příležitostech v obcích a městech je trendem v České republice již několik let. Nově začaly tradice a jejich sílu objevovat i firmy a společnosti. Do vyšívaných vlajek se dobře zachycují trvalé hodnoty, které podnik dlouhá léta budoval a jež stály za jeho úspěchem. Bývají vyjádřeny působivě vyšitými grafickými motivy a hesly. Svoje místo zde jako symbol úcty k tradicím mají například původní nástroje, které se v daném oboru používaly, nebo historické cechovní symboly. Vyšívaná vlajka se u tradicionalisticky zaměřených firem používá i ceremoniálně jako určitý rituál při předávání vlády nad firmou, například při výměně generací v řízení podniku (po vzoru žezla předávaného z ruky do ruky).

Takový sametový vyšívaný prapor či znak je vnímán trvale jako zhmotnění firmy samotné, respektive vlády nad ní, a ideje, které představuje jako dědictví a hodnotné sdělení dalším generacím.

Vzestup osobní heraldiky

Vlajky mohou nést i prvky z heraldiky svých majitelů nebo zakladatelů. Tím se dostáváme k dalšímu trendu, a to je zhotovování osobních, respektive rodinných erbů, které reprezentují svého nositele na hlavičkových papírech, vizitkách nebo také v podobě vyšívaných symbolů, znaků či stolních vlaječek i v reprezentačních prostorách, kanceláři či v soukromé rezidenci. Osobní znak přitom může mít každý, status podnikatele není nutný.

Osobní heraldika je vedle starší šlechtické samostatnou disciplínou, která se úspěšně dlouhá staletí vyvíjí třeba ve Švýcarsku a nově také na Slovensku. Nejde přitom o napodobování šlechticů nebo vytváření zdání o starobylosti rodu, ale přiznané aktuální prezentování jejích nositelů s využitím platných heraldických zásad. Takový znak pak reprezentuje i další generace v rodině svého původního majitele.

Zajímavostí může být i to, že stále více Čechů si svůj osobní znak nechává navrhnout, což nám potvrzují nejen zvyšující se zakázky, ale i čísla České genealogické a heraldické společnosti. Dle ní byl uplynulý rok 2015 doslova rekordní. Přesto však zůstává osobní heraldika záležitostí spíše mužskou a mezi registrovanými znaky jich je pouze deset procent ženských.

Pod jedním praporem

Trendem je i zvýšená potřeba používat vlajky a prapory jako symboly s archetypálním poselstvím sjednocení jako takové. Kromě samotné funkce zvýraznění identity vlající vlajka s logem u sídla firmy ve spojení se státní vlajkou dodává firmě punc důvěryhodnosti a stability a zvyšuje úroveň vnímání síly jejího jména.

Vlajky a znaky využívají firmy jako vhodný prostředek sepětí zaměstnanců s firmou v duchu „jeden prapor nás spojuje“ či „pod jedním praporem bojujeme“. Takto jsme například vyhotovovali pro jednu zahraniční automobilku čestné vyšívané znaky pro zaměstnance jako trofeje v soutěži o kvalitu.

Autor je majitel firmy Alerion

Mohlo by vás zajímat

ilustrační foto

Důl Paskov se nebude zavírat dříve než v květnu 2017

Tony Blair

Blair končí s podnikáním, chce se věnovat neziskové činnosti

 Zateplení domů,

Vláda hledá nový zdroj peněz na zateplení veřejných budov

Je toto budoucnost? Páreček robotů na vycházce

Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím

Chomejní na hlavním vlakovém nádraží v Teheránu.

Írán zavádí kreditní karty. Pomalu a jen pro „domácí užití“

 Ilustrační foto

Volný pád Deutsche Bank pokračuje

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče