Po pracovní době ještě podnikám

13. ledna 2003, 00:00 - Antonín Daněk Jiří Glet
13. ledna 2003, 00:00

Jak se platí zdravotní pojištění při souběhu zaměstnání s podnikáním V České republice jsou desetitisíce občanů, kteří mimo výkon svého zaměstnání zároveň ve svém volném čase podnikají.

Jak se platí zdravotní pojištění při souběhu zaměstnání s podnikáním

V České republice jsou desetitisíce občanů, kteří mimo výkon svého zaměstnání zároveň ve svém volném čase podnikají.

Ze své praxe můžeme říci, že právě tito občané se hůře orientují v právních předpisech souvisejících s podnikáním, ať již v předpisech daňových, sociálního a důchodového zabezpečení, jakož iv zákonných normách upravujících oblast zdravotního pojištění. A právě nedostatečná znalost zákonů způsobuje těmto zaměstnaným osobám - podnikatelům spoustu nepříjemností, neboť příslušné orgány pak ve správním řízení ukládají pokuty, vyměřují penále apod. Je třeba mít na zřeteli, že příslušná ustanovení právních předpisů upravujících tuto problematiku, jsou poněkud odlišná od právní úpravy řešící povinnosti osob ve sféře zdravotního pojištění za situace, kdy je jejich samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem jejich příjmů.

Oznamovací povinnost

Zaměstnaná osoba, která se rozhodla současně i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost. To tedy znamená, že do osmi dnů po zahájení této samostatné výdělečné činnosti je povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde samozřejmě musí být pojištěna z titulu všech svých činností. Jednoduše řečeno, pokud je zaměstnanec pojištěn např. u VZP, musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit taktéž VZP. Pro úplnost si objasníme pojem zahájení samostatné výdělečné činnosti. Pokud zaměstnanec začne skutečně podnikat dnem vystavení živnostenského listu (např. švadlena již má zakázky a čekala pouze na oficiální úřední povolení této činnosti), musí tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě. Jiná situace může nastat tehdy, když zaměstnanec je již vlastníkem oprávnění k podnikání a podnikatelskou aktivitu zatím nevyvíjí. Například živnostenský list obdržel v měsíci lednu 2003 a teprve 4. března 2003 učinil první objednávku zboží za účelem jeho dalšího prodeje. V tomto případě musí být splněna oznamovací povinnost nejpozději do 12. března 2003.

Placení pojistného

Osoba samostatně výdělečně činná, u které je podnikání jejím hlavním zdrojem příjmů, musí platit měsíční zálohy na pojistné v minimální zákonné výši 837 Kč, a to i v případě, že vykazuje ztrátu, nikoli zisk.

Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, přičemž tato výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů.

Výrazné zvýhodnění těchto podnikajících osob přinesla novela zákona platná od 1. 5. 1995. Tyto osoby již nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění mohou jednorázově doplatit do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok, a to na základě Pře hledu o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích.

Zálohy na pojistné

Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud tato osoba předpokládá vysoké příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání daňového přiznání by pro ni znamenalo neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání daňového přiznání doplatit.

Způsoby placení pojistného na zdravotní pojištění si budeme demonstrovat na následujících dvou příkladech:

I. Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat dne 1. 8. 2002. Předpokládejme, že za rok 2002 dosáhl zisku, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji 42 000 Kč. Zálohy na pojistné v roce 2002 neplatil a do 8 dnů po podání daňového přiznání za rok 2002 je povinen odvést příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte tímto způsobem:

42 000 x 0,35 x 0,135 = 1 984,50 = 1985 Kč, kde 42 000 = rozdíl mezi příjmy a výdaji 0,35 = 35 % příjmů po odpočtu výdajů 0,135 = 13,5 % sazby pojistného

II. Zaměstnanec začal rovněž při zaměstnání podnikat taktéž k 1. 8. 2002. Předpokládáme jeho zisk za rok 2002 ve výši 152 000 Kč. Pravidelně platil měsíční zálohy ve výši 600 Kč, na zálohách tedy zaplatil za období srpen až prosinec 2002 částku 3000 Kč (5 x 600). Do 8 dnů po podání daňového přiznání za rok 2002 byl povinen zaplatit zdravotní pojišťovně doplatek, který se vypočte následovně:

Celkové pojistné činí: 152 000 x 0,35 x 0,135 = 7182 Kč

Na zálohách bylo zaplaceno: 3000 Kč

Tento zaměstnanec, který současně podniká, je povinen zaplatit v zákonem stanovené osmidenní lhůtě po podání daňového přiznání doplatek pojistného ve výši 7182 - 3000 = 4182 Kč.

Odpočet od dosaženého příjmu

Odlišně se postupuje při placení pojistného na zdravotní pojištění u osob, za které je plátcem pojistného stát. Pokud je tento pojištěnec registrován u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc ve „státní“ kategorii, má nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu své podnikatelské činnosti za každý takový měsíc ve výši 3458 Kč (od 1. 1. 2003). Možnosti uplatnění odpočtu lze aplikovat buď v zaměstnání (zaměstnáních) nebo v samostatné výdělečné činnosti. Použití odpočtu si ukážeme na následujících příkladech:

I. Starobní důchodce byl v roce 2002 zaměstnán u společnosti s ručením omezeným, kde měl měsíční příjem ve výši 8000 Kč. Současně podnikal a rozhodl se uplatnit zákonný nárok na odpočet ve své samostatné výdělečné činnosti. Výši pojistného z obou těchto činností vypočteme následovně:

Zaměstnavatel, společnost s ručením omezeným, odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu ve výši 13,5 % z částky 8000 Kč, tj. 1080 Kč. Jednu třetinu, tedy 360 Kč, strhne zaměstnavatel zaměstnanému starobnímu důchodci, zbývající dvě třetiny (720 Kč), neboli rozdíl, zaplatí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ze svých zdrojů. Ve své samostatné výdělečné činnosti dosáhl tento zaměstnaný starobní důchodce za rok 2002 příjmu 65 000 Kč, výdaje činily 16 400 Kč. Při uplatnění odpočtu ve výši 3250 Kč za každý měsíc samostatné výdělečné činnosti se pojistné za rok 2002 vypočte následujícím způsobem:

P = 65 000 - 16 400 - (12 x 3 250) = 9600 x 0.35 x 0.135 = 454 Kč.

II. Starobní důchodce pracoval v roce 2002 na městském úřadě s měsíčním příjmem 8000 Kč. Zároveň během roku příležitostně podnikal a za rok 2002 dosáhl příjmu po odpočtu výdajů ve výši pouhých 6500 Kč. Za této situace se rozhodl realizovat nárok na odpočet u zaměstnavatele. Pojistné na zdravotní pojištění se vypočte následovně:

Zaměstnavatel (městský úřad) odečítal při zúčtování mzdy za příslušný měsíc od dosaženého příjmu 3250 Kč, vyměřovacím základem pro výpočet a odvod pojistného byla částka 4750 Kč. Pojistné činilo 642 Kč (13,5 % z 4750 Kč). Jedna třetina (214 Kč) byla sražena zaměstnanci, dvě třetiny (428 Kč) pak odvedl zaměstnavatel. Jelikož tento starobní důchodce jako osoba samostatně výdělečně činná již výše zmíněný odpočet nemohl za rok 2002 použít, odvede v roce 2003 v návaznosti na podaný „Přehled“ pojistné ze skutečně dosaženého příjmu po odpočtu výdajů v částce 308 Kč (6500 x 0,35 x 0,135).

Hlavní a vedlejší zdroj příjmů

U souběžných příjmů se občas objevují nejasnosti v souvislosti s posuzováním hlavního a vedlejšího zdroje příjmů. Pokud tedy součet čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů z podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na první straně přehledu.

__

Pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti

Zahájení a rovněž i ukončení samostatné výdělečné činnosti jsou zaměstnanci - podnikatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů po zahájení, resp. ukončení této činnosti (viz ustanovení § 10 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění). V opačném případě jim může být uložena dle § 44 cit. zákona ze strany zdravotní pojišťovny pokuta do výše 10 000 Kč, při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může pokuta dosáhnout částky až 20 000 Kč.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče