Podnikatelé ještě netuší, co je čeká

23. září 2002, 00:00 - Dušan Šrámek
23. září 2002, 00:00

Pomoc státu v připravenosti na vstup do Evropské unie je zatím mizivá Informovanost o EU mezi našimi podnikateli je minimální. Největší deficit mají v tomto směru živnostníci. Většinou se domnívají, že se jich připravovaný vstup do EU nedotkne, pokud do zemí eurozóny nevyvážejí. To je ale omyl.

Pomoc státu v připravenosti na vstup do Evropské unie je zatím mizivá

Informovanost o EU mezi našimi podnikateli je minimální. Největší deficit mají v tomto směru živnostníci. Většinou se domnívají, že se jich připravovaný vstup do EU nedotkne, pokud do zemí eurozóny nevyvážejí. To je ale omyl. Otevření trhů bude totiž znamenat, že se otevře západní konkurenci i náš trh - a to se všemi důsledky.

Naštěstí už vláda na počátku devadesátých let otevřela českou ekonomiku vlivu zahraniční konkurence. Přestože to přineslo podnikatelům časté problémy, museli se již do značné míry vyrovnat s konkurenčními tlaky vyspělejších ekonomik. Přechod tak nebude tolik tvrdý, byť ten pravý náraz nás ještě čeká. Čas, který zbývá do předpokládaného vstupu do EU se navíc dramaticky krátí, i když fáze přípravy tomu zatím neodpovídá. Přitom například v sousedním Rakousku, které do unie vstupovalo za daleko výhodnějších podmínek a již jako členský stát Evropského sdružení volného obchodu, bylo přípravě věnováno neskonale více času i prostředků.

Vstup do EU je jedinou alternativou

I přes některé problémy, především politického charakteru, zůstává vstup do EU jedinou alternativou dalšího ekonomického rozvoje ČR. Rozšíření podporuje i Hospodářská komora ČR, která považuje vstup republiky do Evropské unie za jednu z největších šancí a úkolů, před nimiž komora a její členové stojí. „Rozšíření Evropské unie není jednostrannou obětí západu či východu Evropy, je oboustranně výhodným procesem. Zejména podnikatelům v členských i kandidátských zemích by mělo být jasné, že rozšíření přináší nové podnikatelské příležitosti a jistoty. Naopak, odklad či neúspěch rozšíření by zmařil šance na hospodářský růst a vysokou konkurenceschopnost v obou částech Evropy. Nejen z pohledu podnikatelů, ale i z pohledu Evropy jako celku, je rozšíření investicí s vysokou návratností vložených prostředků“, píše se v srpnovém příspěvku české HK k pozičnímu dokumentu celoevropského sdružení komor Eurochambres.

Rok 2002 bude přelomový

Hospodářská komora si ovšem zároveň uvědomuje složitost, s jakou se rozšíření EU potýká, a ještě bude potýkat. Proto ve svém stanovisku vyzvala obchodní a hospodářské komory členských i kandidátských zemí, aby v příštím roce zmobilizovaly své úsilí ve jménu úspěšného rozšíření. Komory by proto měly v roce 2003 se zvýšenou aktivitou komunikovat s politickými orgány na národní i evropské úrovni, prezentovat své kladné stanovisko k rozšíření EU v médiích a připravit pro podnikatele ve všech částech Evropy co nejvíce akcí vysvětlujících změny a přínosy, které pro ně tento historický okamžik znamená. Bohužel současná úroveň příprav na rozšíření zatím v České republice značně zaostává, a to především v oblasti malých a středních firem. Velké společnosti, často s nadnárodní strukturou, mají přirozeně přímé vztahy se svými západními centrálami, takže je pro ně informační servis o fungování EU přirozenou vnitropodnikovou komunikací. Toto zázemí však firmy čistě české postrádají. To odpovídá i zjištěním Hospodářské komory, která na základě svého průzkumu volá po zintenzivnění příprav. Velká část podnikatelů v ČR totiž zatím nezahájila přípravy na vstup do EU, neumí vyčíslit náklady s tím spojené a nehledá strategii, která by jim umožňovala přežít a prosperovat na jednotném trhu unie. Průzkum Eurochambres uskutečněný na jaře 2002 ukázal, že jen 6 % českých podnikatelů se cítilo plně informováno o EU, a naopak 14 % bylo bez informací. Plných 43 % nezahájilo žádné přípravy na vstup do EU, a deset procent respondentů v odpovědích uvedlo, že se jich vstup do EU netýká. I když je jasné, že části zboží a služeb, které patří do kategorie takzvaně nepřenosných, se skutečně rozšíření nedotkne, přesto jde o neuspokojivý výsledek celého průzkumu. Do určité míry se však rozšíření dotkne i podnikatelů v nepřenosných službách, protože budou podléhat nejrůznějším obecně závazným normám EU, jak hygienickým či technologickým, tak například vyšším kolektivním smlouvám, což se odrazí ve výši mzdových a sociálních nákladů. Nedostatečná či pozdní příprava tak může být v podmínkách plného členství v EU příčinou podnikatelských problémů či dokonce krachů, varuje Hospodářská komora. Jednou z možností, jak se takovémuto scénáři bránit, je podle komory zvýšení informovanosti: „I když znalost EU nemůže být nikdy stoprocentní, všem sto procentům podnikatelů musí být dána šance, aby jejich připravenost na členství v unii byla maximální.“

Na přípravě podnikatelů by se měl podílet i stát

Nejdůležitějším příspěvkem HK v rámci přípravy podnikatelů na vstup do EU mají být informační centra pro podnikatele, která hodlá komora zřídit ve všech pověřených obcích při okresních hospodářských komorách a živnostenských společenstvech. Náklady na provoz jednoho centra se mají pohybovat ve výši jeden milion korun. Problémem je však zatím způsob profinancování více jak dvou stovek zvažovaných informačních center. Část prostředků vyčlení samotné místní komory, část by měla být hrazena z prostředků komunálních, krajských či přímo ze státního rozpočtu. Vícezdrojové financování se pozitivně projevilo na vzniku pilotního informačního střediska v Jablonci nad Nisou, kde se na financování podílela nejenom okresní hospodářská komora, ale i Městský úřad v Jablonci nad Nisou a Krajský úřad v Liberci. Ten přislíbil pomoc při spolufinancování i dalších center v Libereckém kraji. Podle prezidenta HK Jaromíra Drábka však zatím vzhledem k současnému stadiu tvorby rozpočtu není jasné, zda státní rozpočet najde příslušné prostředky, přestože o problému hovořil jak s ministry Rusnokem a Svobodou, tak s premiérem Špidlou. Drábek již před časem kritizoval nedostatečnou úroveň přípravy například ve srovnání se sousedním Rakouskem. Přitom právě v otázce informovanosti podnikatelů o tom, co je v Evropské unii čeká a nemine, se stát nemůže zříkat své úlohy, a to včetně vyčlenění příslušných finančních zdrojů. Rozhodně vyjde preventivní pomoc levněji než možné bankroty a likvidace, které by naše podnikatele čekaly jenom kvůli nedostatečné informační připravenosti.

Program intenzivní přípravy českých podnikatelů na členství v EU

Hospodářská komora se hodlá stát zastřešující organizací pro nejrůznější aktivity a programy, jež mají být zaměřeny na přípravu našich podnikatelů do EU. Vedle již existujících projektů s určitou tradicí se jedná především o certifikovaný rekvalifikační kurz EUROMANAGEMENTU, který je akreditovaný na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pravidelnou součástí kurzu jsou například poznávací návštěvy evropských institucí v Bruselu. Podnikatelé tak mohou navázat styky přímo s úředníky Evropské komise a dalších institucí. Již tradiční diskuzní a informační forum EUROKLUB pro představitele zainteresovaných firem připraví v příštím roce otevřenou konferenci na téma „Obrana podnikatelských práv s využitím směrnic a nařízení EU“. Euroklub ve svém členském bulletinu rovněž zřídí novou rubriku přinášející přehled podnikatelsky významných rozhodnutí a iniciaiv EU za uplynulé období. Jako úplnou novinku připravuje HK ve spolupráci s orgány státní správy SLUŽBU VYŘIZOVÁNÍ PODNIKATELSKÝCH STÍŽNOSTÍ na neoprávněné zásahy orgánů členských zemí EU, a to přes Databázi administrativní spolupráce EU. Ve spolupráci se Společným výborem ČR a Hospodářským a sociálním výborem EU ECOSOC se hodlá HK ČR zapojovat aktivně do debat a jednání o sociálně - ekonomických otázkách rozšíření, a o podmínkách vstupu na jednotný trh. Ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a agenturou Czech Trade vybudovala HK v letošním roce kancelář ČESKÉ PODNIKATELSKÉ REPREZENTACE V BRUSELU (CEBRE). Ve spolupráci s tímto zařízením nabízí svým členům i nečlenům produkty a služby přímo ze zdroje, se znalostí konkrétních aktérů a procesů rozhodování.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče