PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU

27. února 2006, 00:00 - Mgr. Jakub Joska
27. února 2006, 00:00

(KOMENTÁŘ K NOVELE ZÁKONA) Stručný výtah z novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu S ohledem na současně probíhající integraci dohledu nad finančním trhem, tak jak je zmíněna v závěru tohoto článku, užívám ve vztahu k dozorové činnosti státu obecný pojem - orgán dohledu.

(KOMENTÁŘ K NOVELE ZÁKONA)

Stručný výtah z novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu

S ohledem na současně probíhající integraci dohledu nad finančním trhem, tak jak je zmíněna v závěru tohoto článku, užívám ve vztahu k dozorové činnosti státu obecný pojem - orgán dohledu. Je-li však při citaci stávajících zákonných ustanovení ještě použito označení „Komise“, respektive „KCP“, rozumí se tím s účinností od 1. dubna 2006 Česká národní banka.

Cílem a smyslem předmětné novely, kterak konstatuje i důvodová zpráva, byla transpozice některých směrnic Evropských společenství (ES) v oblasti služeb na finančním trhu 2). Konkrétně pak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí převoditelných cenných papírů k obchodování a o změně směrnice 2001/34/ES (Směrnice o prospektu) spolu s dokončením transpozic směrnic týkajících se zneužívání trhu 3). Pro úplnost je nezbytné ještě zmínit implementaci směrnice na ochranu spotřebitele ve vztahu k poskytování finančních služeb 4). Text novely ZPKT lze z logického hlediska rozčlenit do několika tematických okruhů, na nichž je založena i koncepce a členění tohoto článku.

Legislativně-technické úpravy

Úvodní část je tvořena úpravami spíše legislativně-technického charakteru, nicméně i tak představují některé z nich zajímavý vývojový posun. V rámci definičního ustanovení § 3 jsou zakotveny dvě nové kategorie investičních nástrojů. Investiční cenné papíry se rozšiřují o písmeno d), nově zahrnující „ostatní cenné papíry, se kterými se běžně obchoduje na kapitálovém trhu, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích, s výjimkou platebních nástrojů“. Nově se zavádí takzvané cenné papíry kolektivního investování, 5) jimiž „se rozumí podílové listy podílového fondu, akcie investičního fondu a obdobné cenné papíry vydávané v zahraničí“. Jedná se o zpřesňující definici (a současně novou legislativní zkratku) vycházející z přílohy směrnice 93/22/EHS požadující zahrnutí tzv. „units in collective investment undertakings“ mezi investiční nástroje.

Nové znění ustanovení § 12 odst. 5 6) písm. a) stanovuje povinnost obchodníků s cennými papíry vést odděleně peněžní prostředky zákazníků od vlastních peněžních prostředků (to znamená vést je na zvláštním účtu) a současně ponechává dosavadní povinnost účtovat o majetku zákazníka odděleně od svého majetku.

Zajímavým doplněním se pak bezesporu jeví explicitně zakotvené oprávnění jak obchodníka s cennými papíry (OCP), tak investičního zprostředkovatele (IZ) vést rodná čísla účastníků transakcí, avšak pouze pro účely v zákoně uvedené, to jest vedení deníku obchodníka, respektive evidence přijatých a předaných pokynů.7,8) Problémem a skutečností podstatně devalvující smysl ustanovení je právě onen účel podmiňující toto oprávnění. OCP, respektive IZ totiž bude i nadále povinen získat příslušný souhlas se zpracováním osobních údajů pro veškeré jiné dispozice než ty výslovně uvedené, tedy než vedení deníku obchodníka, respektive evidence přijatých a předaných pokynů, bude-li chtít s osobními údaji v podobě rodných čísel nakládat.

Za nikoli kosmetickou je nezbytné považovat úpravu ustanovení § 17 písm. b) prodlužující v souladu s novou směrnicí MiFID 9) povinnost úschovy záznamů komunikace OCP se zákazníkem ze tří na pět let. Bez ohledu na stav současných telekomunikačních a datových možností představuje takováto změna další nárůst administrativní náročnosti poskytovaných investičních služeb, zvláště pak z pohledu menších nebankovních subjektů.

Zpřesnění výjimky z informační povinnosti pro zahraniční osoby poskytující své investiční služby v České republice bez umístění organizační složky představuje toliko potvrzení dosavadní aplikační praxe Komise pro cenné papíry. Uvedené subjekty jsou tak nadále povinny dodržovat informační povinnosti (toliko) podle § 16 odst. 2 písm. b) až e), pokud jde o investiční služby poskytnuté na území České republiky.

Změna vychází z formulace v § 24 odst. 7 ZPKT 10) a je v souladu s prováděcí vyhláškou KCP č. 267/2004 Sb. a čl. 19 odst. 2 směrnice 1993/22/EHS. Jen více takovýchto zpřesnění!

Významnými změnami je dotčena rovněž činnost investičních zprostředkovatelů.

Vedle již zmíněné možnosti vést rodná čísla pro účely vedení evidence přijatých a předaných pokynů a nově stanovené povinnosti archivace přijatých a předaných pokynů po dobu nejméně 10 let 11), obdobně jako je tomu u OCP, 12) je to zakotvení povinnosti poskytovat investiční služby s odbornou péčí. Nově doplněné ustanovení § 32 odst. 1 ZPKT má však dle mého názoru rozsáhlé důsledky na činnost investičních zprostředkovatelů. Při výkladu pojmu odborná péče orgán dohledu s největší pravděpodobností přihlédne k vyhlášce č. 258/2004 Sb., 13) a to konkrétně k ustanovení § 14 této vyhlášky. Uvedené ustanovení §14 vyhl. rozvádí „kvalifikované, čestné a spravedlivé poskytování služeb obchodníkem“, tedy takové poskytování služeb, jež je ustanovením § 15 odst. 1 písm. a) ZPKT označeno jako poskytování investiční služby s odbornou péčí. 14) Tento závěr by mohl vést i ke zvýšení administrativní náročnosti výkonu činnosti investičního zprostředkovatele spočívající například v nutnosti vytvoření širší vnitřní předpisové základny.

Prospekt

Zcela nově je pak upravena část čtvrtá ZPKT, v níž dochází k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí převoditelných cenných papírů k obchodování a o změně směrnice 2001/34/ES.

V souladu s článkem 2 Směrnice o prospektu jsou definovány některé nové pojmy. Pro účely ustanovení o veřejné nabídce, prospektu cenného papíru a o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu se zavádí pojmy kapitálové cenné papíry, 15) dluhové cenné papíry, 16) či pojem kvalifikovaný investor. 17) Povinnost vyhotovit prospekt se vztahuje k těm cenným papírům, které mají být veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování na oficiálním trhu, s tím že jako limit pro povinnost vypracovat a uveřejnit prospekt cenného papíru je stanovena hranice 200 000 eur. 18)

Prospekt obsahuje údaje o emitentovi, o cenném papíru a shrnutí prospektu. Prospekt nemusí obsahovat shrnutí prospektu, jestliže jmenovitá hodnota cenného papíru nebo cena za jeden kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 eur.

Prospekt vyhotovuje buď emitent, nebo osoba, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry, nebo osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu. Z obecné povinnosti uveřejnit prospekt jsou zakotveny výjimky, např. je-li nabídka cenných papírů určena výhradně kvalifikovaným investorům.19) Zajímavou se jeví otázka obsahu prospektu. Vymezení obsahu tak, jak je specifikováno v ustanovení § 36 ZPKT, je pouze obecné, s tím, že konkrétní náležitosti jsou stanoveny prováděcím nařízením Komise (ES) č. 809/2004. 20) Odkaz na toto prováděcí nařízení je však uveden značně nepřehledně a nejasně ve formě poznámky pod čarou „1c)“ v ustanovení § 36 odst. 3. ZPKT.

Přestože nařízení je, vzhledem ke své povaze, přímo účinné i na území České republiky, což explicitně zmiňuje i důvodová zpráva novely, tak by zde s ohledem na dikci ustano
vení § 36c odst. 8 ZPKT 21) mohl vzniknout výkladový rozpor. Na straně jedné by zde totiž bylo přímo aplikovatelné nařízení upravující obsahové náležitosti prospektu, avšak současně ZPKT bude umožňovat schválení prospektu ze strany orgánu dohledu, pouze bude-li obsahovat veškeré náležitosti vyplývající ze ZPKT, jenž předmětné podrobnosti neobsahuje a odkaz na dotčené nařízení je velmi nezřetelný.

Jedním z rozhodných ustanovení novely je ustanovení § 36f zakotvující v českém právním řádu takzvaný evropský pas emitentů. 22) Jedná se o institut umožňující, aby pro účely veřejné nabídky cenného papíru nebo pro účely žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu 23) byl ve všech členských státech EU platný prospekt, který schválil dozorový úřad státu sídla emitenta, případně státu, ve kterém byl cenný papír poprvé veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na regulovaném trhu,24) jestliže tento úřad poskytnul osvědčení o schválení. 25) V souladu s článkem 19 směrnice o prospektu se v ustanovení § 36g ZPKT zavádí nový režim používání jazyků při vyhotovování a uveřejňování prospektu, když se nově umožňuje používání anglického jazyka. Toto ustanovení je tak speciální ve vztahu k ustanovení § 196 ZPKT. 26) Novela zavádí i některé další vítané administrativní postupy jako možnost elektronické publicity 27) či možnost uvádět požadované údaje formou odkazu.28) Veškeré shora popisované úpravy prospektu jsou činěny s cílem zjednodušit nabízení investičních cenných papírů na veřejných trzích v rámci Evropské unie, aniž by došlo k ohrožení práv investorů. Uvidíme, zda kýženého výsledku bude skutečně dosaženo.

Ochrana kapitálového trhu

Zajímavý posun přináší novela rovněž do ustanovení týkajících se ochrany kapitálového trhu, zejména pak do problematiky ochrany vnitřních informací a manipulace s trhem. V souladu se zněním směrnice 2003/6/ES dochází k terminologickému zpřesnění, když je pro potřeby úpravy ochrany proti zneužívání trhu nově zaveden pojem „finanční nástroj“,29) který by měl být širší než dosud používaný pojem „investiční nástroj“.30) Vyjdeme-li ze znění čl. 1 odst. 3 31) předmětné směrnice, je zřejmé, že nový termín pokrývá nejen dosavadní množinu investičních nástrojů, nýbrž zahrnuje i jakýkoli jiný nástroj přijatý k obchodování na regulovaném trhu v členském státě nebo nástroj, v jehož případě byla podána žádost o přijetí k obchodování na takovém trhu.

Dalším zpřesněním transpozice směrnice 2003/6/ES je nové vymezení okruhu osob v ustanovení § 124 odst. 5. ZPKT, které mají povinnost ohlásit orgánu dohledu podezření ze zneužití trhu. Směrnice 2004/6/ES o zneužívání trhu v čl. 6 odst. 9 ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcí směrnice 2004/72/ES spíše míří na samotné poskytovatele služeb (tj. obchodníky s cennými papíry, banky, provozovatele organizovaných trhů apod.), zatímco dikce předchozí úpravy ustanovení § 124 odst. 5 směřovala spíše na fyzické osoby, které se pohybují na finančním trhu (např. zaměstnanci obchodníků s cennými papíry). Na základě nově upraveného znění § 124 odst. 5. ZPKT bude oznamovací povinnost ve vztahu k obchodům uzavřeným s využitím vnitřní informace dopadat přímo na samotné poskytovatele služeb na kapitálovém trhu.

S podstatou takovéto úpravy je nezbytné dle mého názoru polemizovat. Jak dále uvádím, jsem přesvědčen, že právnická osoba nemá své vlastní vědomí. Vždy jde pouze o vědomí té které konkrétní fyzické osoby. Kdy bude mít právnická osoba podezření 32) a může jej vůbec mít? Bude podezření konstatováno v okamžiku, kdy se o předmětné informaci dozví osoba oprávněná jednat jménem, respektive za takovou právnickou osobu? A co v případě, kdy se o takové informaci vůbec nedozví? Bude tedy automaticky konstatováno, že právnická osoba získala podezření při vědomí, kteréhokoli z jejích zaměstnanců? Tím se však opět dostáváme zpět k vědomí konkrétní fyzické osoby. Mám za to, tato změna, byť pravděpodobně korespondující se současným trendem rozšiřování trestněprávní odpovědnosti i na právnické osoby, není logická a odporuje právněfilozofickému pojetí deliktní způsobilosti právnických osob v našem právním řádu.

K zpřesnění okruhu subjektů s informační povinností dochází i ve vztahu k hlášení takzvaných „manažerských obchodů“. Nově jsou do okruhu povinných osob zahrnuti i členové dozorčích orgánů a legislativní zkratka „osoba blízká“ byla nahrazena taxativním výčtem povinných osob.33) Významným doplněním a rozšířením prošlo v duchu směrnice 2003/6/ES a prováděcí směrnice 2003/125/ES i ustanovení § 125 odst. 6. ZPKT týkající se osob tvořících nebo rozšiřujících investiční doporučení (resp. osob s nimi propojených) a jejich povinností ve vztahu k takovým investičním doporučením. Předmětné ustanovení rovněž nově obsahuje i definici pojmu investiční doporučení. 34) V souvislosti s tím upozorňuji na prováděcí vyhlášku o poctivé prezentaci investičních doporučení, jež již prošla mezirezortním připomínkovým řízením a měla by být v brzké době přijata. Základními povinnostmi či zásadami při tvorbě nebo šíření investičních doporučení zakotvenými ve vyhlášce jsou povinnost identifikace jejich tvůrců či šiřitelů, povinnosti poctivé, úplné a nezavádějící prezentace doporučení a povinnosti uveřejňování zájmů a potenciálních střetů zájmů tvůrců doporučení. Vyhláška přitom reguluje pouze ta investiční doporučení, která jsou určena k šíření, tedy mezi veřejnost (přímo nebo prostřednictvím třetí osoby či distribučního kanálu) a zakotvená pravidla se proto nevztahují na individuální investiční poradenství. Vyhláška obsahuje i specifickou úpravu ve vztahu k výkonu novinářské profese35).

Ustanovení § 126 odst. 1 ZPKT definující manipulaci s trhem zákonodárce přeformuloval 36) s odkazem na tvrzení, že směrnice 2003/6/ES nepožaduje, aby se manipulace s trhem vztahovala i na nástroje, jejichž hodnota je odvozena od jiného investičního nástroje, proto se tyto nástroje z definice vypouštějí. Toto tvrzení není dle mého názoru přesné. Definice manipulace s trhem obsažená v čl. 1 odst. 2. směrnice 2003/6/ES zahrnuje tři základní pozitivně definované skutkové podstaty manipulace s trhem.37) Zatímco jednání pod písmeny a) a b) je objektivní, tj. bez požadavku na jakoukoli volní složku, jednání pod písm. c) je manipulací s trhem pouze za předpokladu, že osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící.

Naproti tomu definice manipulace s trhem obsažená v dosavadním znění ZPKT, jakož i ve znění popisované novely ZPKT, stanoví v ustanovení § 126 odst. 1 generální klauzuli, z níž pak definuje výjimky (tedy negativní vymezení). Zcela zásadní je v této souvislosti znění ustanovení § 126 odst. 2 písm. b), jež nově zní takto: manipulací s trhem není jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, o níž osoba, která ji rozšiřuje38) nemůže vědět, že je nepravdivá klamavá nebo zavádějící. Zatímco v případě pozitivní definice uvedené ve směrnici 2003/6/ES je možné, aby osobou dopustivší se manipulace s trhem (spočívající v šíření nepravdivých nebo zavádějících informací) byla vzhledem k požadavku složky vědění pouze fyzická osoba, pak v případě kvalifikace téhož jednání dle ZPKT s ohledem na generální klauzuli manipulace s trhem zak
otvené v ustanovení § 126 odst. 1 ZPKT se může manipulace s trhem (spočívající v šíření nepravdivých nebo zavádějících informací) dopustit jak fyzická, tak právnická osoba, a při tom dotčené výjimky (§ 126 odst. 2 písm. b) se s ohledem na požadavek složky vědění může dovolat pouze fyzická osoba. Dle mého názoru je proto takto provedená transpozice směrnice 2003/6/ES v rozporu s jejími cíli, když ze shora uvedené dikce je zřejmé, že Evropské společenství chtělo postihovat konkrétní fyzické osoby, jež šíří takové nepravdivé a zavádějící informace, neboť pouze u těchto lze hovořit o požadované složce vědění. Ani popisovaná novela ZPKT však na tomto (dle mého názoru protiprávním stavu) nic nezměnila.

Obdobně jako v ustanovení § 124 odst. 5 ZPKT dochází i v ustanovení § 126 odst. 5 ZPKT ke zpřesnění vymezeného okruhu osob, které mají informační povinnost ve vztahu k orgánu dohledu. V případě ustanovení § 126 odst. 5 ZPKT se tato informační povinnost vztahuje na podezření ze zneužití trhu. Nově tak uvedená povinnost dopadá na kteréhokoli obchodníka s cennými papíry, banku, instituci elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionálního investora, který má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem39).

Novela nově vkládá ustanovení § 126 odst. 7 až 13 ZPKT, jimiž doplňuje úpravu postupu orgánu dohledu při posuzování uznatelnosti tržních postupů. Jedná se o implementaci čl. 2 a 3 směrnice Evropské komise 2004/72/ES.

Garanční fond

Významnými úpravami prošla rovněž ustanovení týkající se garančního fondu obchodníků s cennými papíry. Nově se definuje pojem zákaznický majetek, jehož vymezení je zařazeno na úvod ZPKT coby ustanovení nově vloženého písm. h) v odst. 2 ZPKT. Majetkem zákazníka se tak rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka. Majetkem zákazníka nejsou vklady podle zákona upravujícího činnost bank, o kterých účtuje obchodník s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky.

Zcela nově je také upraven způsob výpočtu a placení příspěvku do garančního fondu, když ustanovení § 129 ZPKT zakotvuje povinnost obchodníka s cennými papíry platit do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 2 % z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok, přičemž roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč, a to bez ohledu na počet měsíců, ve kterých obchodník s cennými papíry vykonával svou činnost. Určitou výkladovou nejasnost vzbuzuje otázka, zda do rozhodné výše poplatků a provizí mají být zahrnuty i prostředky přijaté a vybrané konkrétním obchodníkem pro třetí osobu, např. pro organizátora trhu, resp. pro centrální depozitář. Kloním se k tomu názoru, že nikoli. Předmětná dikce ZPKT hovoří o objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby. Přijal-li obchodník s cennými papíry poplatky či provize v jakékoli jiné souvislosti, než za poskytnuté služby, pak by logicky neměly tvořit základ pro výpočet příspěvku do garančního fondu. Pro posouzení poskytovaných investičních služeb bude rozhodné znění příslušného povolení konkrétního obchodníka s cennými papíry.

Související změny

Samotný text ZPKT však dozná změny ještě další nepřímou novelou související se sjednocením dozoru nad finančním trhem. S cílem integrovat státní dozor nad finančním trhem do jediné instituce byl přijat zákon o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dozoru nad finančním trhem. S účinností od 1. dubna 2006 tak dojde k integraci dozoru nad finančním trhem pod jediná křídla České národní banky (ČNB).

Sjednocený dohled ČNB bude zahrnovat dohled nad bankami, dohled nad družstevními záložnami, dohled nad kapitálovým trhem a dohled nad pojišťovnictvím a penzijním připojištění. V námi sledovaném ZPKT dojde k dvěma hlavním formulačním a legislativnětechnickým úpravám spočívajícím v nahrazení dosavadního regulátora -Komise pro cenné papíry - regulátorem novým - Českou národní bankou a opuštění pojmu dozor, respektive státní dozor, a jeho nahrazení pojmem dohled.

Závěrem si ještě dovolím upozornit, že spolu s vlastní novelou ZPKT došlo i k novelizaci řady dalších právních norem. Jedná se o zákon „proti praní špinavých peněz“,40) zákon o veřejných dražbách, občanský zákoník,41) zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o cenných papírech, zákon o Komisi pro cenné papíry, zákon o auditorech, občanský soudní řád, obchodní zákoník,42) zákon o dluhopisech, zákon o správních poplatcích, zákon o daních z příjmů a zákon o správě daní a poplatků.

1) Dne 21. února 2006 prezident předmětnou novelu podepsal.

2) Kromě transpozice práva ES upravuje návrh zákona také některé změny v ZPKT, jejichž potřeba se projevila v prvních měsících účinnosti tohoto zákona a také v rámci procesu směřujícímu k vytvoření centrálního depozitáře cenných papírů, jehož vznik zákon předpokládá.

3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) a ji provádějících směrnic Evropské komise 2003/125/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o poctivou prezentaci investičních doporučení a uveřejňování střetu zájmů, a 2004/72/ES ze dne 30. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES.

4) Jedná se o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES. Směrnice navazuje na úpravu spotřebitelských smluv, která byla v ČR implementována v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku.

5) Upraveno v nově doplněném ustanovení § 3 odst. 5 ZPKT.

6) Dosud odst. 6, ale předmětná novela odst. 5 odstranila, čímž došlo k přečíslování odstavců dosavadních.

7) Nově doplněna věta na konci ustanovení § 13 odst. 3 ZPKT, 8) Nově doplněn text na konci ustanovení § 32 odst. 1 písm. a) ZPKT, 9) Markets in Financial Instruments Directive, tj. směrnice 2004/39/ES, 10) Informační povinnost OCP s umístěnou organizační složkou.

11) V ustanovení § 32 je doplněn odst. 5, jenž zní: „Investiční zprostředkovatel uchovává evidenci přijatých a předaných pokynů podle odstavce 1 písm. a) nejméně 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla služba poskytnuta“.

12) Viz ustanovení § 17 písm. a) ZPKT.

13) Vyhláška č. 258/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování investičních služeb a podrobnější způsob jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky.

14) § 15 odst. 1 písm. a) ZPKT - OCP je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí spočívající zejména v kvalifikovaném, čestném a spravedlivém jednání v nejlepším zájmu zákazníků a řádného fungování trhu.

15) Kapitálovými cennými papíry se (pro účely ustanovení o veřejné nabídce, prospektu cenného papíru a o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu) rozumí investiční cenné papíry podle § 3 odst. 2 písm. a) a převoditelné cenné papíry oprav
ňující k nabytí těchto investičních cenných papírů, jsou-li tyto převoditelné cenné papíry vydány stejným emitentem nebo emitentem náležejícím do skupiny ovládané stejnou ovládající osobou jako emitent investičních cenných papírů, které mají být převodem získány.

16) Dluhovými cennými papíry se (pro účely ustanovení o veřejné nabídce, prospektu cenného papíru a o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu) rozumí investiční cenné papíry, které nejsou kapitálovými cennými papíry.

17) V souvislosti s tímto pojmem považuji za významné zdůraznit jeho účelovou omezenost, tj. jeho užití pouze v rámci právních vztahů nově upravených v části čtvrté. Nelze jej tak dle mého názoru vztáhnout na, resp. nahradit jím, okruh subjektů specifikovaný v ustanovení § 2 písm. a) coby profesionální investoři. Tato kategorie zůstává i nadále zachována např. v souvislosti se specifickým rozsahem informační a poučovací povinnosti OCP vůči této kategorii zákazníků. Do budoucna tak budou koexistovat tři odlišné, významově však příbuzné a navzájem se překrývající kategorie investorů: profesionální x institucionální x kvalifikovaní. De lege ferenda stojí jistě za zvážení možné sjednocení těchto kategorií.

18) Současně s tím dochází ke zrušení dosavadního rozdělení na prospekt a užší prospekt cenného papíru.

19) Viz poznámka č. 15.

20) Provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES s ohledem na údaje obsažené v prospektu a s ohledem na jeho formát, začlenění odkazů, uveřejnění prospektu a na jeho propagaci.

21) „Komise schválí prospekt, který obsahuje veškeré náležitosti vyplývající z tohoto zákona.“ (příslušným schvalujícím orgánem bude samozřejmě od 1. dubna 2006 ČNB)

22) V souladu s článkem 17 směrnice o prospektu.

23) V ČR na oficiálním trhu.

24) Tento se může lišit od státu sídla emitenta.

25) V ČR toto osvědčení zasílá orgánu dohledu, tj. od 1. dubna 2006 ČNB.

26) Ustanovení § 196 zní nově takto: (1)Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce, nestanoví-li tento zákon jinak. Komise může po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byly určité informace uveřejněny v anglickém jazyce, je-li to v zájmu investorů. (2)Při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup musí být tyto informace takto uveřejněny nejméně po dobu 3 let, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

27) Ustanovení § 36h odst. 1. ZPKT.

28) Ustanovení § 36 odst. 3. ZPKT.

29) § 124 odst. 1. ZPKT.

30) § 3 ZPKT.

31) „finančním nástrojem“ se rozumí: převoditelné cenné papíry, jak jsou definovány v nařízení Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů; podílové jednotky subjektů kolektivního investování; nástroje peněžního trhu; finanční termínové smlouvy (futures), včetně rovnocenných nástrojů, z nichž vyplývá nárok na vypořádání v penězích; termínové úrokové smlouvy; úrokové a měnové swapy a swapy na akcie a na akciové indexy; nákupní a prodejní opce týkající se nástroje patřícího do těchto skupin, včetně rovnocenných nástrojů, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích; do této kategorie patří zejména měnové a úrokové opce; komoditní deriváty; jakýkoli jiný nástroj přijatý k obchodování na regulovaném trhu v členském státě nebo nástroj, v jehož případě byla podána žádost o přijetí k obchodování na takovém trhu.

32) Na využití vnitřní informace při uzavření obchodu.

33) § 125 odstavec 5 ZPKT nově zní: „(5) Vedoucí osoba emitenta a osoba, která je členem dozorčího orgánu emitenta, její manžel, její nezaopatřené děti, jiní příbuzní, kteří s ní žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku, a dále jiné osoby, které jsou k vedoucí osobě emitenta nebo členu dozorčího orgánu emitenta v poměru rodinném nebo obdobném, žijí s ní ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku a újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, nebo právnické osoby, ve kterých jsou tyto osoby vedoucími osobami nebo členy dozorčího orgánu, které jsou ovládané těmito osobami nebo jejichž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy těchto osob, zašlou Komisi oznámení o transakci s cennými papíry vydanými tímto emitentem nebo s finančními nástroji, odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet, a to do pěti dnů ode dne uskutečnění transakce. Komise toto oznámení bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ 34) Investičním doporučením se rozumí: a) informace od obchodníka s cennými papíry, banky, jiné osoby, jejíž hlavní podnikatelskou činností je tvorba investičních doporučení, nebo fyzické osoby, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jinak, přičemž tato informace přímo, či nepřímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje nebo emitenta finančního nástroje b) informace od jiných osob, než jsou osoby uvedené v písmenu a), která přímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje,včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny takových finančních nástrojů, jestliže je určena pro veřejnost nebo lze její uveřejnění důvodně předpokládat.

35) Z důvodu ochrany novinářské profese a ústavně zakotvené svobody projevu stanoví vyhláška výjimku - povinnosti stanovené touto vyhláškou se nevztahují na novináře, pokud jedná v souladu s pravidly novinářské profese a v souvislosti s touto činností nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny (tato výjimka koresponduje s výjimkou formulovanou ustanovením § 126 odst. 2. písm. c) ZPKT ve vztahu k jednání, jež není manipulací s trhem).

36) § 126 odst. 1 nově zní takto: „Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě, nabídce nebo poptávce finančního nástroje, nebo b) jiným způsobem zkreslit kurz finančního nástroje.“ 37) a) provedení operace nebo vydání příkazu k obchodování: - které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku,

poptávku nebo cenu finančních nástrojů, - které zajistí, prostřednictvím osoby nebo osob jednajících ve shodě, cenu jednoho nebo více finančních nástrojů na abnormální nebo umělé úrovni, pokud osoba, která provedla operaci nebo vydala příkaz k obchodování, neprokáže, že její důvody pro toto jednání jsou oprávněné, a že tyto operace nebo příkazy k obchodování odpovídají uznávaným tržním postupům na dotyčném regulovaném trhu; b) transakce nebo příkazy k obchodování, které využívají smyšlené prostředky nebo jakoukoli jinou formu klamání nebo lsti; c) šíření prostřednictvím sdělovacích prostředků, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky informací, které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály týkající se finančních nástrojů, včetně šíření pověstí a nepravdivých nebo zavádějících informací, pokud osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící. Pokud jde o novináře jednající v rámci výkonu povolání, mělo by se toto šíření informací hodnotit, aniž je dotčen článek 11, s přihlédnutím k pravidlům, jimiž se řídí jejich povolání, pokud tyto osoby nezískávají přímo ani nepřímo výhodu nebo zisk ze šíření dotyčných informací.

38) Novela na tomto místě vypustila slova „neví nebo“ s odůvodněním, že úprava neodpovídá směrnici 2003/6/ES, která vyvinění v případě nevědomosti neumožňuje, pokud se jedná o osobu, která vědět měla.

39) Zatímco dosavadní dikce předmětného ustanovení mířila spíše na fyzické osoby, které se pohybují na finančním trhu (např. zaměstnanci obchodníků s cennými papíry).

40) Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti.

41) Na základě příslušných evropských norem byla vložena ustanovení na ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Jedná se především o úpravu distančního marketingu, jež byla vyňata ze zákona o cenných papírech (§§ 44b až 44i) a nově vložena do občanského zákoníku (§§ 54a až 54d).

42) Dochází k zakotvení nového způsobu přeměny společnosti a sice rozdělení odštěpením, jehož podstatou je vznik nové právní entity při zachování kontinuity té stávající (dosavadní právní úprava umožňovala toliko „rozdělení“, při němž však rozdělovaná entita zanikala a vznikaly entity nové).

Foto popis|

O autorovi| Mgr. Jakub Joska, advokát specializující se na obchodní a správní právo, zejména právo kapitálového trhu, právo cenných papírů, bankovní právo a právo elektronických komunikací

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče