Podnikatelé Müller & Kapsa: stavby z jedné i z druhé kapsy

07. února 2010, 13:05 - Robert Šimek
07. února 2010, 13:05

Firma Müller a Kapsa patřila počátkem minulého století k největším stavebním společnostem v Čechách.

Budování miřejovického mostu a zdymadla.

Autor: Výzkumné centrum průmyslového dědictví

Založili ji roku 1890 Antonín Müller a Vojtěch Kapsa, vrcholu ale dosáhla až za jejich synů Františka a Lumíra.

Firma Müller a Kapsa byla na přelomu 19. a 20. století známá především na Plzeňsku, kde vybudovala Bayerovu šachtu, kamenný most přes Radbuzu či Český akciový pivovar, zvaný Světovar (od roku 2009 kulturní památka). Ještě před druhou světovou válkou ale začala působit také v Praze a podílela se například na stavbách Čechova a Hlávkova mostu. Založili ji Antonín Müller a Vojtěch Kapsa, kteří předtím již několik let podnikali samostatně. Po roce 1915 je ve vedení vystřídali synové František a Lumír a firma se zařadila mezi největší české stavební společnosti. Před druhou světovou válkou se účastnila i budování hraničního opevnění a zaměstnávala až šest tisíc lidí.

Začátky u Rustona

Vojtěch Kapsa se narodil roku 1855 v Mariánském Týnci na Plzeňsku. Absolvoval reálku v Plzni a vysokoškolské vzdělání získal na české technice v Praze. Dva roky působil jako asistent na průmyslové škole a roku 1883 vstoupil do služeb „Akciové strojírny, dříve Ruston a spol.“ v Praze-Libni, která se zabývala výrobou ocelových konstrukcí.

Pracoval zde sedm let a podílel se na stavbách řady mostů i železnic nejen v Čechách, ale také v Dolních a Horních Rakousích, Tyrolsku či Itálii. Roku 1886 složil stavitelskou zkoušku a následujícího roku se stal úředně autorizovaným stavebním inženýrem.

Roku 1889 obdržel od pražského magistrátu cestovní stipendium a navštívil Francii, severní Švýcarsko, Belgii a Německo. Po návratu do vlasti se usadil v Plzni, kde začal spolupracovat se švagrem Antonínem Müllerem, rovněž stavebním inženýrem. Roku 1890 založili firmu Müller a Kapsa.

Z Plzně do Prahy

Podnik, jehož specialitou byla stavba železobetonových konstrukcí, působil zpočátku hlavně na Plzeňsku. V Plzni vybudoval dělnickou kolonii Karlov, most u Kalikovského mlýna, železniční zastávku Jižní Předměstí nebo kostel sv. Jana Nepomuckého. Na přelomu 19. a 20. století se pak podílel také na stavbě nového pivovaru Světovar, který měl konkurovat již zavedeným značkám. Úspěšný příliš nebyl, jeho budova je ale dodnes výraznou dominantou jihovýchodního okraje města.

Roku 1904 získala firma možnost podílet se na výstavbě Riegrova nábřeží v Praze, čímž se její působnost značně rozšířila. Pražská pobočka se v letech 1905 až 1911 účastnila například staveb Čechova a Hlávkova mostu a později vybudovala i štvanické či miřejovické zdymadlo. Plzeňská centrála mezitím zregulovala několik úseků Labe a Ohře.

Stavitelé v luxusu

Roku 1915 Vojtěch Kapsa zemřel a vedení firmy po něm převzal syn Lumír, kterého roku 1921 následoval Müllerův syn František. Sídlo podniku se přesunulo do Prahy a oba majitelé si v hlavním městě vybudovali i vlastní rezidence.

LUMÍR KAPSA (narozen 1877)
Narodil se 4. dubna 1877 v Praze-Karlíně v rodině stavitele Vojtěcha Kapsy. Po absolvování reálky v Plzni vystudoval českou techniku v Praze a roku 1911 odjel na stáž do Francie, Španělska, Německa a Holandska. Po návratu do vlasti složil doktorát z technických věd a roku 1915 se stal ředitelem firmy Müller a Kapsa. Podnik dovedl k velkým úspěchům, podílel se na budování pohraničního opevnění i prvního úseku dálnice z Prahy do Brna. Firmu opustil až po druhé světové válce. Kdy a kde zemřel, není známo.

Kapsova vila podle návrhu Otakara Novotného vznikla v ulici Na Zátorce v Bubenči. Měla sedlovou střechu a fasády z režného zdiva. Dokončena byla roku 1930 a rodině sloužila až do roku 1948. Dnes v ní sídlí velvyslanectví Iráku.

František Müller si pro stavbu domu zvolil parcelu v ulici Nad Hradním vodojemem ve Střešovicích. Na doporučení architekta Lhoty zadal celý projekt Adolfu Loosovi, který navrhl unikátní funkcionalistickou vilu ostře kontrastující s okolím. Navenek strohá budova využívala tzv. Raumplan neboli kontinuální prostor bez oddělení místností. Vznikla v letech 1928 až 1930 a roku 1995 byla prohlášena národní kulturní památkou.

**Dálnice bez konce

Firma pod vedením Františka Müllera a Lumíra Kapsy vzkvétala a brzy se stala jednou z největších stavitelských společností v Čechách. Budovala zdymadla, elektrárny, mosty i továrny a dostávala také velké zakázky od státu. Postavila budovy ministerstva železnic i ministerstva sociální péče a výrazně se podílela také na vzniku pohraničního opevnění. Vybudovala například dělostřelecké tvrze v Adamově a Dobrošově, přičemž za každou získala zhruba třicet milionů korun.

Ještě v prosinci 1938 dostala firma zakázku na novou železniční trať z Havlíčkova Brodu do Brna a v následujícím roce začala stavět i první úsek dálnice Praha-Brno. Roku 1942 ale veškeré práce ustaly a po válce se k nim už Müller s Kapsou vrátit nestihli. Jejich firma byla roku 1948 znárodněna a splynula s podniky Vodní stavby a Pozemní stavby Plzeň.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Pražský industriál, Plzeňský deník

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče