Podnikatel Janda založil za první republiky nakladatelství Sfinx

12. června 2010, 14:03 - Robert Šimek
12. června 2010, 14:03

Bohumil Janda patřil za první republiky k nejvýznamnějším českým nakladatelům.

Roku 1919 založil v Praze na Smíchově nakladatelství Sfinx, které za třicet let existence vydalo přes osm set knižních titulů.

O území dnešního Smíchova jsou první zmínky již ze 14. století, kdy zde Jan Lucemburský založil kartuziánský klášter s kostelem. V jejich sousedství brzy vyrostly vinice a v hojném množství se tu pěstoval také chmel. Opravdový rozvoj ale přišel až s průmyslovou revolucí v 19. století. Roku 1816 zahájila provoz kartounka bratří Porgesů (Profit o nich psal zde) a později přibyly chemické závody, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků.

Vedle kolosů, jakými byly Ringhofferova strojírna nebo Akcionářský pivovar, však na Smíchově vznikaly i menší firmy. Roku 1919 to bylo například nakladatelství Sfinx, založené tehdy osmnáctiletým knihkupcem Bohumilem Jandou.

Peníze od lichváře

Janda se narodil roku 1900 v Praze na Zlíchově v rodině obchodníka. Vychodil obecnou a měšťanskou školu, za první světové války se vyučil knihkupcem a později absolvoval ještě nakladatelskou nástavbu. Od dětství byl náruživým čtenářem beletrie a naučné literatury. Soustavným samostudiem získal rozsáhlé znalosti z různých oborů a stejným způsobem se naučil i několik jazyků: němčinu, angličtinu, francouzštinu a italštinu.

Vedle širokých intelektuálních zájmů měl ovšem také mimořádné organizační schopnosti a podnikatelského ducha. Roku 1919, v pouhých osmnácti letech, vydal první dvě knihy věnované židovské kabale a indickému mysticizmu. Peníze si na ně vypůjčil od smíchovského lichváře, a protože celý náklad dobře prodal, dluh rychle vyrovnal a ještě získal menší kapitál k vlastnímu podnikání. Novému nakladatelství dal název Sfinx.

K zábavě i poučení Závod sídlil v Přemyslově (dnešní Staropramenné) ulici číslo 16 a za třicet let existence vydal více než osm set knižních titulů, čímž se vyrovnal největším nakladatelským domům v republice. Jandovým cílem bylo nabídnout čtenářům obsahově i graficky kvalitní četbu, zaměřoval se proto hlavně na českou a světovou prózu (edice Pyramida, Čeští beletristé, Evropská knihovna, Knihovna šestiny světa) a populárně-naučnou literaturu (edice Škola vševědná). Vydával díla soudobých českých prozaiků a básníků, mimo jiné Josefa Kopty, Josefa Knapa, Rudolfa Medka, Viktora Dyka, Jaroslava Seiferta či Vítězslava Nezvala. Ze zahraničních autorů vynikali Louis Bromfield, Hans Fallada, Bertold Brecht a Michail Šolochov. Vrcholem meziválečné ediční činnosti se pak stalo vydání desetidílné Československé vlastivědy, která vycházela v letech 1929 až 1936. Klub proti zkáze |BOHUMIL JANDA (1900-1982)|
| Narodil se 20. prosince 1900 v Praze na Zlíchově v rodině hokynáře. Vyučil se knihkupcem a později nakladatelem. Po první světové vydal první dvě knihy a roku 1919 si na Smíchově otevřel nakladatelství Sfinx. Vydával především českou a světovou prózu a populárně-naučnou literaturu. Roku 1935 pak založil Evropský literární klub, ve kterém vycházela také vlastenecká díla. Roku 1948 musel práce v nakladatelství zanechat a profesní dráhu ukončil v Československé akademii věd. Zemřel 26. května 1982. |
Roku 1935 založil Janda s bratrem Ladislavem a spolupracovníky nakladatelství Václavem Tillem a Emilem Vachkem také Evropský literární klub. Jednalo se o vydavatelsko-distribuční organizaci, která měla utužit vzájemné vazby mezi čtenáři, vydavatelem a autory. V prvních letech působila při nakladatelství Sfinx, od roku 1940 pak samostatně. Vydávala knižnice Svět, Ráj knihomolů, Slavín a Národní klenotnice, z nichž poslední dvě sehrály za německé okupace záslužnou roli v národním boji. Výrazně k tomu přispěl zejména rozsáhlý soubor shrnující český přínos světové kultuře v průběhu staletí, který v letech 1939 a 1940 vyšel ve dvou svazcích pod názvem „Co daly naše země Evropě a lidstvu“. V dané době to byl vskutku mimořádný počin, svědčící o vlastenectví autorů i odvaze vydavatele. Od knih do lesa

Významná byla i Jandova aktivita v domácích a mezinárodních organizacích. Zastával funkci místopředsedy Svazu knihkupců a nakladatelů ČSR, působil v International Publisher’s Congress a roku 1947 založil mezinárodní nakladatelskou organizaci malých evropských národů.

Jeho další plány ovšem překazil rok 1948. V nakladatelství Sfinx i Evropském literárním klubu byla zavedena národní správa a následujícího roku došlo k jejich likvidaci. Janda přišel o práci, uchýlil se tedy na venkov a několik let vypomáhal jako lesní dělník. Do Prahy se vrátil teprve roku 1956, kdy byl povolán do nově ustavené Encyklopedické kanceláře Československé akademie věd. Působil zde šestnáct let, o literaturu se ale nepřestal zajímat ani po odchodu do důchodu a ještě v pokročilém věku přispíval do časopisu Typografia. Zemřel roku 1982 v nedožitých dvaaosmdesáti letech.

Prameny: Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, Lexikon našich hospodářských dějin

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Aprílová GeForce GTX do USB skutečně existuje. Nvidia omezenou sérii rozdá
Google po letech ustoupil. Nebude číst vaše e-maily kvůli reklamě
Nvidia GeForce GT 1030 – jak se hraje na grafice za 2000 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít