Podnikatelé chtějí jediný daňový účet

07. května 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
07. května 2007, 00:00

DAŇOVÉ PŘEPLATKY Živnostníci mají vůči finančnímu úřadu řadu povinností. Musejí včas podávat daňová přiznání, platit daně, přihlašovat se ke všem povinnostem. Na druhou stranu úřad nemusí téměř nic. Podnikatel, který řádně platí daně, udělá drobnou chybičku.

DAŇOVÉ PŘEPLATKY Živnostníci mají vůči finančnímu úřadu řadu povinností. Musejí včas podávat daňová přiznání, platit daně, přihlašovat se ke všem povinnostem. Na druhou stranu úřad nemusí téměř nic.

Podnikatel, který řádně platí daně, udělá drobnou chybičku. A třeba i po několika letech mu přijde oznámení, že na jedné z daní dluží pár desítek korun. Jaké je pak jeho překvapení při návštěvě finančního úřadu, když zcela náhodou zjistí, že tam sice má uvedený nedoplatek, ale zárověň tam má i několikatisícový přeplatek na jiné dani.

Že se to nemůže stát? Ale může! Svědčí o tom případ podnikatelky z jižních Čech, který zažil na vlastní kůži předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. „Podnikatelka skončila podnikání v roce 2005 z důvodu nemoci. Letos v březnu jí přišlo oznámení, že na silniční dani dluží 30 korun,“ popisuje Danda počátek až neskutečného příběhu.

ŠOK NA FINANČNÍM ÚŘADU

Šéf podnikatelů pověřený podnikatelkou, která nechtěla zveřejnit své jméno, přišel na nejmenovaný finanční úřad. Tam mu poměrně vstřícný úředník oznámil, že by nedoplatek šlo zaplatit z přeplatku na dani z příjmu. „To jsem ovšem zbystřil a zeptal jsem se, kolik je ten přeplatek. On mi bez zábran sdělil, že přes 60 tisíc korun,“ pokračuje Danda. Na kus papíru ihned sepsal žádost o vrácení přeplatku a za pár dní měla podnikatelka peníze na účtu.

Podobné zkušenosti má i další zástupce podnikatelského stavu Otakar Svoboda, který provozuje pekařství v severočeském Jirkově. Také on se již setkal s přeplatkem na daních, o němž se dotyčný podnikatel dozvěděl čistě náhodou až ve chvíli, kdy sám požádal o výpis ze svých daňových účtů. „Snadnější kontrolu navíc výrazně komplikuje fakt, že pro každou daň je jiný daňový účet. Podnikatel, který platí daň z příjmu, DPH, spotřební daň či silniční daň, má účtů hned několik,“ upozorňuje Svoboda. Nutné je také doplnit, že pokud si podnikatel nepožádá o vrácení přeplatku do šesti let od doby jeho vzniku, propadají peníze státu.

CHCEME GENERÁLNÍ ÚČET

Sdružení podnikatelů chce po těchto zkušenostech iniciovat změnu zákona. Tak, aby finanční úřad byl povinen jednou za rok, nejlépe po podání daňového přiznání, podnikateli oznámit stav jeho daňového účtu, respektive výši přeplatku nebo nedoplatku. „Už slyším státní správu, že to bude nákladné a podobně. Nebude - vždyť v dnešní době není žádný problém poslat mail,“ tvrdí Danda. Ten, kdo snad mail nemá, má prý smůlu, a bude si muset pro výpis na finanční úřad dojít.

Podle Svobody by s povinným výpisem z účtu mělo souviset i zřízení takzvaného generálního daňového účtu. Na něm by se podnikateli soustředily všechny daňové povinnosti. „Nemusel by tak dostávat výpis za každou daň zvlášť, ale jeden výpis z jednoho účtu,“ pokračuje pekař. Dnešní situace, kdy záleží na úředníkovi, zda podnikateli sám oznámí výši přeplatku nebo ne, je podle něj neúnosná. „Jednou jdu na jakýkoliv úřad a setkám se s maximální vstřícností, podruhé je tam jiná úřednice a je zle,“ popisuje Svoboda.

CHYBÍ OPORA V ZÁKONĚ Proč finanční úřady neposílají výpisy z daňových účtů podnikatelům automaticky? Prý takovou povinnost nemají stanovenu zákonem. Musely by prý na to vyčlenit pracovníky a nutně by se tak zvýšily náklady na správu daní. „Úřad navíc nemá k dispozici příslušné technické vybavení,“ míní zástupce ředitelky Finančního ředitelství v Ústí nad Labem Jiří Kotous.

Myšlenka na zřízení centrálních daňových účtů je podle mluvčí Finančního ředitelství v Plzni Michaely Hošťálkové reálná a znamenala by zjednodušení komunikace finančního úřadu s poplatníky. „Odpadly by některé administrativní úkony, jako například převádění přeplatků na úhradu nedoplatků. Na druhé straně by s tím byly spojeny i některé problémy, z nichž mezi největší by patřily nutné legislativní úpravy a velké náklady na přebudování softwaru,“ dodává.

Objeví se požadavky podnikatelů v návrhu nového daňového řádu, o němž jsme podrobně psali v Profitu č. 11/2007? „Současný návrh daňového řádu se určitě ještě bude měnit. Myslím, že debata o podobných požadavcích přijde na podzim,“ domnívá se Danda.

KAM PRO INFORMACE

V současné době mohou podnikatelé a občané získat přehled o svých daňových povinnostech a přeplatcích prostřednictvím daňového portálu na internetu České daňové správy, pokud mají zřízenu daňovou informační schránku. „Náplní práce správce daně je upozornit každého, kdo vykazuje nedoplatek, na tuto skutečnost v průběhu daňového řízení. O případných přeplatcích se daňový subjekt dozví, pokud například požádá správce daně o stav svého osobního daňového účtu,“ upozorňuje zástupce ředitelky Finančního ředitelství v Ústí nad Labem Jiří Kotous.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče