Podnikání ve školách: svačiny vyráběné na míru

15. září 2009, 06:21 - Jiří Němeček
15. září 2009, 06:21

I na službách pro města a jejich organizace lze založit perspektivní podnikání. Příkladem může být ambiciózní projekt dvou studentů, kteří chtějí prorazit s dodávkou svačin „na míru“ do základních a středních škol. Že jde nejspíš o dobrý nápad, potvrzuje mimo jiné zapojení profesionální investorské společnosti do projektu.

Podnikatelé Ladislav Falbr (vlevo) a Stanislav Richter chtějí ve školách prorazit se svačinami na míru.

Autor: Jakub Hněvkovský

Svačinář, tedy vlastně Snacker – tak takhle lapidárně pojmenovali svou firmu dva mladí podnikatelé, kteří za svůj projekt získali letos nejen cenu Pražské vysoké školy ekonomické, ale také vítanou pomoc profesionálního investora. Základní myšlenka je jednoduchá: vyrábět a rozvážet svačiny přímo do škol podle požadavků rodičů a chuti žáků.

„Výrobou svačiny člověk denně stráví deset až dvacet minut a ještě doma nikdy nemáte takové množství přísad, jaké můžeme nabídnout my při velkovýrobě,“ vysvětluje jeden z aspektů předpokládané úspěšnosti této služby Stanislav Richter. Cena začínající na necelých deseti korunách přitom není o mnoho vyšší, než když si svačinu vyrobíte sami doma, tvrdí Ladislav Falbr, druhý z majitelů.

Kdo firmu řídí, zatím společníci neřeší – na všem se zatím dokáží dohodnout. V případě potíží by navíc určitým arbitrem byl nejspíš třetí člen společnosti, kterým je právnická firma Clareo. Jedná se o skupinu českých a slovenských soukromých investorů, kteří financují začínající podnikatele s výjimečnými nápady, avšak s nedostatkem kapitálu a zkušeností.

Firma původně startovala jen jako společný projekt obou mladých majitelů. „Začínali jsme sami – od nápadu přes projekt, průzkum trhu až po první kroky ke skutečnému rozjetí podnikání,“ říká dvaadvacetiletý Richter. I když neradi vzpomínají na byrokratické záležitosti, které vytvoření společnosti doprovázely, jednu náhodu si pochvalují: Firma na rozvoz svačin do škol byla zapsána přesně k 1. září loňského roku. „To nezapomeneme, bude to hezké výročí na oslavování,“ dodává o rok mladší Falbr.

Mít jen nápad a založit firmu ale nestačí. Rozjezd podnikání finančně podpořily rodiny, takže podnik je z hlediska úvěrového zatížení „čistý“. Stejně tak u příbuzných využili znalostí dietologa, který se podílí na skladbě nabízených svačin. Jde o „na míru“ vyráběné balíčky včetně bio nebo dia nabídky. Mléčné výrobky nebo limonády snackeři nenabízejí. Důvod je podle nich jednoduchý – dají se jednoduše koupit a v řadě škol jsou na tyto výrobky už dnes prodejní automaty.

„Snažíme se zaměřit na produkty, kde je větší podíl práce a maminky to třeba časově ráno připravit nestíhají. A nabídneme víc druhů pečiva, uzenin a sýrů, různé oblohy, čerstvou zeleninu,“ přibližuje nápad Falbr. V základní nabízené třicítce tak teoreticky školák může mít denně jinou svačinu. Svačiny jsou přitom sladké, slané i biopotraviny. Ceny se pohybují od 9,90 do 39,90 koruny za svačinový balíček.

Biopotraviny Čechy zatím moc nenadchly

Právě o biovýrobky může být v budoucnu velký zájem. Devět potravinářských výrobců a obchodníků už se dohodlo na vytvoření speciálního fondu, kam bude směřovat koruna z každého prodaného bioproduktu. O peníze se potom od příštího roku mohou ucházet základní a mateřské školy a dotovat z nich zavádění těchto potravin do své jídelníčkové nabídky. Cena je v Česku totiž proti obvyklým potravinám i dvojnásobná.

Pouhých šest škol ze sta v Čechách podle průzkumu používá biopotraviny. Ve srovnání se západoevropskými zeměmi je to málo. Například v Rakousku je produktem ekologického zemědělství 30 až 40 procent surovin, ze kterých dětem ve školách vaří. V Itálii je příprava školních obědů z biosurovin dokonce povinná ze zákona. Podle svých zastánců jsou biopotraviny, při jejichž produkci se až na minimum zdůvodněných výjimek neužívají chemikálie, zdravější a chutnější než klasické potraviny. Na druhou stranu existuje řada skeptiků, podle nichž je „bio“ pouze nafouknutá bublina. Například podle nedávno publikované britské studie nejsou biopotraviny zdravější než potraviny běžné.

Nejdřív Praha, potom se uvidí

Výrobu svačin zajišťuje specializovaná firma, stejně jako další společnost má na starosti rozvoz. Hygiena potravin je jištěna hned třikrát. Výrobna podléhá tvrdým normám, balení svačin je dvojí – vedle okamžitého zabalení každého balíčku putuje zásilka i do chlazeného termoboxu a ve školách se jídlo navíc vydává v přesně stanoveném místě a čase, takže by ani v největších vedrech nemělo dojít k tomu, že se zkazí.

Jako studenti se oba spolumajitelé ale nakonec dostali do fáze, kdy své možnosti v podstatě vyčerpali. Finanční i organizační. „Na začátku jsme měli velké oči, chtěli jsme hned expandovat po celé republice,“ říká Richter. Nakonec se ukázalo, že i samotná Praha není zrovna malé sousto. Oslovit všechny pražské ředitele základních škol nebo zástupce městských částí bylo nad síly dvou lidí.

V té době přišlo ocenění jejich projektu a současně i vítaná pomoc. Projekt totiž vyhrál v dubnu letošního roku soutěž Vysoké školy ekonomické mezi 180 přihláškami jako exkluzivní nápad v kategorii Nejlepší potenciál růstu. Počítačové vybavení kanceláře, poukazy na pohonné hmoty nebo bezplatná právní poradna pro začínající podnikatele oba studenty potěšily, ale jako hlavní plus vidí fakt, že ocenění jim jako jediným ze soutěžících přineslo nabídku investiční společnosti na spolupráci.

Najít mezeru na trhu nebylo pro žatecké gymnazisty ovšem úplně jednoduché. Přesto se už dnes rodí v hlavách plány, jak podnikání rozjet dál. Od začátku bylo zapotřebí vytvořit fungující řetězec od výroby přes distribuci a jednoduché objednávání svačin. „Spoléháme od začátku hlavně na přístup přes internet, ale rodiče si mohou dodávku objednat i klasicky – vyplněním papírového formuláře,“ vysvětluje Richter.

Společnost chce ukázat, že zajistí skutečně individuální přístup, takže v případě zájmu dodá i jedinou svačinu do konkrétní základní školy v hlavním městě. Časem by se měla nabídka rozšířit i na střední školy a majitelé stále věří, že jejich projekt se po zavedení může uplatnit i mimo Prahu. „Musíme ale najít kvalitní výrobce a dopravce,“ zůstává při zemi Richter. Jakost jídla pro děti a hygienu výroby a rozvozu hlídá nejen firma, ale i škola, státní orgány a samozřejmě rodiče. Přístup do školy navíc musí povolit ředitel školy.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče