Menu Zavřít

Podnikáš doma? Tak plať!

25. 4. 2005
Autor: Euro.cz

BYTOVÉ DRUŽSTVO A ŽIVNOSTNÍCI: Stavební bytové družstvo Krušnohor vybírá za souhlas s podnikáním v bytě šest tisíc korun. Podle právníků nemá takový poplatek oporu v zákonech. Někteří majitelé bytových domů si zřejmě našli další zdroj příjmů.

Porušuje nájemní smlouvu? foto: Profimedia.cz

BYTOVÉ DRUŽSTVO A ŽIVNOSTNÍCI: Stavební bytové družstvo Krušnohor vybírá za souhlas s podnikáním v bytě šest tisíc korun. Podle právníků nemá takový poplatek oporu v zákonech.

Někteří majitelé bytových domů si zřejmě našli další zdroj příjmů. Využívají toho, že každý, kdo chce začít podnikat z domova, potřebuje souhlas vlastníka už při žádosti o živnostenský list.

Stavební bytové družstvo Krušnohor z Mostu si za souhlas s podnikáním v bytě účtuje jednorázově bezmála šest tisíc korun. Na Mostecku je s tak vysokou částkou zatím průkopníkem: u ostatních družstev se platí nanejvýš v řádu stokorun nebo vůbec nic. Přímo v Mostě jsou na tom lépe i obyvatelé městských bytů - souhlas s podnikáním z domova mohou získat bezplatně.

NEBUDEME ODPOVÍDAT

Družstvo Krušnohor si za souhlas s podnikáním v bytě účtuje 5950 korun (s daní). Pro tuto částku neuvádí žádné důvody a její výši odmítá komentovat. „Nebudu na žádné podobné otázky odpovídat,“ vzkázal ředitel správy družstva František Ryba. Krušnohor, kterému patří na tři stovky obytných domů, částku uvádí ve svém přehledu jako „správní poplatek za přihlášení sídla podnikání do bytu“. Co to ale znamená?

Živnostenský úřad zná pojmy „místo podnikání“ a „provozovna“. Místem podnikání je adresa, odkud podnikatel-fyzická osoba řídí svoji činnost. Stejně tento údaj definuje i obchodní zákoník. Místem podnikání pro živnostníky, kteří nepotřebují žádnou provozovnu, se zpravidla stává adresa trvalého bydliště.

Stavební bytové družstvo Krušnohor poplatek opírá o dva články svých stanov. Podle právníka ale vydání souhlasu za poplatek žádnou zákonnou oporu nemá. „Opora v zákoně pro nic takového není. Sám mám místo podnikání ve svém bytě. Navíc pokud družstvo definuje platbu jako správní poplatek, je to v rozporu se zákonem. Správní poplatky totiž určují jen orgány veřejné správy. Zřejmě jde jen o pokus na něčem vydělávat,“ uvádí děčínský právník Narcis Tomášek.

Podle něj lze vybírat peníze za zřízení provozovny, ale ne za podnikání v bytě. Ještě před čtyřmi lety vztahy upravoval výnos ministerstva financí, podle něhož bylo možné za část bytu, kde živnostník podnikal, vybírat až dvojnásobné nájemné. Uvedený výnos ale zrušil Ústavní soud.

Požadovaný poplatek považují za paradoxní i sami družstevníci. „Mám sídlo podnikání na adrese trvalého bydliště, tedy v bytě,“ vypráví jedna z mosteckých podnikatelek. Protože sestavuje na zakázku účetnictví firem a podnikatelů, na prostor její práce příliš náročná není. „Potřebuji počítač a dvě skříně na účetní doklady a tiskopisy. Nikoho jsem o žádný souhlas nežádala, protože do toho, co doma dělám, nikomu nic není,“ tvrdí žena, která nechce zveřejnit jméno.

JEN ZA NEBYTOVÉ PROSTORY

Z výkladů občanského zákoníku vyplývá, že z právního hlediska podnikat v bytě lze. Samozřejmě s podmínkou, že to povaha podnikání umožňuje. Logicky tak z domova mohou pracovat pojišťovací agenti, účetní, kadeřnice či třeba tlumočníci. Ani podle živnostenského zákona nemusí mít podnikatel provozovnu. To se dozví každý žadatel o živnostenský list i na internetových stránkách města Mostu.

Poplatky za provozování nějaké živnosti v nebytových prostorech domu se zdají být logické. Úpravy interiérů či větší riziko poškození dávají majiteli domu dostatečný důvod pro to, aby po nájemci chtěl peníze navíc. Živnostenský úřad také při podnikání v pronajatých nebytových prostorách požaduje nájemní smlouvu nebo souhlas s provozováním živnosti v uváděné provozovně. Ale poplatky za podnikání z bytu?

„Když někdo jako místo podnikání uvádí byt, kde je v nájmu, nejsme z toho příliš nadšení,“ říká tajemnice mosteckého magistrátu Františka Levá. „Město jako majitel bytů ale za to nikdy nechtělo a nechce žádné peníze,“ dodává.

Stejně na otázku o poplatcích za podnikání z domova reagoval Stanislav Dostál, šéf menšího mosteckého bytového družstva Mácha. „Pokud nechce živnostník nebytové prostory, nebude nic platit. Za podnikání lidí doma žádné peníze nechceme,“ potvrdil Dostál.

NEZAPLATÍŠ? PŘIJDEŠ O BYT

Za souhlas s podnikáním si nechávají zaplatit i některá další družstva, ale mnohem méně než Krušnohor. „V poplatcích za služby uživatelům bytu, které jsou schváleny shromážděním delegátů, je i poplatek za vydání souhlasu s umístěním administrativního sídla firmy v bytě. Žadatel platí dvě stě korun plus devatenácti procentní DPH,“ vysvětluje předsedkyně představenstva Bytového družstva Družba z Ústí nad Labem Monika Sobotková.

V Klášterci nad Ohří si zdejší Stavební bytové družstvo za souhlas se sídlem podnikání v bytě účtuje 500 korun. Podle podmínek pro získání souhlasu jej vydává představenstvo družstva. „Provozování živnosti v bytě bez souhlasu představenstva se pokládá za hrubé porušování povinnosti podle § 711, odst. 1, písm. d) občanského zákoníku,“ píše se v podmínkách, které platí od roku 2000. Ze zmíněného ustanovení zákoníku přitom nevyplývá, že by právě provozování „domácí“ živnosti patřilo mezi hrubé porušení povinností nájemníka.

Pokud podnikatel nebude mít souhlas představenstva do dvou měsíců od zahájení podnikání, vyhrožuje mu směrnice družstva sankcemi. Na jejich konci by podle ředitele správy družstva Jaroslava Krejsy mohlo být i zrušení práva k užívání bytu. „Nikdy jsme ale takový problém neřešili, protože každý rád zaplatí,“ dodává Krejsa. Podle zákona by však případnou výpověď nájmu musel schválit soud. Přestože je v nájemní smlouvě jako účel užívání bytu uvedeno bydlení a nikoliv podnikání, v případě občasného výkonu domácí živnosti (například žena na mateřské dovolené, která si přivydělává jako účetní) by měl nájemník velkou šanci nad družstvem vyhrát.

BRAND24

„Na rozdíl od souhlasu nemá poplatek za něj oporu v zákonech. Sám bych tedy odmítl platit, protože není v souladu s dobrými mravy,“ říká právník Petr Hrabák.

Za podnikání v pronájmu se platí i v bytech patřících městu Karlovy Vary. „O souhlas je potřeba požádat radu města. Tak pak rozhodne, jestli žadateli zvýší nájemné, či nikoliv,“ říká mluvčí karlovarského magistrátu Jakub Kaválek. 

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).