Počet obchodníků se zřejmě dramaticky sníží

11. listopadu 2002, 00:00 - Dana Rybáková, rybakova@profit.cz
11. listopadu 2002, 00:00

Nástup řetězců je poměrně rychlý, úbytek menších obchodníků bude mít zpoždění Pokud by struktura tuzemského maloobchodu měla být taková jako v Belgii, přežila by jen třetina obchodníků s potravinami. Je téměř nemožné říci, kolik obchodu v jednotlivých sortimentech v tuzemsku je.

Nástup řetězců je poměrně rychlý, úbytek menších obchodníků bude mít zpoždění

Pokud by struktura tuzemského maloobchodu měla být taková jako v Belgii, přežila by jen třetina obchodníků s potravinami.

Je téměř nemožné říci, kolik obchodu v jednotlivých sortimentech v tuzemsku je. Podle posledního sčítání, které zveřejnily společnosti Incoma a Mag Consulting v roce 1999, bylo v té době necelých 110 tisíc maloobchodních prodejen, z toho asi třicet tisíc prodejen s potravinami. „Od té doby uplynulo mnoho času, podíl velkých obchodních řetězců v potravinách i nepotravinářském sortimentu stoupal dost významně a zcela nepochybně ubyli drobní obchodníci. Skončily však i některé firmy větší,“ uvedl výkonný ředitel ADMAZ Tomáš Hájek. Podle jeho slov nebyl zatím úbytek počtu prodejen určitě tak dramatický, jaký nás teprve čeká. „Je to dané tím, že celkový maloobchod roste přibližně o pět procent ročně. Zahraniční řetězce sice tvrdě posilují své pozice a zvyšují roční tržby, ale roste celý trh. Ostatní obchodníci se dělí samozřejmě o stále menší díl trhu, ale pořád mají určitý prostor,“ vysvětlil Hájek.

Zahraniční řetězce za všechno nemohou

Krach potkal malé firmy, střední i některé velké české. Otázka samozřejmě je, proč se to stalo. Nejjednodušší by zřejmě bylo říci, že hlavní a jedinou příčinou jsou zahraniční řetězce. Nelze však opomíjet fakt, že záleží především na tom, jak firmy hospodaří a jak se prosazují na trhu. „Pro obchodníky jsou důležité dvě věci - marketing a finanční řízení. Zní to velmi obecně, ale je tu řada zejména českých firem, které mají v těchto oblastech velké rezervy,“ uvedl Hájek. Tuzemské firmy se tyto základní věci stále ještě učí. Za krachem firmy však nemusí být zrovna nedostatek prostoru pro působení. Může to být špatná investice, která způsobí, že najednou nejsou peníze na zboží a nastávají potíže. „Do budoucna musíme počítat s tím, že se tu počet obchodníků prudce sníží. Myslím, že zatímco expanze velkých řetězců, která rozhodně není u konce, je poměrně rychlá, pád bude mít určité časové zpoždění. Firmy se budou snažit přežívat a hledat cesty jak se na trhu udržet. Těžko si ale představit, že by na tomto trhu bylo místo pro tak velký počet obchodníků,“ je přesvědčen Hájek.

V Česku hraje velkou roli nízká cena

Pokud se podíváme na maloobchodní trhy do zahraničí, hovoří tamní zkušenosti ve prospěch Hájkovy hypotézy. Vezměme země se zhruba stejným počtem obyvatel jako má Česká republika - Belgii, Portugalsko či Řecko. Zatímco Belgii můžeme řadit k nejvyspělejším zemím v Evropě, Řecko a Portugalsko patří k těm méně rozvinutým, k nimž to nemáme zase tak daleko. Podíváme-li se na strukturu belgického maloobchodu s potravinami, pak se podobá obchodu v Německu, Rakousku či Švýcarsku, prostě nejvyspělejších zemí. Hypermarkety a supermarkety mají výrazní podíl trhu a počet malých obchodníků je celkem nízký, kolem dvanácti tisíc. Pokud je v Česku třicet tisíc obchodníků s potravinami, tak v případě, že náš maloobchod bude jednou jako belgický, přibližně dvacet tisíc potravinářských obchodníků zkrachuje. Vývoj ale nemusí jít zrovna jako v Belgii. V Portugalsku a Řecku to vypadá zcela jinak. Celkový počet obchodníků je poměrně malý, na druhé straně ani podíl největších řetězců není tak výrazný. Otázka je, jaký vývoj je pro tuzemský trh pravděpodobnější. „Osobně si myslím, že podle současného vývoje budeme ve struktuře obchodu časem velmi podobní nejvyspělejším zemím. To znamená, že největší počet zákazníků tu najdou velké řetězce. Je to způsobeno i tím, že u nás nemají žádná omezení, mohou si působit, jak chtějí. Například postavení velkoplošné prodejny podléhá v Portugalsku složitějšímu schvalování než u nás,“ řekl Hájek. Dalším faktorem je také mentalita lidí. V Česku dosud hraje velevýznamnou roli nízká cena zboží. A velké řetězce skutečně nízké ceny mají. A netýká se to zdaleka pouze potravin, ale i nepotravinářského zboží. Supermarkety, diskonty, velkoplošné prodejny typu OBI či elektrořetězců mají díky příznivým cenám stále vyšší počet zákazníků. To jsou fakta, která hovoří ve prospěch toho, že ve struktuře maloobchodu půjde Česko spíš cestou vyspělých evropských zemí. Proto musíme podle Hájka očekávat, že počet obchodníků se bude dramaticky snižovat. Jde jen o to, v jakém časovém horizontu. Před pěti lety byly na vršku potravinářského žebříčku české firmy typu Interkontakt, Pronto či V ít, které pak zkrachovaly. Ze zahraničních firem se tu objevovaly pouze některé. Byla to doba, kdy Makro, Kaufland a další na tuzemský trh teprve vstupovaly. Připojily se k Aholdům a Delvitám, které tu už pět let působily, a potravinářský obchod získal v čele sestavu, která se už tři roky udržuje. Může se samozřejmě stát, že nevydrží ani zahraniční řetězec, i ten může přece někdo koupit. Možná, že z deseti velkých řetězců v potravinách jich zbude šest, ale určitě budou mnohem silnější.

Samoobsluhy v centrech měst ubudou

Největší maloobchodní hráči v oblasti nepotravinářského zboží přicházejí na tuzemský trh později než potravinářští. Dříve hlavně postrádali vhodné prostory pro své podnikání. Velká obchodní centra se začala stavět až kolem roku 1997. Prodejny elektro nebo hobbymarketů potřebují parkoviště. Nepotravinářský sortiment má však větší možnosti, pokud je v blízkosti potravinářských prodejen. Ty přitahují zákazníky když ne každý den, tak nejméně jednou týdně. Dalším místem, kde se objevují hlavně prodejny typu oděvy, obuv, suvenýry, zlatnictví, jsou centra měst. Vedle nich pak existují malé potravinářské prodejny - cukrárny, pekařství, občerstvení. Často jsou také v podzemí obchodních domů. „Stačí se podívat na situaci v nejbližších zemích - v Rakousku a Německu. V centrech měst prodejny potravin téměř nejsou. U nás pořád ještě existuje pěkná řádka samoobsluh potravinami uprostřed měst. Ty nemusejí vydržet dlouho, nebo jich bude méně. V těchto oblastech se stále více budou objevovat prodejny nepotravinářské,“ je přesvědčen Hájek.

Hypermarkety v České republice 2001

Poř. Firma/Odbytové linie Počet prodejen Obrat* 1. Kaufland/Kaufland 41 21,00* 2. Ahold/Hypernova 38 16,60*

3. Globus/Globus 9 13,80*

4. Tesco Stores/Tesco 9 12,00*

5. Carrefour/Carrefour 7 8,70*

6. Spar Česká o. s./Interspar 10 6,00*

7. Spotř. družstva/COOP Terno 4 1,85

Celkem 118 79,95*

POZN.: *odhad, zahrnuty všechny bývalé prodejny Prima, * v mld. Kč

PRAMEN: Ročenka českého a slovenského obchodu 2002

Supermarkety v České republice 2001

Poř. Firma Počet prodejen Obrat 1. Albert (Ahold) 163 13,00* 2. Delvita 74 10,00* 3. Billa 68 8,04 4. Julius Meinl 99 7,30 5. Edeka 35 1,54 Celkem 439 39,88* POZN.: *odhad, v mld. Kč

PRAMEN: Ročenka českého a slovenského obchodu 2002

Diskontní prodejny v České republice 2001

Poř. Firma Počet prodejen Obrat 1. Penny Market 111 12,32 2. Plus Discount 94 9,94 3. Spotř. družstva - COOP Diskont 30 1,08 4. Norma 24 0,80* 5. Flosman 4 0,14* Celkem 263 24,28* POZN.: *odhad, v mld. Kč

PRAMEN: Ročenka českého a slovenského obchodu 2002

TOP 10 obch. společností v ČR podle růstu obratu 2001

Absolutní Firma Pořadí Firma Relativní

růst (mld. Kč) růst (%) 6,14 Ahold 1. SPAR Č.o.s. 63* 4,55 Makro 2. Carrefour 45* 4,30* Tesco 3. Tesco 33* 3,20 Globus 4. Nuget 29 2,70 Carrefour 5. Verner 27 2,33* SPAR Č.o.s. 6. Lekkerland 27 2,00* Kaufland 7. Globus 26 1,94 Tengelmann 8. Ahold 26 1,10 Hopi 9. Konzum Ústí 23 0,81* Rewe 10. Hruška 20 POZN.: *odhad, pouze firmy ze skupiny „TOP 50“

PRAMEN: Ročenka českého a slovenského obchodu 2002

Samoobsluh s potravinami v centrech měst bude méně.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče