Po volbách musí daně nahoru. Jinak končí sametové časy

02. července 2009, 00:00 - Petr Holub, <a href="http://www.aktualne.cz">Aktuálně.cz</a>
02. července 2009, 00:00

Nástupem krize vznikl rozpočtový schodek ve výši 150-200 miliard korun a stát se ho nezbaví, pokud nezvýší daně, nejlépe dolní sazbu daně z přidané hodnoty.

Bude dráž, jinak na to nebudeme mít.

Autor: Luděk Vycpálek

„Obávám se, že jinou cestou to nepůjde,“ potvrzuje exministr financí Jiří Rusnok. Stejně to vidí bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. „Bezpečná cesta k nižšímu schodku vede přes rozumné navýšení některých daní,“ napsal do Respektu.

Mezi Švédskem a Finskem

Hlavním důvodem, proč vláda nedokáže hradit své výdaje je expanze sociálního státu. Díky tomu jsou relativně vysoké důchody a rodinné dávky i nízké daně pro chudší občany. Česko proto patří do kategorie zemí s nejmenšími sociálními rozdíly.

„Stále se chováme víc jako Skandinávci než jako Němci,“ říká Rusnok. Udržet obdobnou rovnost příjmů přitom stojí skandinávské státy nebo třeba Rakousko a Francii velké peníze. Ve všech rovnostářských zemích s výjimkou Holandska proto překračuje složená daňová kvóta čtyřicet procent HDP.

ZEMĚ S NEJMENŠÍ NEROVNOSTÍ PŘÍJMŮ
Giniho index
Dánsko0,232
Švédsko0,234
Rakousko0,265
Česko0,268
Finsko0,269
Belgie0,271
Nizozemsko0,271
Norsko0,276
Francie0,281
Maďarsko0,291
Německo0,298
Poznámka: Giniho index ukazuje, jak velkou část celkových společenských příjmů by bylo nutno přesunout od bohatších občanů k těm chudším, aby všichni měli stejně. Například index 0,250 znamená, že by bylo nutné přerozdělit čtvrtinu. Giniho index pro Polsko dosahuje 0,372, pro Spojené státy 0,381, pro Turecko 0,430. Zdroj: OECD, Eurostat

Druhou výjimkou je Česko, které má kvótu 36 procent. Svůj sociální stát nejdříve financovalo z privatizací a v posledních letech nadprůměrným hospodářským růstem. Letos peníze došly.

Nad síly úředníků

„Nevěřím, že se chod sociálního státu podaří změnit tak rychle, aby se deficit zlikvidoval. Pokud se dá něco změnit, tak velmi pomalu,“ tvrdí Rusnok.

Tyto obavy potvrzují data Českého statistického úřadu z minulých let. Loni platili lidé s podprůměrnými příjmy méně přímých daní a pojistného než v roce 2001 dokonce i v nominálním vyjádření. Naopak sociální dávky se od té doby zdvojnásobily.

Loňský pokus pravicové vlády dosáhl pouze toho, že se nárůst zastavil. Letos se expanze obnovila zvláště rekordním zvýšením důchodů a nezbytností vyšších výdajů na boj s nezaměstnaností.

Premiér Jan Fischer přitom nemá čas ani ambice škrtat v sociálních dávkách, stavebním spoření ani v příspěvcích státu na zdravotnictví. Ty se naopak po dvou letech stagnace napřesrok zvýší o deset miliard.

Vláda ještě během srpna rozhodne o dalším zvýšení penzí na příští rok. Minimální nárůst může být za sedm miliard a pouze ministr financí Eduard Janota zatím opatrně připustil, že penze v příštím roce neporostou, pokud se dostatečně nezvýší ceny.

Dvě sazby zůstanou

Podle Rusnoka i Niedermayera by bylo nejschůdnější cestou z pasti sociálního státu sjednotit obě sazby DPH. Exministr Rusnok ovšem míní, že zvýšení zvýhodněné sazby DPH z devíti na devatenáct procent není politicky průchodné.

Argument, že se sociálně potřebným zdraží potraviny a nájmy, je dostatečný k tomu, aby se nižší sazba DPH udržela.

Politici ho obecně uznávají, i když ani na ministerstvu financí ani v akademické sféře dosud neexistuje odborná analýza, jak zvýšení dolní či horní sazby DPH ovlivní životní úroveň chudších či bohatších občanů.

Více na Aktuálně.cz.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče