Podnikatel Offermann: vlnař i zahradník

04. září 2009, 12:58 - Robert Šimek
04. září 2009, 12:58

Česko-německý podnikatel Karl Offermann patřil k významným brněnským osobnostem poloviny 19. století. Ve městě vedl velkou textilní továrnu a jeho zásluhou vznikl i zdejší nejstarší veřejný park Lužánky.

V 16. století stával v prostoru dnešních Lužánek (severně od centra Brna) hospodářský dvorec. Ten daroval císař Rudolf II. roku 1578 řádu jezuitů, který část přilehlého lesa upravil na takzvanou Jezuitskou zahradu. Po zrušení řádu roku 1773 věnoval císař Josef II. pozemky brněnským občanům pro zřízení městského veřejného sadu.

Založení nové zahrady, pojmenované Lužánky podle původních lužních lesů, bylo svěřeno vrchnímu zahradníkovi Antonínu Bisingerovi. Opravdovou proměnu na přírodněkrajinářský park ale provedl teprve v první polovině 19. století textilní průmyslník Karl Offermann, majitel prosperující soukenické manufaktury.

Krajánek z Monschau

S podnikáním začal už Karlův otec Johann Heinrich Offermann, rodák z německého Monschau v Severním Porýní-Vestfálsku. Do Brna přišel po roce 1770 a prvních deset let působil v místní soukenické manufaktuře Johanna Michaela Köffillera, kde se ze skladníka vypracoval až na mistra.

Roku 1786 se osamostatnil a založil ve městě vlastní podnik na výrobu jemných vlněných suken. Začínal s nepatrným jměním a několika tkalcovskými stavy, díky velké píli ale během krátké doby získal zemské tovární oprávnění a firma se úspěšně rozvíjela.

Offermann postupně veškeré provozy přemístil na Dornych (oblast v místní části Trnitá jižně od centra města), kde do roku 1791 vybudoval nové tovární objekty. V té době už firma zaměstnávala přes sto dělníků a výrazně se zlepšilo i její strojní vybavení.

Důraz na mechanizaci

Roku 1793 Johann Heinrich Offermann zemřel a vedení podniku na čas převzal jeho bratr Mathias Anton. Teprve roku 1814 ho vystřídali synové zakladatele Johann Heinrich junior a Karl, kteří zahájili rozsáhlou modernizaci.

Zasloužil se o ni především mladší Karl, který vystudoval obchodní akademii a po bratrově smrti roku 1837 se stal jediným majitelem firmy. Od počátku prosazoval co největší mechanizaci a roku 1851 instaloval do podniku jedny z prvních mechanických stavů na Moravě. Rozšiřoval se i export a hotové zboží se brzy vyváželo nejen do řady okolních zemí, ale také na Balkán, do Egypta, Velké Británie či Severní a Jižní Ameriky.

Offerman přitom nezapomínal ani na dělníky. V podniku prováděl intenzivní sociální politiku a zaměstnancům nabízel různé služby, které nebyly tehdy obvyklé.

Přeměna Lužánek

Vedle podnikání se Karl Offermann účastnil i veřejného života. Byl předsedou pokladního výboru Vzájemné protipožární pojišťovací společnosti, členem Alžbětiny humanitární nadace a významným představitelem místní evangelické obce.

Především byl ale milovníkem parků, jejichž zakládání se často účastnil, a v polovině 19. století zastával dokonce funkci ředitele zemských zahrad. Založil brněnský park Františkov (dnešní Denisovy sady nedaleko hlavního nádraží), jeho největším dílem se však stala až úprava zmíněných Lužánek.

KARL OFFERMANN (1792 - 1869)
Narodil se 26. listopadu 1792 v Brně v rodině textilního podnikatele Johanna Heinricha Offermanna. Vystudoval obchodní školu a roku 1814 spolu s bratrem otcův podnik převzal. Od roku 1837 byl jediným majitelem a usiloval především o mechanizaci provozů. Roku 1851 instaloval do podniku mechanické stavy a výrazně zvýšil také export. V polovině 19. století zastával funkci ředitele zemských zahrad a jeho nejvýznamnějším počinem se stala přeměna brněnských Lužánek na přírodněkrajinářský park. Zemřel 28. září 1869.

Areál převzal do péče roku 1839 a za spolupráce uměleckého zahradníka Antonína Šebánka z něj za sedm let vytvořil přírodněkrajinářský park s množstvím exotických dřevin. Jedinou stavbou, která zde vznikla z důvodu oživení kulturního a společenského ruchu, byl novorenezanční pavilon Kasino. Jeho výstavba podle projektu vídeňského architekta Ludwiga Förstera ale přírodní celek nijak nenarušila.

Ústup ze slávy

Roku 1869 Karl Offermann zemřel a vedení rodinného textilního podniku převzali synové Karl mladší a Theodor. Druhý jmenovaný ale z firmy brzy vystoupil a zaměřil se na strojírenskou výrobu. Měl významný podíl ve firmě Thomase Bracegirdla (Profit o něm psal v čísle 45/2007) a byl také u vzniku První brněnské strojírny roku 1872.

Karl Offermann mladší úspěšně pokračoval v otcově práci a suknem zásoboval mimo jiné srbskou, rumunskou, tureckou, řeckou a egyptskou armádu. Po jeho smrti roku 1894 byla firma přeměněna na komanditní společnost a Offermannové v ní postupně ztráceli vliv. Podnik fungoval ještě po vzniku Československa, později ale splynul s dalšími textilními závody a nakonec zanikl. Na jeho místě je dnes supermarket.

Park Lužánky, prohlášený již roku 1849 za kulturní památku, zůstal přírodní zónou v centru Brna i po druhé světové válce. Od roku 1991 probíhá jeho dlouhodobá rekonstrukce.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Encyklopedie dějin města Brna, Brno-city.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče