Podnikání je jako jízda na tygru

10. října 2005, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
10. října 2005, 00:00

VÁCLAV VYDRA: Herec Václav Vydra měl firmu na dovoz a prodej zbraní. Přestože skončila v konkurzu, bere Vydra tuto zkušenost jako cennou školu života. "Školné ale bylo drahé," říká ironicky. Krach firmy pohltil i dům, kterým ručil za půjčku.

|| VÁCLAV VYDRA:

Herec Václav Vydra měl firmu na dovoz a prodej zbraní. Přestože skončila v konkurzu, bere Vydra tuto zkušenost jako cennou školu života. „Školné ale bylo drahé,“ říká ironicky. Krach firmy pohltil i dům, kterým ručil za půjčku.

* Jak a kdy vás napadlo obchodovat se zbraněmi? Bylo to v roce 1990 v té porevoluční euforii. Osud mě tehdy svál dohromady se dvěma lidmi, kteří se stejně jako já zajímali o zbraně. Ten koníček byl do té doby nedostupný. My si ho chtěli učinit dostupným a zároveň si z něj udělat práci. Já jsem také nechtěl být finančně závislý jen na divadle. * Odkud jste začali zbraně získávat? Protože jsem se v té době učil a už i docela obstojně mluvil španělsky, vyjeli jsme do Španělska a oslovili tamější firmy. Začali jsme do Česka dovážet revolvery, sportovní zbraně, brokovnice i kopie historických pistolí. * Jaký o ně byl zájem? Obrovský. Trh v té době nebyl nasycený. My začínali dost divoce, jen s jedním suterénním bytem, který byl celý zavalený zbraněmi. Rychle jsme ale expandovali, otevřeli jsme servis pro zbraně. V jednu chvíli jsme měli až 22 zaměstnanců. * Zároveň jste ale stále hrál v divadle i ve filmu. Pomáhala vám popularita?

Říkal jsem tehdy, že usínám jako herec a probouzím se jako podnikatel. Popularita mi na jedné straně opravdu pomáhala. Když jsem tehdy dával novinářům rozhovor jako herec, samozřejmě jsem se zmínil i o naší firmě El Cid. Mělo to ovšem i odvrácenou stranu mince. Lidé, kteří se zbraněmi obchodovali, říkali: Co se nám do toho plete nějaký herec? Ale přitom já i mí společníci jsme byli na zbraně dlouhou dobu velcí fandové a měli jsme o nich myslím už docela dobré znalosti.

* Přesto firma skončila v roce 1996 krachem. Co bylo příčinou?

Tím bezprostředním důvodem byla změna zákona o zbraních a střelivech. Byl to tehdy zmetek, protože k zákonu tři čtvrtě roku nebyla prováděcí vyhláška. Takže my jsme po celou tu dobu nemohli prodávat zbraně. Živil nás tehdy jen servis, prodej nábojů nebo vzduchovek. Obrat klesnul na čtvrtinu, nevydělali jsme ani na pokrytí nákladů, nebyli jsme schopni splácet dluhy. Každý měsíc scházely na obratu zhruba tři miliony korun. Když byla situace už opravdu kritická, nepohodli jsme se ještě ke všemu s jedním společníkem. Pak firma definitivně skončila.

* Jak tuhle životní zkušenost s odstupem času hodnotíte?

Byla to cenná škola života. Školné ale bylo drahé. Banka si kvůli krachu vzala můj dům, kterým jsem ručil za úvěr. Musel jsem pak ten dům vykoupit zpátky. Pomohla mi tehdy má práce v divadle. Jednak to byl alespoň nějaký zdroj peněz, ale hlavně jsem si udržel smysluplnou náplň života. Daleko hůře se s tím vyrovnával můj společník.

* Podnikat již nechcete. Vaše zkušenost asi potvrdila metaforu, kterou s oblibou používáte…

Ano, jde o přirovnání, které používal i můj španělský otčím. Totiž že podnikání je jako jízda na tygru. Nasednout na tygra je docela lehké. Ale těžké je se na něm udržet. A když chcete slézt, sežere vás.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče