NÁHRADA ŠKODY O přehmatech úřadů vůči podnikatelům se dají vyprávět romány. I když je jejich jméno očištěno, újmu jim už málokdo odpáře. Ne všichni si ale nechají takový postup líbit.
NÁHRADA ŠKODY O přehmatech úřadů vůči podnikatelům se dají vyprávět romány. I když je jejich jméno očištěno, újmu jim už málokdo odpáře. Ne všichni si ale nechají takový postup líbit.
Podnikatel Jiří Picka byl v únoru 2004 pravomocně odsouzen Městským soudem v Praze k podmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin podvodu. Podal však dovolání k Nejvyššímu soudu. A ten v prosinci téhož roku rozhodl o tom, že daný skutek se tak, jak o něm rozhodly předchozí státní orgány, vůbec nestal.
Případ se tak vrátil zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Podnikatel Picka je přesvědčen (ačkoli to z usnesení Nejvyššího soudu explicitně nevyplývá), že o vrácení případu k novému projednání rozhodly důkazy, které policie v přípravné fázi odmítla na návrh obviněného obstarat. Důkazy si tak musel podnikatel obstarat sám a za své peníze. „Moje firma dělala práci za policisty, kteří svou práci značně zanedbali,“ tvrdí podnikatel.
S tím se ovšem nehodlá smířit, a tak požaduje po ministerstvu vnitra náhradu vynaložených nákladů. Na Centrální registr dlužníků vyvěsil svou pohledávku a požaduje po něm náhradu škody 67 545 korun. Vnitro však odmítá jeho nárok uznat a hodlá se soudit. Za pravdu však poškozenému podnikateli dává trestní řád i Profitem oslovení právníci. Podle nich by o relevantnosti předložených důkazů měl rozhodnout až státní zástupce, případně soud. Policie totiž musí zkoumat všechny důkazy, především ty, které dosvědčují nevinu obviněného.