Podnikatel Janda založil za první republiky nakladatelství Sfinx

12. června 2010, 14:03 - Robert Šimek
12. června 2010, 14:03

Bohumil Janda patřil za první republiky k nejvýznamnějším českým nakladatelům.

Roku 1919 založil v Praze na Smíchově nakladatelství Sfinx, které za třicet let existence vydalo přes osm set knižních titulů.

O území dnešního Smíchova jsou první zmínky již ze 14. století, kdy zde Jan Lucemburský založil kartuziánský klášter s kostelem. V jejich sousedství brzy vyrostly vinice a v hojném množství se tu pěstoval také chmel. Opravdový rozvoj ale přišel až s průmyslovou revolucí v 19. století. Roku 1816 zahájila provoz kartounka bratří Porgesů (Profit o nich psal zde) a později přibyly chemické závody, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků.

Vedle kolosů, jakými byly Ringhofferova strojírna nebo Akcionářský pivovar, však na Smíchově vznikaly i menší firmy. Roku 1919 to bylo například nakladatelství Sfinx, založené tehdy osmnáctiletým knihkupcem Bohumilem Jandou.

Peníze od lichváře

Janda se narodil roku 1900 v Praze na Zlíchově v rodině obchodníka. Vychodil obecnou a měšťanskou školu, za první světové války se vyučil knihkupcem a později absolvoval ještě nakladatelskou nástavbu. Od dětství byl náruživým čtenářem beletrie a naučné literatury. Soustavným samostudiem získal rozsáhlé znalosti z různých oborů a stejným způsobem se naučil i několik jazyků: němčinu, angličtinu, francouzštinu a italštinu.

Vedle širokých intelektuálních zájmů měl ovšem také mimořádné organizační schopnosti a podnikatelského ducha. Roku 1919, v pouhých osmnácti letech, vydal první dvě knihy věnované židovské kabale a indickému mysticizmu. Peníze si na ně vypůjčil od smíchovského lichváře, a protože celý náklad dobře prodal, dluh rychle vyrovnal a ještě získal menší kapitál k vlastnímu podnikání. Novému nakladatelství dal název Sfinx.

K zábavě i poučení Závod sídlil v Přemyslově (dnešní Staropramenné) ulici číslo 16 a za třicet let existence vydal více než osm set knižních titulů, čímž se vyrovnal největším nakladatelským domům v republice. Jandovým cílem bylo nabídnout čtenářům obsahově i graficky kvalitní četbu, zaměřoval se proto hlavně na českou a světovou prózu (edice Pyramida, Čeští beletristé, Evropská knihovna, Knihovna šestiny světa) a populárně-naučnou literaturu (edice Škola vševědná). Vydával díla soudobých českých prozaiků a básníků, mimo jiné Josefa Kopty, Josefa Knapa, Rudolfa Medka, Viktora Dyka, Jaroslava Seiferta či Vítězslava Nezvala. Ze zahraničních autorů vynikali Louis Bromfield, Hans Fallada, Bertold Brecht a Michail Šolochov. Vrcholem meziválečné ediční činnosti se pak stalo vydání desetidílné Československé vlastivědy, která vycházela v letech 1929 až 1936. Klub proti zkáze |BOHUMIL JANDA (1900-1982)|
| Narodil se 20. prosince 1900 v Praze na Zlíchově v rodině hokynáře. Vyučil se knihkupcem a později nakladatelem. Po první světové vydal první dvě knihy a roku 1919 si na Smíchově otevřel nakladatelství Sfinx. Vydával především českou a světovou prózu a populárně-naučnou literaturu. Roku 1935 pak založil Evropský literární klub, ve kterém vycházela také vlastenecká díla. Roku 1948 musel práce v nakladatelství zanechat a profesní dráhu ukončil v Československé akademii věd. Zemřel 26. května 1982. |
Roku 1935 založil Janda s bratrem Ladislavem a spolupracovníky nakladatelství Václavem Tillem a Emilem Vachkem také Evropský literární klub. Jednalo se o vydavatelsko-distribuční organizaci, která měla utužit vzájemné vazby mezi čtenáři, vydavatelem a autory. V prvních letech působila při nakladatelství Sfinx, od roku 1940 pak samostatně. Vydávala knižnice Svět, Ráj knihomolů, Slavín a Národní klenotnice, z nichž poslední dvě sehrály za německé okupace záslužnou roli v národním boji. Výrazně k tomu přispěl zejména rozsáhlý soubor shrnující český přínos světové kultuře v průběhu staletí, který v letech 1939 a 1940 vyšel ve dvou svazcích pod názvem „Co daly naše země Evropě a lidstvu“. V dané době to byl vskutku mimořádný počin, svědčící o vlastenectví autorů i odvaze vydavatele. Od knih do lesa

Významná byla i Jandova aktivita v domácích a mezinárodních organizacích. Zastával funkci místopředsedy Svazu knihkupců a nakladatelů ČSR, působil v International Publisher’s Congress a roku 1947 založil mezinárodní nakladatelskou organizaci malých evropských národů.

Jeho další plány ovšem překazil rok 1948. V nakladatelství Sfinx i Evropském literárním klubu byla zavedena národní správa a následujícího roku došlo k jejich likvidaci. Janda přišel o práci, uchýlil se tedy na venkov a několik let vypomáhal jako lesní dělník. Do Prahy se vrátil teprve roku 1956, kdy byl povolán do nově ustavené Encyklopedické kanceláře Československé akademie věd. Působil zde šestnáct let, o literaturu se ale nepřestal zajímat ani po odchodu do důchodu a ještě v pokročilém věku přispíval do časopisu Typografia. Zemřel roku 1982 v nedožitých dvaaosmdesáti letech.

Prameny: Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, Lexikon našich hospodářských dějin

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče