Podnikatel Lindheim podpořil hutěmi rozvoj Plzeňska

19. prosince 2009, 01:01 - Robert Šimek
19. prosince 2009, 01:01

Vídeňský podnikatel Hermann Dietrich Lindheim výrazně ovlivnil průmyslový rozvoj Plzeňska a Chebska. V polovině 19. století zde vybudoval několik hutí a podílel se i na stavbě železniční dráhy z Prahy do Plzně.

Obec Heřmanova Huť leží 23 kilometrů západně od Plzně. Oficiálně vznikla teprve roku 1954 sloučením Dolních Sekyřan, Horních Sekyřan a Vlkýše, její historie ale sahá až do 19. století.

Již v letech 1849 až 1854 vznikla totiž na katastru obce Vlkýš železářská huť, kterou založil vídeňský podnikatel Hermann Dietrich Lindheim. Závod, který se specializoval na výrobu kolejnic, ocelových mostů a různých komponentů pro železnici, se rychle rozvíjel a brzy kolem něj vznikla i dělnická osada – základ dnešní obce Heřmanova Huť. Ta má ve znaku tři lilie, symbolizující původní vesnice, a železnou mříž odkazující právě k železářské tradici.

Začátky v Kladsku

Hermann Dietrich Lindheim se narodil roku 1790 v polské Vratislavi v rodině židovského obchodníka. Jeho otec David (původním příjmením Lewy) se zabýval prodejem bavlněných přízí a do podnikání brzy zapojil i syna.

Hermann se díky tomu podíval do Anglie, kde se seznámil s provozem tamních přádelen. Po návratu převzal otcovo podnikání a brzy získal značné jmění. Jeho část ovšem hned roku 1822 investoval do výstavby přádelny bavlny v Oldrzychowicích, která se stala prvním podnikem svého druhu v Kladsku (Dolním Slezsku).

V letech 1823 až 1824 vybudoval ve stejném městě také slévárnu železa se strojírnou a v polovině 30. let 19. století se rozhodl rozšířit podnikání i do Čech. Roku 1837 založil v České Skalici (6 kilometrů západně od Náchoda) novou přádelnu lnu a bavlny, která měla 11 tisíc vřeten a patřila k největším v kraji.

Železářské impérium

Roku 1840 otevřel Lindheim ve Vídni obchodní dům, z něhož řídil veškeré aktivity na území habsburské monarchie. Zaměřil se především na železářství, s kterým slavil úspěchy už v Polsku. Na Plzeňsku a Chebsku získal několik hutí, k nimž připojil železárny ve Vysokém Sedlišti (dnes součást Plané) a ve Ferdinandově údolí u obce Srby.

HERMANN DIETRICH LINDHEIM (1790-1860)
Narodil se 30. července 1790 v polské Vratislavi v rodině obchodníka s přízí. Do otcova podnikání se brzy také zapojil a po čase jeho firmu převzal. Roku 1822 založil přádelnu v Kladsku a roku 1836 také v České Skalici. Přesunul se do Vídně, podnikal ale hlavně na Plzeňsku, kde vedl řadu hutí. Roku 1857 se spojil s Vojtěchem Lannou a Albertem Kleinem, s nimiž založil Pražskou železářskou společnost a věnoval se i stavbě železnic. Dokončení České západní dráhy se ale už nedočkal, zemřel 11. března 1860.

Koncem 40. let 19. století se pak rozhodl pro dosud největší investici – vybudování železné huti v obci Vlkýš nedaleko Plzně. Podnik se stal jedním z nejmodernějších v českých zemích a patřilo k němu i několik rudných a uhelných dolů v Plzeňské pánvi. Vyráběly se v něm hlavně kolejnice a v době největší konjunktury zaměstnával až dva tisíce lidí.

V dalších letech se impérium rozšířilo ještě o závody v Mitrovicích, Liticově u Ostrova či Tachově a Lindheim se tak zařadil k největším železářským podnikatelům v Rakousku-Uhersku.

S Lannou na koleje

Po roce 1850 začal spolupracovat s Vojtěchem Lannou, Albertem Kleinem, Václavem Novotným a Florentinem Robertem, s nimiž založil Pražskou železářskou společnost. Stal se nejsilnějším podílníkem a jeho vliv v českém hutnictví železa ještě stoupl. Kontakt s Lannou a Kleinem mu navíc otevřel cestu k dalšímu výnosnému podnikání – výstavbě železnic. Roku 1854 získal koncesi na vybudování Dráhy císařovny Alžběty z Vídně do Salcburku, na jejíž výstavbě se podílela i řada vlivných podnikatelů v čele s bankovním domem Rothschildů.

Největší Lindheimovou zakázkou se pak stala stavba České západní dráhy z Prahy do Plzně, kterou zahájil koncem 50. let 19. století opět s Lannou, bratry Kleiny a Franzem Richterem. Jejího dokončení se ale už nedočkal. Zemřel roku 1860 a jeho podnikání převzali synové Ernst Hermann, Wilhelm a Alfred.

Sklo místo železa

Noví majitelé ovšem neměli k železářství vztah a začali se jednotlivých podniků postupně zbavovat. Hned po otcově smrti prodali kladské závody a do roku 1870 se stáhli i z Pražské železářské společnosti.

Neprosperovala už ani huť ve Vlkýši, které roku 1858 vznikla silná konkurence v nedalekém Kladně. Produkce klesala a roku 1903 podnik ukončil výrobu. Opuštěné objekty následně koupili bratři Stölzové, kteří je do roku 1907 přeměnili na sklárnu.

Po druhé světové válce byla firma znárodněna, sklářská výroba ale pokračovala. Změna nastala teprve v červenci 1992, kdy se továrna rozdělila na dva samostatné závody, jejichž majitelé se často střídali. Po roce 2003 ovládl Sklárnu Heřmanova Huť podnikatel Pavel Bobošík, který se zaměřil na nápojové sklo. Podnikání ale výrazně zasáhla celosvětová hospodářská krize a roku 2009 poslední strojová výroba sklenic v Česku skončila.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, obec Heřmanova Huť, Plzeňský deník

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče