Po rozhodnutí Ústavního soudu si ODS a ČSSD v Praze přestaly brát servítky

04. dubna 2011, 11:22 - Jaromír Bartůněk
04. dubna 2011, 11:22

Stačilo jen pár hodin od úterního verdiktu brněnského Ústavního soudu, který odmítl stížnost na volby v hlavním městě, aby občanští a sociální demokraté zbavili Pražany zbytků iluzí. Obě strany městské koalice se totiž rozhodly dotáhnout rozdělení moci v metropoli do konce.

Foto: Michal Šula / MF Dnes / Profimedia

Politici obou stran měli od podání stížnosti Věcí veřejných, Strany zelených a SNK Evropských demokratů autentický strach, že ústavní soudci skutečně volby zruší, a dokonce se připravovaly krizové plány a odkládala se důležitá rozhodnutí. Současné vedení ODS a ČSSD v Praze by každopádně muselo počítat v případných mimořádných volbách s jistou porážkou.

Zvěsti o odhodlání soudu vyhovět menším stranám nebyly úplně liché. Pro zamítnutí stížnosti hlasovalo devět soudců, což k zachování status quo stačilo. Pět členů Ústavního soudu včetně jeho předsedy Pavla Rychetského se však vyslovilo, že říjnové komunální volby v metropoli byly nespravedlivé.

Rychetský: Zastupitelé jednali účelově

V čem si občanští demokraté před volbami usnadnili život? Předmětem sporu byl zejména zákon o volbách do zastupitelstev obcí, který umožňuje ve lhůtě 85 dnů před dnem voleb zastupitelstvu měnit jejich pravidla. ODS, která měla v minulém volebním období v Praze většinu, této části zákona využila maximálně. Nejdříve si nechala vypracovat odbornou analýzu. Ta ukázala, že by občanským demokratům k maximálnímu zisku mandátů prospělo rozdělení města na sedm různě velkých obvodů a také snížení celkového počtu zastupitelů. ODS si následně přesně tuto změnu v zastupitelstvu odhlasovala.

Protože přijatá úprava znevýhodnila menší strany, do zastupitelstva neprošly Věci veřejné, Strana zelených ani SNK Evropští demokraté. Zjednodušeně řečeno, právě křesla v zastupitelstvu, která by podle původních volebních pravidel získaly menší strany, připadla mimo jiné občanským demokratům. Ústavní soud si po obdržení stížnosti dával na čas a mimochodem si rovněž nechal vypracovat dva znalecké posudky politologů. Rychetský o nich ve svém stanovisku napsal: „Obě odborná posouzení jednoznačně potvrzují závěr, že v důsledku postupu podle napadeného § 27 a jeho realizace účelovým opatřením zastupitelstva došlo k natolik vážnému porušení zákonného principu poměrného zastoupení ve volbách, že dosáhlo intenzity ústavně právního deliktu.

Šťastný s Hulinským si ohlídají Svobodu

Jenže, jak víme, Rychetský byl v menšině. Jak na to zareagovali současní šéfové Prahy? Už ve středu se sešli zástupci vedení pražské ODS (Boris Šťastný) a ČSSD (Petr Hulinský), kde upekli dohodu, podle níž se nebude dále čekat s doplněním městské rady. Ta by měla mít 11 členů. Jedno křeslo po volbách ODS a ČSSD nabídly lídrovi TOP 09 Zdeňku Tůmovi. Údajně tím chtěly dát najevo, že opozice bude mít přímou kontrolu nad děním v městské radě. TOP 09 ale z celkem pochopitelných důvodů vstup mezi radní odmítala. V prosinci se uvolnil další post poté, co musel rezignovat radní sociální demokracie Lukáš Plachý, protože byl podezřelý, že spolustraníkovi nabízel úplatek. Podle nejnovějšího scénáře místa doplní právě Šťastný s Hulinským, přičemž divadlo s nabídkou místa pro TOP 09 skončí.

Pikantní na dohodě je, že o ní pravděpodobně vůbec netušil údajně nejdůležitější pražský politik, tedy primátor Bohuslav Svoboda. Ve čtvrtek ráno totiž tvrdil, že varianta vstupu Šťastného a Hulinského do rady je návrh jednotlivců a tyto nápady prý osobně zastavil. Když v průběhu dne zasedly kluby zastupitelů obou stran, Svoboda – překvapivě – mluvil o návrhu zcela jinak. „Předložil jsem jej jako úvahu o politickém řešení složité situace, ve které nyní jsme. Oba pánové se musí rozhodnout,“ prohlásil Svoboda, a navrch se obou mužů zastal, že prý nepatří mezi takzvané staré tváře, jak tvrdí opozice a mnohá média.

Hozená rukavice stranickým předsedům

Pět měsíců po volbách se tak pouze potvrzuje, že výroky o novém stylu a tvářích byly jen zástěrkou pro pokračování politiky vedení Prahy v podání ODS a jejích spřátelených podnikatelských skupin, která byla v minulých letech (za spolupráce či minimálně mlčení ČSSD) velmi mírně řečeno neprůhledná. Svoboda je fakticky řízen vlivnými členy pražské ODS, tedy lidmi typu Rudolfa Blažka. Ten je místopředsedou stranické organizace a mimo jiné byl loni předkladatelem oněch změn volebních pravidel, které skončily u Ústavního soudu.

Praha tedy nadále představuje hozenou rukavici jak pro Petra Nečase, tak pro Bohuslava Sobotku, kteří před koalicemi ODS a ČSSD varovali. Zatímco předseda ODS má teď plné ruce práce s udržením vládní koalice, Sobotka dostal perfektní příležitost, jak ukázat, že už není pouhým statutárním místopředsedou. Jedním z místopředsedů ČSSD byl na sjezdu v Brně zvolen Jiří Dienstbier mladší, tedy bývalý lídr ČSSD v Praze, který se po volbách jasně postavil proti stranickým kolegům, zřejmě od počátku připraveným ke spolupráci s ODS. Dienstbier přitom ještě většího úspěchu dosáhl na Kladensku, když hladce získal senátorské křeslo po svém otci. Cestu, jak vést sociální demokracii, tedy naznačili voliči. Pokud bude nové vedení ČSSD dál tolerovat podobnou politiku jako v Praze, Bohuslavu Sobotkovi snahu o skutečnou změnu nejspíš nikdo neuvěří.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče