Podnikatelé by k nám měli chodit jako do baru

30. října 2006, 00:00 - ERICH HANDL
30. října 2006, 00:00

GENERÁLNÍ ŘEDITEL CZECH TRADE IVAN JUKL :Kolem státní agentury CzechTrade je opět živo. Politici vedou diskuze, zda by měla spadat pod ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo zahraničí. Kromě toho se kvůli politické nestabilitě stále mění zahraniční priority státu.

GENERÁLNÍ ŘEDITEL CZECH TRADE IVAN JUKL : Kolem státní agentury CzechTrade je opět živo. Politici vedou diskuze, zda by měla spadat pod ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo zahraničí. Kromě toho se kvůli politické nestabilitě stále mění zahraniční priority státu. Jak si v této neklidné době vede nový ředitel agentury Ivan Jukl?

Jak se projevil přechod od levicového k pravicovému kabinetu na podpoře exportu? Jak dopadly změny na vaši agenturu? Za jakékoli vlády bude mít podpora exportu svoje místo na slunci. My jsme apolitická agentura, změny na naši činnost neměly bezprostřední vliv. Ten na nás může mít jen naše řídicí rada, ve které sedí zástupci ministerstev, hospodářské komory a podnikatelů. Ti nám dávají mandát a určují směr. Naposledy se tak stalo na zářijovém zasedání rady, kde byly schváleny naše cíle na další čtyři roky. Opět se prý hovořilo o tom, jestli má být CzechTrade součástí ministerstva průmyslu a obchodu nebo ministerstva zahraničí. Jak se k tomu radní postavili? Otázka byla na posledním zasedání skutečně projednána a všichni tam jednoznačně potvrdili, že podřízení agentury ministerstvu zahraničí nedoporučují. Jaký je váš názor na věc?

Vidím nás nadále jako součást ministerstva průmyslu. To dokáže firmám garantovat exportní advokacii, stejně to funguje ve většině zemí Evropské unie. S výjimkou asi dvou států je podpora exportu svěřena hospodářskému sektoru, který působí jako advokát firem jak v rozvoji podnikání, tak v internacionalizaci.

Co obsahuje ona strategie na další čtyři roky?

Předpokládá, že se staneme hlavním brokerem znalostí o zahraničním obchodě. Rádi bychom překlopili rozsah aktivit ve prospěch těch zahraničních, tedy že bychom měli štíhlou pražskou centrálu a velké zahraniční aktivity. To je cíl a odpovídá tomu nová strategie.

DALŠÍ NOVÉ KANCELÁŘE

Kolik zastoupení máte za hranicemi v současnosti?

Dvaatřicet. Jsou v drtivé většině v zemích Unie, ale trend se obrací ve prospěch zámoří a Asie. K zastoupení ve vzdálenějších zemích letos přibudou další čtyři. Otvíráme je ve vietnamském Saigonu, čínském Chengdu, v indickém Chennai a v Dubaji.

Takže vaším cílem pro další roky je zvyšovat počet kanceláří a bytnět. To nikoli, počet kanceláří se mění i směrem dolů. Máme takzvaný plovoucí systém, otevíráme je tam, kde je poptávka a tam, kde není, zastoupení zavíráme. Proto jsme nedávno ukončili činnost v Hamburku a Rize. A nechali tam podnikatele svému osudu. To, že jsme zavřeli Hamburg a Rigu, neznamená, že jsme z trhu odešli. V Německu máme stále Kolín a celé Pobaltí je obsluhováno z Vilniusu. Proč nejste třeba v Hongkongu? CzechInvest tam má zástupce už pět let. Kanceláře nemohou být všude, v Hongkongu dobře funguje obchodněekonomický úsek ambasády. Vraťme se ze zahraničí k popisu vašich služeb.

Cílem řady podnikatelů je být úspěšný v zahraničí. My se tam snažíme české firmy dostat. Naší hlavní klientelou jsou střední a malé podniky, které většinou nemají lidské ani finanční kapacity na to, aby si export zajišťovaly samy. Je pro ně obtížné jít do ciziny na vlastní pěst, vyhodnotit si, s jakým produktem se mohou do jaké země dostat. CzechTrade jim v tom může hodně pomoci.

Jak konkrétně? Řekněme, že já jako živnostník zavolám na vaši centrálu. Co mi nabídnete?

Ten nejžádanější produkt je ověření, zda je v nějaké zemi nebo přímo v konkrétní vámi vybrané zemi o váš produkt zájem. Máte nějaký výrobek, kosmetiku, nábytek, cokoli, a chcete to v určité zemi prodat. My vám ověříme, jestli by o to někdo někde měl zájem. Pokud ano, jsme schopni vám s příslušnými partnery sjednat obchodní schůzky, případně při jednáních asistovat. Pak už vám stačí jen přesvědčit je, že jste ten správný dodavatel.

Kolik jste takto letos pomohli sjednat obchodů?

Tento rok jsme za osm měsíců přispěli k vývozu zboží a služeb za dvě miliardy korun. Jsou to výsledky námi dojednaných schůzek, a to je vlastně ten náš hlavní produkt, schůzky one to one, dobře šité na míru.

CENY JAKO V SOLÁRIU Kolik vám za sjednání takové schůzky zaplatím? Nebo je to dokonce zadarmo?

Příprava schůzek je na placené bázi, ale cena je spíše symbolická. Poplatek za hodinu práce činí 700 korun plus DPH. Je to minimální suma, myslím si, že v soláriu za rohem zaplatíte leckdy za hodinu velmi podobnou cenu.

Jak vypadá v praxi první kontakt s agenturou? Řekněme, že třeba vyrábím dřevěné hračky a chci je vyvážet do Číny. Co mám konkrétně udělat, abyste mi pomohli?

Máte těch možností několik. Tou první je zvednout telefon a zavolat na CzechtTrade, případně zavolat na Zelenou linku pro export (800 133 331). Po krátkém telefonické hovoru se dostanete na člověka, který vám poradí, jakým nejlepším způsobem ty hračky prodat. Jsme schopni v té komoditě udělat průzkum a případně vám ten záměr i rozmluvit, pokud víme, že daný produkt v dané zemi nemá příliš šancí na úspěch.

Ten člověk přijede za mnou do továrny nebo musím k vám?

To je vždy otázka dohody obou stran. Pro kontakty v regionech máme vyčleněno 28 lidí, záleží vždy na individuální domluvě těchto pracovníků s klientem.

Takže já se s pracovníkem dohodnu, že přijede do mé továrny. Jak dlouho mu to bude trvat?

Je to opět podle dohody, někdy týden, někdy dva, ale také to může být už druhý den. Republiku máme rozdělenu na šest regionů a počet pracovníků, kteří by za vámi mohli přijet, se pohybuje mezi dvěma a pěti, podle regionu. Máme projekt regionálních exportních míst s hospodářskou komorou, ta se většinou nacházejí v nějakém rozsahu 50 až 80 kilometrů od kteréhokoli místa v republice. Je to opravdu jen věcí sladění diářů na obou stranách.

A co když nechci vyvážet, ale dovážet, třeba tužkové baterie z Číny. To mi pomůžete nebo ne?

Primárně jsme zaměřeni na podporu exportu, naše možnosti pro import jsou omezené. Budeme ochotni uveřejnit tuto nabídku na našem serveru. My samozřejmě vnímáme, že linka mezi dovozem a eventuálním vývozem může být velmi tenká, takže dáváme šanci i zahraničním dodavatelům, ale není to náš core business.

KOKTEJLY JEN NA MÍRU Budete mě jako zájemce o export nějak lustrovat, zda skutečně vyrábím to, co tvrdím?

Klienty nelustrujeme, naši lidé se jen snaží odhadnout, do jaké kategorie daný zájemce patří. Je kontraproduktivní nutit tu službu někomu, kdo o ni vlastně nemá zájem. Proto se snažíme o segmentaci zákazníků do různých skupin, abychom jim poskytli služby na míru. Bude velký rozdíl v tom, jestli vy jako podnikatel jste v exportu nováčkem, nebo jste už zkušený mazák. Je to jako v baru, kde vám barman musí udělat ten koktejl, na který máte chuť. Tak chci, aby fungoval i CzechTrade. Na vrcholu toho koktejlu musí být ty schůzky v zahraničí, možnosti vzdělávání, pomoc při účasti na veletrzích, při zakládání exportních aliancí nebo stavbě webových stránek v daném jazyce. Každý chce to svoje.

Máte nějakou případovou studii úspěšného exportéra, kterému jste namíchali tento koktejl? Například CzechInvest se stále ohání tím, že přivedl do Kolína továrnu TPCA.

Úspěšných případů máme řadu. Já například působil dlouho v Dánsku, kde se prosadilo ČKD Kutná Hora. Vyrábí větrné elektrárny a navázali díky nám partnerství s firmou Vestas. Vy jste zmínil CzechInvest, se kterým jsme ale těžko srovnatelní. Nepomáháme velkým korporacím, ale malým a středním firmám, u nichž je úspěchem, když vyvezou zboží za deset milionů korun.

Říkal jste, že jste letos pomohli do zahraničí zboží za dvě miliardy korun. Jaká je percentuální úspěšnost vámi dojednaných schůzek?

To nemůžu zodpovědět, už proto, že je těžké definovat pojem úspěšná schůzka. Je úspěšná, když se na ní dohodne obchod za pět milionů nebo padesát? Naše výstupy se měří jinými stupnicemi, i když to není jako u komerční firmy hospodářským výsledkem. Dokážeme změřit objem exportu, který se realizoval díky našim službám. Letos to byly zatím ony výše zmíněné dvě miliardy korun. Druhým kriteriem je počet úspěšných případů. Loni jich bylo 211, letos jsme na čísle 151. Ale ve vyšším objemu než loni.

Tvrdil jste, že si neměříte výkon ziskem. Když ale služby zpoplatňujete, musíte mít nějaké vlastní příjmy.

CzechTrade, který má v současnosti 103 zaměstnance, je financován ročním příspěvkem od státu ve výši 200 milionů korun. Vlastní příjmy činí asi 12 až 13 milionů korun. K tomu obhospodařujeme prostředky z Evropské unie na prezentaci firem v zahraničí v řádu asi 60 milionů korun.

Ing. IVAN JUKL

Vystudoval v roce 1988 elektrotechnickou fakultu ČVUT a absolvoval kurzy řízení na dánském evropském institutu a japonském Post Graduate Training Center. V letech 1998 až 2000 zastával manažerské pozice v oblasti zahraničního obchodu a mezinárodních vztahů ve společnostech EZ Praha a ELTODO. Na praxi v soukromém sektoru navázal pětiletým působením na zastupitelském úřadu České republiky v Dánsku. Zde se věnoval prosazování ekonomických zájmů ČR, unijní agendě a propagaci České republiky. Hovoří anglicky, francouzsky, německy a rusky. Generálním ředitelem agentury CzechTrade je od letošního března. Příprava schůzek je na placené bázi, ale cena je spíše symbolická. Poplatek za hodinu práce činí 700 korun plus DPH.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče