Podnikání na baterky

03. července 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
03. července 2006, 00:00

JAN JAROSLAV PÁLA Rok po skončení první světové války založil český podnikatel Jan Jaroslav Pála ve Slaném firmu s názvem Pála a spol. Specializovala se na výrobu elektrických článků a baterií. Z malého závodu vznikla brzy velká továrna, známá dnes pod názvem Bateria Slaný.

Nádvoří továrny Pála a spol. v roce 1930.| JAN JAROSLAV PÁLA

Rok po skončení první světové války založil český podnikatel Jan Jaroslav Pála ve Slaném firmu s názvem Pála a spol. Specializovala se na výrobu elektrických článků a baterií. Z malého závodu vznikla brzy velká továrna, známá dnes pod názvem Bateria Slaný. Vyrobit přenosný zdroj energie se lidé pokoušeli již v 18. století, těžkopádné elektrizační stroje či takzvané leidenské lahve ale problém příliš neřešily. První výraznější úspěch zaznamenal teprve boloňský profesor medicíny Luigi Galvani. V roce 1773 experimentoval s žabími nožkami na železném plechu a objevil živočišnou elektřinu. O necelých třicet let později na tyto pokusy navázal italský fyzik Alessandro Volta a sestavil první elektrochemický článek, který byl brzy zdokonalen i v modernější článek suchý. Do Čech se přenosné energetické zdroje dostaly poprvé kolem roku 1898 z Vídně a nový průmyslový obor se začal rychle rozšiřovat. Roku 1907 zahájila výrobu elektrických článků v Praze francouzská firma Leclanché, o dva roky později ji následovala mladoboleslavská firma AFA a roku 1911 rozjel výrobu baterií i ústecký velkopodnikatel Johann Schicht. Ani jedna z těchto společností ale nedosáhla ve výrobě elektrických zdrojů takového úspěchu jako slánská společnost Jana Jaroslava Pály, založená roku 1919. Koncem druhé světové války zaměstnávala téměř osm set lidí a vyráběla úctyhodných 31 milionů baterií ročně. CESTA Z BÍDY

Jan Jaroslav Pála se narodil roku 1882 v Předlicích u Kladna. Jeho otcem byl neúspěšný hostinský, který s rodinou později přesídlil do nedalekého Slaného, kde přijal špatně placené místo dělníka v závodě Bolzano Tedesco. Mladý Jan Jaroslav vyrůstal ve velmi nuzných poměrech, jeho matka se navíc brzy psychicky zhroutila a život skončila v sanatoriu pro duševně choré. Po vyučení zámečníkem odešel roku 1905 do Německa, kde se díky houževnatosti i přirozeným schopnostem do čtrnácti let vypracoval až na spolumajitele hamburské chemické továrny Hamburger Batterienfabrik. Poprvé se zde také setkal s výrobou baterií, ve které se rozhodl pokračovat i po návratu do vlasti v roce 1919. Pronajal si prostory v bývalém slánském cukrovaru a založil firmu s názvem „Pála a spol., továrna elektrických článků a baterií ve Slaném“. Hned roku 1920 došlo ke změně na akciovou společnost, velký rozmach však následoval až po roce 1924, kdy se Pála definitivně přestěhoval z Hamburku do Slaného. Továrna tehdy zaměstnávala již 77 lidí, produkci ale záhy začaly omezovat příliš malé výrobní prostory. Modernizaci bývalého cukrovaru nepovažoval Pála za výhodnou, zahájil proto raději výstavbu zcela nové továrny na nedalekém Pražském předměstí. SVĚTLO A SÍLA

Stavba první části závodu na rohu Netovické a Flaškářské ulice ve Slaném byla dokončena již roku 1926 a po překonání prvotních potíží se její produkce začala úspěšně rozvíjet. Hlavním výrobním sortimentem továrny, lidově zvané Pálovka, byly baterie, svítilny a svítilnová pouzdra, postupně se ale produkce rozšířila i o žárovky či voltmetry. Koncem roku 1932 požádala firma také o koncesi na výrobu radiopřijímačů a export se rozšířil kromě Československa i na Maďarsko, Německo a Velkou Británii. V roce 1935 vznikly v rámci továrny nové chemické laboratoře a produkce se rozrostla také o řadu nebateriových výrobků, mezi které patřily čisticí prostředky, lepidla, či vlastní obdoba francovky s názvem Karmelitka. Kromě dvoulampových rádií se brzy začala montovat i rádia čtyřlampová a k součástkám přibyly i vlnové přepínače. Hlavním výrobním programem ale nadále zůstávaly baterie s označením Palaba, které vzniklo kombinací názvů firmy a výrobku. Nejznámější byly monočlánky Zlatá Palaba, Excelsior či Jupiter, existovaly však i baterie se jmény Míla, Luna, Mignon či Liliput. V polovině třicátých let, kdy se do vedení firmy zapojil i Pálův syn Rudolf, zaměstnávala továrna již přes šest set lidí a produkovala téměř 50 tisíc kapesních baterií denně. K propagaci výrobků navíc vydávala i vlastní časopis s názvem Světlo a síla, který vycházel každý měsíc v nákladu 20 tisíc kusů. Reklama na baterie Palaba.|
LIDICKÁ KREV NA RUKOU

Počátkem druhé světové války se Jan Jaroslav Pála začal aktivně účastnit i veřejného života. Roku 1940 byl zvolen starostou města a přes obtížné podmínky se snažil realizovat program s názvem „Lepší Slaný“, který zahrnoval vybudování sportovního stadionu, hudebního pavilonu, plovárny či rozhledny. Osudný zlom v jeho životě však přišel v roce 1942. Dne 3. června byl na adresu slánské továrny doručen dopis soukromého charakteru, určený tehdy nepřítomné dělnici Anně Maruščákové. Jakýsi Milan v něm dosti nejasně psal, že „osudného dne“ udělal, co chtěl a je zdráv, s milou se ale přesto musí rozloučit. Pála si obsah vyložil jako zprávu jednoho z atentátníků na říšského protektora Reinharda Heydricha a z obavy o svůj život zalarmoval místní policii. Přivolaný strážmistr považoval několik strojopisných řádků za obyčejný milostný dopis, továrník ale trval na svém, a tak se psaní záhy dostalo až na kladenské gestapo. Při vyšetřování se sice zjistilo, že oním Milanem je jistý Václav Říha, který s atentátem nemá nic společného a chce se jen udělat zajímavějším. Jeho známým byl ale člen britského letectva Josef Horák, původem z Lidic. Nacistům se hodila jakákoliv záminka, proto - ačkoliv byl dopis pouhým rozloučením dvou milenců -nechali na jeho základě v noci z 9. na 10. června 1942 zmíněné Lidice bez milosti srovnat se zemí. BATERIA LEPŠÍ PALABY

Po skončení druhé světové války byl Pála za svůj čin potrestán doživotním trestem, který byl později zmírněn na 25 let vězení. Psychicky i fyzicky zlomený podnikatel však odpykal jen jeho malou část, úplně slepý a hluchý zemřel ve slovenské ilavské věznici roku 1963. Jeho podnik byl ihned po válce znárodněn a roku 1946 se stal součástí nově založeného národního podniku Bateria, který měl celkem 15 pobočných závodů. Od padesátých let minulého století byly ale jednotlivé provozy postupně zavírány, až zůstal pouze hlavní závod ve Slaném a pobočky v Brně a Vrútkách. Po dalších reorganizacích byl podnik na řadu let začleněn do koncernu Tesla Praha, výsadní postavení mezi českými výrobci baterií si však udržel až do roku 1989. Po pádu režimu začalo nové vedení státního podniku Bateria usilovat o založení koncernu s některým z významných zahraničních partnerů, kterým se nakonec stala americká společnost Ralston Purina, výrobce baterií značky Energizer. Samotná Bateria Slaný byla privatizována roku 1992 a o rok později se poněkud neuváženě vrátila k předválečnému názvu Palaba. Renomé slánských baterií začalo rychle upadat, proto bylo již roku 1996 rozhodnuto o vystoupení ze společného podniku s Američany. Většinový podíl v akciové společnosti Palaba získala následně pražská firma Cetus, která se rozhodla značku Bateria znovu oživit. Vznikla dceřiná společnost Bateria Slaný CZ a přes počáteční nedůvěru odběratelů se jí postupně podařilo tradiční slánské monočlánky na trh vrátit. |JAN JAROSLAV PÁLA (1882-1963) Český podnikatel Jan Jaroslav Pála se narodil 27. září 1882 v Předlicích u Kladna jako syn neúspěšného hostinského Václava Pály, který koncem osmdesátých let předminulého století zkrachoval a přivedl rodinu na mizinu. Útočištěm Pálových se stal Slaný, Janova matka však chudobu nesla velmi těžce a z bezvýchodné situace se brzy zhroutila. Jan Jaroslav si umínil, že se nepřízni osudu postaví. Po vystudování místní obecné i měšťanské školy se vyučil zámečníkem a na zkušenou zamířil do Německa. Díky vytrvalosti i přirozeným schopnostem se do roku 1919 vypracoval až na spolumajitele hamburské továrny na výrobu baterií Hamburger Batterienfabrik a oženil se navíc s dcerou svého společníka. Nabyté zkušenosti i získané peníze mu rok po skončení první světové války umožnily založit vlastní výrobnu baterií také ve Slaném. Z malé dílny, která zpočátku sídlila v bývalém cukrovaru, vznikla do dvou let moderní továrna a do konce druhé světové války i jedna z nejvýznamnějších firem na výrobu baterií ve střední Evropě. Konec Jana Jaroslava Pály byl však velmi trpký. Začátkem června 1942, za stanného práva po atentátu na Reinharda Heydricha, předal kladenskému gestapu podezřelý dopis adresovaný jeho zaměstnankyni, který pak posloužil jako záminka k vyhlazení Lidic. Pro svůj čin byl v květnu 1945 zatčen a o dva roky později odsouzen k doživotnímu žaláři. Zemřel 9. března 1963 v ilavské věznici. |

Prameny: Český biografický slovník XX. Století, Historie a současnost podnikání na Kladensku a Slánsku, Bateria Slaný CZ

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče