Pod plátnem číhá strach

14. prosince 2010, 13:53 - Jakub Křešnička
14. prosince 2010, 13:53

Propojení prostředí kina s promítaným dějem přináší do Česka Jameson Cult Film Club

Jakmile vás dvojice vojáků pustí dovnitř, ocitnete se v chabě osvětlené dlouhé chodbě. Tmou probleskují skvrny fosforeskujícího slizu, od něhož občas do neznáma vede pár stejně svítících a náhle mizejících stop. Až když se vám náhle ztratí půda pod nohama, všimnete si, že jdete po hromadách písku. Kvůli klopýtnutí se málem zamotáte do podivně průsvitných nekonečných vláken táhnoucích se všude okolo vás. Krčíte se, protože čekáte, že na vás každou chvíli něco spadne, případně po vás z temných zákoutí někdo nebo něco skočí. Najednou slyšíte počítačový zvuk a všimnete si, že vás skenuje laserový paprsek. Před vámi se objeví nápis Acces Granted. Smíte vstoupit, ale co za dveřmi čeká? Možná si takhle nepředstavujete návštěvu kina, přesto takhle vypadala chodba k promítání filmu Vetřelci 2 režiséra Jamese „Avatara“ Camerona v pražské La Fabrice. Šlo o první, testovací, projekci projektu kultovního filmového klubu – Jameson Cult Film Club.

Zásah na všechny smysly

V průsvitných vláknech zamotaná vejce, na stěnách světélkující sliz a místnost ozařuje blikání majáků. Podlaha, pokud na ní nebyla projekce zakalené vody, byla zahalena do mlhy stejně jako řady sedadel. Místo obvyklého cateringu, který na uzavřené akci očekáváte, se stoly střežené modely slavných mimozemšťanů prohýbaly jídlem upraveným tak, že je slabší jedinci ani neochutnali. Kdo využil přítmí nebo se nebál experimentovat, odhalil za embryem v laboratorním roztoku kousky ovoce v želé a místo vytřeštěných očí masové kuličky. Rozbité vetřelčí vejce místo přítulného „facehuggera“ skrývalo rozřezaný fík s kandovanou třešní. „Dekoratéři z agentury Quix si dali na celém konceptu skutečně záležet,“ píše na svých stránkách pro zbloudilé virtuální duše blogerka Bára Klára. Zážitek útočící na všechny smysly neskončil výzdobou a občerstvením ani začátkem promítání. Skalního fanouška multiplexů by zklamala velikost plátna i to, že byl pouštěn „jen“ z bluray disku poskytnutého firmou Bonton. Přesto pořadatelé nabídli něco jiného, než je 3D projekce v Imaxu. Diváci se průběžně ocitali uprostřed dění. Byl-li na plátně vyhlášen poplach, rozblikaly se majáky v sále, po filmovém výbuchu se vyvalil kouř zpod sedadel. Když lasery z pušek vojáků bloudily po plátně, putovaly i nad hlavami diváků. Jakmile vojáci pátrali po vetřelcích, objevily se postavy v maskáčích i mezi sedadly a světelné kužely jejich baterek prozkoumávaly místnost. A když se ozvala střelba, dělo se tak k nehranému zděšení některých lidí i v sále.

Nákaza se rozšiřuje

Koncept netradičních projekcí není novinkou. Na alternativní filmovou produkci v Praze narazíte například v kině Oko, Světozor či Aero. Dokonce i multiplexy pořádají speciální vysílání například v podobě maratonů pro filmové fanoušky. Ví se o „tajných“ spolcích, které pořádají promítání na netradičních či nepřístupných místech. Jameson Cult Film Club jen tyto koncepty spojuje a nabízí se lidem, kteří si ho najdou. Ostatně nejde o mainstreamový projekt, takže reklama v tradičních médiích by neotřelou image pohřbila. A to by bylo hloupé už vzhledem k tomu, že je projekt na začátku. „Česko je první zemí, do níž se klub z Velké Británie rozšiřuje, ale chystají se další státy. Dozvěděli jsme se o tom v lednu, když v Paříži představovali komunikaci k projektu. Vyžádali jsme si více informací a ve spolupráci s vlastníky značky Jameson jsme se do toho pustili,“ říká Jaroslav Haž, specialista webové strategie firmy Jan Becher, sesterské společnosti Jamesonu patřící pod křídla nadnárodního koncernu Pernod Ricard. Hlavní zvláštností takto uspořádaného klubu je propojení filmu s místem promítání a zapojení diváků. Češi to s integrací diváků do děje dovedli o něco dál. V domovské Británii na návštěvníky místo v průběhu filmu „útočí“ především před začátkem promítání a na afterparty, kde mají absolventi možnost zážitky probrat a porovnat. Další tuzemské promítání se uskuteční ke konci ledna v pražském historickém centru, přičemž produkci zatím halí tajemství. Není jasné ani přesné místo ani titul, jenž bude k vidění. Vstupenka bude stát 99 korun a v ceně je rovněž jeden drink. Háček je v tom, že se na akci dostanou jen lidé, kteří se zaregistrují na stránkách klubu. A tak i když se promítání může účastnit 300 až 600 lidí, dostanou se k němu jen ti nejrychlejší, kteří informace vypátrají prostřednictvím sociálních sítí, blogů nebo přes e-maily, které obdrží po zaregistrování.

Symptomy nemoci

Zjistit detaily o projektu je stejně komplikované jako přijít na to, co z filmu dělá kult. O nákladech se dozvíte jen to, že výnos ze vstupenek by mohl zaplatit zhruba polovinu výdajů. Těžkosti okolo kalkulace souvisejí s tím, že jde o nadnárodní projekt a že se do něj mnozí pořadatelé zapojili i finančně. Tým, jenž se o projekt v Česku stará ve spolupráci s publicisty serveru Moviezone, disponuje seznamem asi patnácti filmů, která mají vyřešena autorská práva. Nicméně může do promítání navrhnout i snímek mimo seznam. Pokud se výběr schválí, vyřeší se náležitosti tak, aby se mohl pouštět i v jiných zemích. „Necháme tomu tak rok dva, než klub bude bezproblémově fungovat. Možná po těch osmi promítáních vymyslíme nějaký film, který by se mohl stát kultovním i za hranicemi,“ říká Haž s tím, že mají v plánu za Jameson pořádat projekce zhruba jednou za čtvrtletí. Promítací sál jako hnízdo filmových vetřelců byl začátek. Do budoucna chce klub kultovních filmů jít o něco více na tělo. Sezení na židlích bylo ostatně i pro sledování situace na lodi plné vetřelců až příliš pohodlné. Ve Velké Británii už členové klubu kromě Vetřelců viděli třeba Drákulu Terence Fishera z roku 1958, Připoutejte se, prosím Jerryho Zuckera z roku 1980 nebo Trainspotting Dannyho Boylea z roku 1996. V Česku se budou muset nechat překvapit.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče