Podnikání v Itálii brzdí byrokracie

05. dubna 2004, 00:00 - PETR GOLA, publicista
05. dubna 2004, 00:00

SPOUSTA DANÍ, DOBRÁ INFRASTRUKTURA, DRAHÁ ELEKTŘINA A VŠUDYPŘÍTOMNÁ BYROKRACIE. TO JE ITÁLIE NA PRVNÍ PODNIKATELŮV POHLED. PODROBNOSTI PŘINÁŠÍME V ŠESTÉM DÍLE SERIÁLU PROFITU O DAŇOVÝCH, PENZIJNÍCH A BANKOVNÍCH SYSTÉMECH, POMĚRECH NA TRHU PRÁCE A INVESTIČNÍCH MOŽNOSTECH V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH EU.

Vláda podporuje především investice na rozvoj zaostalého jihu

V Itálii se daně platí prostřednictvím státem pověřených bank. Ty potom částky převádějí na kompetentní místa ministerstva pokladu. Veškeré daně jsou centralizovány a znovu rozdělovány. Italský daňový systém nečiní rozdíly mezi zahraničními a domácími firmami. Zahraniční příjmy občanů s trvalým pobytem v Itálii podléhají zdanění podle italských zákonů. Nerezidentní občané zdaňují příjmy získané z italských zdrojů.

DANĚ Z PŘÍJMŮ

Daň z příjmů fyzických osob má v Itálii dvě sazby: 23 procenta pro roční příjmy do 100 tisíc eur a 33 procenta pro příjmy, které tuto hranici převyšují. Daňoví poplatníci mají v Itálii možnost odpočtu jednoho procenta z daňového základu za podmínky věnování této částky na dobročinné účely ve prospěch nejchudších zemí světa. Pro podnikatelské subjekty platí v Itálii daňová sazba ve výši 33 procent. Ostatní přímé daně tvoří místní daň z příjmu (16,2 procenta), daň z výnosu z finančních činností, tedy z úroků, zisků na burze a dluhopisů (12,5 procenta) a zdravotní daň (5,6, respektive 4,6, procenta).

NEPŘÍMÉ DANĚ A PRACOVNÍ DOBA

Mezi daně nepřímé patří: DPH (základní sazba 20, snížená 10 procent), daň ze zhodnocení nemovitosti, obecní daň z nemovitostí, daň z registrace, kolky, daň z majetku podniků, obecní daň z výrobních činností a automobilové daně. Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek činí 40,6 hodiny týdně, na zkrácený úvazek 24 hodiny. V Itálii je v porovnání s průměrem EU malý počet zaměstnanců, kteří pracují na částečný pracovní úvazek (ženy 16,7 procenta, muži 3,7 procenta).

BANKOVNICTVÍ A PENZIJNÍ SYSTÉM Italské bankovnictví prošlo v posledních letech bouřlivými změnami. Banky se staly z veřejnoprávních institucí soukromými subjekty. Nyní je jich ve veřejném vlastnictví jen kolem 15 procent, zatímco dříve to byly skoro dvě třetiny (65 procent). V zemi působí okolo 900 bank. Navzdory postupnému slučování jsou i nadále největší italské banky z mezinárodního hlediska příliš malé. Chybí banka schopná se na globálním poli věnovat velkým projektům. V Itálii má své zastoupení přes 40 zahraničních bank. Bankovní systém je vyspělý. Funkci emisní banky a poradního orgánu pro úvěrové otázky má centrální banka Banca d´Italia. Nejznámější banky jsou Unicredit, Istituto Bancario San Paolo di Torino, Banca Commerciale a Capitalia. Italský bankovní systém se vyznačuje vysokým stupněm specializace. Podíl špatných úvěrů za poslední roky postupně klesá a nyní dosahuje prakticky průměrné evropské hodnoty, která činí 3,5 procenta. Italskému penzijnímu systému patří v EU jedno prvenství: státní důchody mají v této zemi největší podíl na celkovém objemu důchodů. Základní důchodový systém je v Itálii rozdělen do tří částí: pro zaměstnance v soukromém sektoru, pro zaměstnance ve veřejném sektoru a pro osoby samostatně výdělečně činné. Financování je založeno na příspěvcích pojištěnců a zaměstnavatelů a je průběžné. Systém je značně zneužíván, existuje totiž možnost odejít do důchodu v poměrně mladém věku. Vzhledem k rozvinutému systému státních důchodů jsou doplňkové penzijní fondy v Itálii nepovinné a nehrají zvláštní roli. Je do nich zapojeno pouze osm procent obyvatel. Státní penze zajišťuje v Itálii občanům přibližně 65 procent mzdy dosahované před odchodem do důchodu. INVESTOVÁNÍ Vládní politika je v otázce zahraničních investic otevřená a vstřícná. Itálie je ale zároveň známa nejrůznějšími byrokratickými překážkami a požadavky. Přísně regulovány jsou tyto obory: letecká přeprava a letecký průmysl, železnice, tabákové výrobky. Mimo ně neexistuje žádná zvláštní kontrola nebo zákazy uplatňované výhradně na zahraniční investice. Zahraniční společnosti mohou zaměstnat cizí státní příslušníky pouze když prokáží, že nikdo z momentálně nezaměstnaných Italů není schopen zastávat příslušnou funkci. Jednotlivé projekty podléhají složitému procesu schvalování a vydávání povolení je komplikováno italským mnohovrstevným byrokratickým systémem. Zahraniční investoři jsou podrobováni detailním a dlouhým procedurám přezkoumání, které samy o sobě mohou být chápány jako určitá překážka pro vstup zahraničních investic. Státní podpora zahraničním investicím, například formou daňových úlev, je směrována nikoli na podporu určitých prioritních odvětví, ale především na rozvoj ekonomicky zaostalých regionů (především jih země). Investice do infrastruktury jsou jednou z priorit současné italské vlády. INFRASTRUKTURA

Itálie disponuje rozvinutou silniční, železniční, námořní, leteckou a potrubní dopravou. V zemi je celkem 20 014 kilometrů železničních tratí (z toho 16 066 km státních). Silniční síť je rozdělena do čtyř základních kategorií: dálnice, státní, provinční a komunální silnice. Silnice jsou vesměs v dobrém technickém stavu, za použití dálnice se platí poplatky. Celková síť dálnic měří 6130 kilometrů, státních silnic je 44 950 km, provinciálních 110 500 a komunálních 142 750 kilometrů. N a 100 obyvatel připadá 59 aut (nejvíce v Evropské unii). Významná je italská námořní obchodní flotila (čítá okolo 480 lodí). Leteckou dopravu spravuje veřejnoprávní společnost Alitalia. N a Apeninském poloostrově je celkem 137 letišť. Itálie patří k zemím s velmi rozvinutou mobilní telefonií, počet uživatelů již převýšil počet pevných linek. Na 100 obyvatel připadají 84 mobilní telefony (v nynější EU je na tom lépe pouze Lucembursko). Ceny elektrické energie patří k nejvyšším v Evropě. Příčinou jsou stárnoucí elektrárny, vysoký podíl drahých surovin (ropa a zemní plyn) a neexistence dodávek elektrického proudu z vlastních jaderných elektráren.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče