Podnikatelé nepotřebují berličky, ale svobodu

04. srpna 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
04. srpna 2003, 00:00

Přes tři a tři čtvrtě miliardy korun šlo loni ze státního rozpočtu na podporu malého a středního podnikání. Podle mnohých podnikatelů by však stát udělal lépe, kdyby namísto složitých programů určených jen pro někoho snížil daně všem a přestal se zadlužovat.

Stát vynakládá na jedno pracovní místo statisíce korun

Přes tři a tři čtvrtě miliardy korun šlo loni ze státního rozpočtu na podporu malého a středního podnikání. Podle mnohých podnikatelů by však stát udělal lépe, kdyby namísto složitých programů určených jen pro někoho snížil daně všem a přestal se zadlužovat.

Na dvanáct tisíc podnikatelských subjektů si mohlo loni sáhnout na některou z finančních podpor, které v rámci programů na podporu malého a středního podnikání poskytuje stát a další veřejné instituce. Uspokojeno bylo 48 % podniků, které požádaly o podporu a jejichž projekty byly vyhodnoceny jako perspektivní. I když se celkově z finančního hlediska jedná o více než dvousetmilionový vzrůst prostředků oproti předcházejícímu roku, z třetiny se na státní podpoře podílela podpora výstavby průmyslových zón. Prostředky pro ostatní programy s výjimkou podpory výzkumu tak byly oproti roku 2001 kráceny.

Příliš drahé pracovní místo

I přes toto zkrácení poskytla Českomoravská záruční a rozvojová banka, která realizuje naprostou většinu programů veřejné podpory malého a středního podnikání, svou pomoc 1804 projektům, ať již formou zvýhodněných úvěrů, záruk, příspěvků na úhradu úroků a dotací. Celkově v programech realizovaných ČMZRB bylo rozděleno přes jeden a půl miliardy korun. Díky těmto finančním prostředkům se podařilo podpořit přes tisíc pracovních míst, která by měla být vytvořena v průběhu tří let. Při zjednodušené interpretaci pak dojdeme k závěru, že jedno pracovní místo dotuje stát částkou jeden a půl milionu korun.

Dotované úvěry jen pro někoho

Vládní programy ovšem rovněž řeší otázky, které jsou spojeny s dalším problémem, a tím je nedostatek vlastních finančních prostředků u soukromých podnikatelských subjektů. Podpory poskytnuté ČMRZB zvýhodňují vybraným podnikatelům přístup k úvěrům. Z 9,1 miliardy korun šly loni 4,1 na záruky za úvěry, 4,4 na příspěvky na úhradu úroků a 0,6 miliardy bylo přímo poskytnuto formou zvýhodněných úvěrů. Na každou vloženou korunu státní podpory investovaly během tříleté realizace projektu malé a střední podniky do podpořených projektů dalších sedmnáct korun, dosáhly přírůstku účetní přidané hodnoty 5,39 Kč. Zaměstnanost v jejich podniku stoupla o dvacet procent. Vládní zpráva se podrobně zabývá celospolečenskými efekty, které díky poskytnutým podporám vznikají. Programy podle autorů zprávy pozitivně ovlivňují rozvoj podnikání a zvyšují konkurenceschopnost malých a středních podniků a zároveň přispívají k rozvoji stability tohoto sektoru.

Dát příležitost všem

To vše je ovšem jedna strana mince. Z hlediska ekonomických dopadů na konkrétní situace a konkrétní subjekty jistě mají programy na podporu malého a středního podnikání význam. Důležitější pro rozvoj ekonomiky jako celku je však ekonomické prostředí. A to je určeno především právním rámcem a výší daní. Každá vybraná koruna musí někde chybět. A chybí těm, kteří neprojdou sítem ministerských koncepcí a těm, kteří jím ani procházet nechtějí. Pozoruhodné výsledky podporovaných projektů nesvědčí o moudrosti státních úředníků, ale o schopnosti podnikatelů samotných. „Vládní analýzy nikdy neřeší, zda vznikem dotovaného pracovního míst nedošlo jinde k jeho zániku,“ míní přeseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Navíc jsou finanční prostředky věnované na podporu malého a středního podnikání směšné v relaci k tomu, co odvádí podnikatelský sektor na daních. Podnikatelé si dokonce spočítali, že na jeden podnikající subjekt by připadlo asi sedm tisíc korun podpory, včetně prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti od ministerstva práce a sociálních věcí. Nižší daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění a méně byrokratické zákony by zlevnily pracovní sílu a tak umožnily zaměstnat více občanů bez jakýchkoli složitých programů a navíc by umožnily každému podnikateli za rovných podmínek dosáhnout na úvěry, které nyní stát zase jinými programy dotuje jenom vybraným. K zlepšení úvěrových podmínek by pak přispělo drastické snížení státního zadlužení, protože banky by byly nuceny hledat příležitosti i za cenu vyššího možného rizika u soukromého sektoru, tedy i u malého a středního podnikání.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Poroste rychleji USA nebo eurozóna? MMF upravil předpovědi
Která země má nejdražší tarify ve střední Evropě? ČR nebo Polsko?
Co je dobré vědět o základní daňové slevě?
Co je dobré vědět o exekucích? 2. díl: dědictví, společné jmění manželů a rozvod
Jaké je zadlužení českých domácností?
Auta
Evropská komise vyšetřuje BMW, Mercedes a VW kvůli údajnému…
Mercedes vymění DTM za elektrické formule. Ostrý start plánuje na rok 2019
Subaru WRX STI proletělo Nürburgring téměř stejně rychle jako Porsche 918 Spyder
Mazda poprvé ukázala nový crossover CX-8. Bude to vlajková loď pro Japonsko
Bentley Continental GT Galene Edition je silniční jachta pro 30 movitých zákazníků
Technologie
Objevily se výsledky Radeonů RX Vega v 3DMarku. Start prodejů přesně za dva týdny?
Skype 5.4 pro Linux přidává podporu pro skupinové videohovory
Nvidia už má Tesly s čipy Volta, rozdala první karty výzkumníkům umělé inteligence
Čína blokuje WhatsApp, Rusko po jeho vzoru hodlá blokovat služby VPN a proxy
Poslední testovací kolo. Stáhněte si Android O Developer Preview 4
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít